Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Exekuce v dědictví
Otázka
Dobrý den, prosím o radu v případě exekuce v rámci dědictví. Jeden můj známý má problém a ptal se mě zda mu nemohu poradit jak postupovat v takovémto případě, Poradil jsem mu ať zajde za právníkem a nechá si odborně poradit. Problém je následující: Jsou dva bratři a nedávno jim zemřel otec. Jejich matka ještě žije. Teď nastane zřejmě dědické řízení. Jeden z bratrů, to je starší bratr toho mého známého v domě s matkou již dávno nežije, bydlí někde jinde a má hodně moc dluhů a také exekucí, snad až dvacet. Dům je psán na mého známého přímo a to jako věcné břemeno užívání (bezproblémové dožití matky v domě). Jedná se teď hlavně o peníze na účtu zemřelého otce. Jedná se údajně o dost velkou částku a můj známý by nerad přišel o peníze, které by v podílu náleželi jeho bratrovi s exekucemi. Otázka nyní zní: pokud se bratr zřekne dědictví zda může exekutor zablokovat a zabavit peníze na účtu zemřelého otce po kterém by dědili můj známý a jeho matka. Když se bratr s exekucemi dobrovolně zřekne dědictví, tak je přeci mimo hru a exekutor by tudíž vůbec neměl nárok a právo na tom účtě blokovat peníze (ani podíl bratra). Je to tak nebo se mýlím?
Odpověď
Dobrý den,
pokud zemře manžel nebo manželka, nejdříve dojde k vypořádání společného jmění manželů. Následně se bude v dědickém řízení rozdělovat už jen část majetku (tedy ta, která by připadla zemřelému).
V případě, který popisujete, pokud nejsou zanechána žádná pořízení pro případ smrti (např. závěť), bude pravděpodobně dědit manželka zemřelého a jeho synové. Dědic má právo odmítnout dědictví, pak jeho podíl připadá jeho dětem, pokud nějaké má. Další možností je tzv. vzdání se dědictví už v průběhu dědického řízení ve prospěch ostatních dědiců.
Ovšem zákon počítá s případy, kdy dlužník svým jednáním chce úmyslně zkrátit věřitele (což by odmítnutí nebo vzdání se dědictví dlužníkem určitě bylo). Věřitel má možnost domáhat se žalobou u soudu určení, že takové jednání bylo vůči němu neúčinné. Tedy, pokud by starší bratr s dluhy odmítl nebo se vzdal dědictví, mohlo by se stát, že věřitelé by se úspěšně bránili žalobou a mohli by na základě rozhodnutí soudu uspokojit svou pohledávku z peněz, které by tvořily dědický podíl staršího bratra, tedy dlužníka.
V případě, kdy bratr-dlužník se stane dědicem (tedy neodmítne ani se nevzdá dědictví), připadne mu jeho dědický podíl a stane se jeho majetkem. Následně exekutoři samozřejmě mohou vymáhat dlužnou částku i z tohoto majetku.
Tak jako tak, exekutoři, resp. oprávnění si mohou nárokovat vždy jen dědický podíl, který připadne staršímu bratrovi, resp. to, co by bylo jeho podílem. Pokud by došlo k blokaci větší částky, než o které mluvíme, měl by se mladší bratr bránit tzv. Návrhem na zastavení exekuce v rozsahu, ve kterém bude postižen jeho díl.
Ještě bych ráda podotkla, že pokud by ale starší z bratrů měl schválené oddlužení formou splátkového kalendáře, situace by byla poněkud odlišná. V takovém případě totiž nelze dědictví odmítnout (resp. je k tomu třeba souhlasu insolvenčního správce) a získané prostředky musí dlužník použít jako mimořádnou splátku v oddlužení.
S pozdravem,
Markéta Vávrová, Občanská poradna Společnou cestou.
