pozastavení živnostenského listu

Dotaz ze dne 7. 11. 2011 17:16.

Otázka

V roce 2010 jsem k 31.12. do 31.12.2011 pozastavila ŽL z rodinných důvodů,protože tyto důvody ještě nějakou dobu potrvají chtěla bych ŽL prodloužit - co mám v této situaci udělat? A ještě jeden dotaz v roce 2010 jsem si jako důchodce vydělala částku která byla pod limitem daně,takže daň ani sociální jsem neplatila,ale platila jsem zdravotní pojištění - je to správné když za mne jako za důchodce platí stát? Pokud ne je možné požadovat zpětně vrácení této platby ? Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, z Vámi uvedených informací jsem pochopila, že máte zájem o prodloužení pozastavení Vašeho ŽL. Ohledně prodloužení pozastavení ŽL je potřeba se obrátit na místně příslušný živnostenský úřad. Zároveň je potřeba o prodloužení pozastavení ŽL informovat Správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad.

A nyní k Vaší otázce odvodu zdravotního pojištění. Ano, máte pravdu, že za poživatele důchodů je hrazeno zdravotní pojištění státem, jelikož patří do „státní“ kategorie pojištěnců.

Jestliže si však poživatel důchodu – „státní“ pojištěnec přivydělává tj. má příjem z výdělečné činnosti, je mu z tohoto příjmu odváděno zdravotní pojištění. Nicméně v případě, kdy se jedná o státního pojištěnce, se na něj vztahují určitá zvýhodnění.

Zvýhodnění těchto pojištěnců při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního základu. To tedy znamená, že je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován ve "státní" kategorii po celý příslušný kalendářní měsíc.

Pro úplnost dodávám, že stejný postup se aplikuje také v situaci, kdy by se jednalo o příjmy ze samostatně výdělečné činnosti.

Pro větší představu uvedu příklad: Starobní důchodce pracoval po celý měsíc na základě pracovního poměru. Jeho mzda činila 5.000,--Kč.

V tomto případě zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu ve výši 5.000,--Kč tedy bez dopočtu do 8.000,--Kč což je minimální mzda. Pojistné činí 13,5% z částky 5.000,--Kč tj. 675,--Kč. Jednu třetinu (225,--Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny v částce 450,--Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

Pro úplnost dodávám, že stejný princip výpočtu se aplikuje také v situaci, kdy by se jednalo o příjmy ze samostatně výdělečné činnosti a hrazení záloh na zdravotním pojištění.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že navzdory skutečnosti, že jste starobní důchodkyně, Vám mají být prováděny srážky pojistného na zdravotním pojištění, avšak v menším rozsahu oproti situaci, kdy byste nebyla "státní" pojištěnec. Zpětné vrácení prováděných srážek je tedy bezpředmětné.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším