Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Žádost o přeložení do jiné věznice
Otázka
Dobrý den, moje maminka má přítele, který je ve výkonu trestu v Horním Slavkově. Moje maminka žije semnou v Praze. S přítelem žije přes rok. Přesto, že je ženatý. Doložila ověřené čestné prohlášení o vedení společné domácnosti a podílení se na výchově dcer. Maminčina přítele jsem přijala jako vlastního otce a jsem na něm citově vázána, tak i moje sestra. Maminka je v plném ivalidním důchodu. Je těžce nemocná na nohy, tak má velikou zátěž na udržení osobního kontaktu. Chci se zeptat, jestli maminka může požádat o tátovo přeložení i když není jeho manželka?.
Odpověď
Dobrý den,
pokud má jít toliko o přemístění (stejný typ věznice, ale jinde), rozhoduje v určitých případech Generální ředitelství Vězeňské služby (naplnění účelu trestu a zabezpečení úkolů Vězeňské služby), ale ve Vašem případě půjde spíše o variantu, kdy je premístění závislé na tom, zda se dva ředitelé věznic stejného základního typu na přemístění dohodnou na základě žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob.
V praxi bývá problém s volnou kapacitou, takže se na přemístění zpravidla dohodnou až za situace, kdy se sejdou dvě odpovídající žádosti o přemístění a ředitelé si tak mohou vězně "vyměnit".
Dotčený právní předpis (řád výkonu trestu odnětí svobody) blíže neupravuje, koho rozumí pod pojmem osoba blízká. Nadřazený právní předpis (zákon o výkonu trestu odnětí svobody) pak odkazuje co do pojmu osoba blízká na občanský zákoník. V něm pak nalezneme, že osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel a partner (myšleno registrované partnerství). Přičemž jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Pakliže Vaše matka a odsouzený po dobu jednoho roku sdíleli společnou domácnost jako druh a družka a obě strany chtějí v soužití po propuštění pokračovat, tak nevidím důvod, proč by Vaše matka nemohla žádost podat.
Žádost se podává k řediteli věznice, ve které odsouzený vykonává trest.
Není nikde vyjmenováno, z jakých důvodů by se o přemístění mohlo a z jakých nemohlo žádat. Tradičně se navrhuje přemístění blíže k bydlišti blízkých osob, aby se podpořil kontakt těchto osob s odsouzeným, přičemž se zdůrazní, jak pozitivně motivující bude takovýto kontakt pro nápravu odsouzeného a jaké těžkosti přináší osobám blízkým dojíždění do věznice, kde je odsouzený v současnosti umístěn (v daném případě obtížnost dojíždění umocňuje doložitelný zdravotní stav). V praxi nebývá problém s tím, že by někdo zpochybňoval odůvodnění žádosti, jako spíše to, že se nenajde pro odsouzeného volné místo.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
