Společnou cestou -

Dobrý den,

předpokládám, že ohledně spáchání trestného činu v období, kdy nebyl v hmotné nouzi, není ve věci sporu a řešíte pouze otázku, zda-li lze do spáchání činu započítat rovněž období, ve kterém otec dítěte pobíral dávky v hmotné nouzi. Upozornit musím rovněž na to, že z dotazu není možné vyčíst, v jaké fázi trestní řízení je a případně jakým způsobem bylo již ve věci rozhodnuto.

Na úvod je třeba upozornit na jednu skutečnost - orgány činné v trestním řízení nemohou přebrat občanskoprávní závěr, že otec byl v dotčenou dobu povinen hradit na výživném částku X Kč měsíčně. Obecně v trestném řízení platí, že nelze převzít odpověď na tzv. předběžné otázky od jiných orgánů, pakliže jde o posouzení viny obviněného. Orgány činné v trestním řízení musí tudíž samostatně posoudit na základě zákonných kritérií daných zákonem o rodině rozsah vyživovací povinnosti. Ve výsledku není nic zvláštního nebo výjimečného, pakliže zde existuje platný civilní rozsudek stanovující povinnost hradit výživné 4 000 Kč měsíčně, ale policie dojde k závěru, že vzhledem k aktuálním životním poměrům povinný dostál své povinnosti, pokud posílal 400 Kč měsíčně. Je vhodné vnímat civilní a trestní právo jako dva poměrně samostatné "světy", ve kterých může být pohled na "stejnou" věc dosti odlišný (civilní soud Vás odsoudí k náhradě škody za to, že jste někomu způsobila škodu na zdraví, trestní soud Vás osvobodí z obvinění z ublížení na zdraví na základě toho, že nelze doložit, že jste dotčený čin spáchala). Ve skutečnosti nejde o rozpor, ale o důsledek toho, že pro trestní právo jsou významné odlišné aspekty a procesně se použijí jiné principy, nicméně toto by vyžadovalo podrobnější právněteoretický rozbor, ke kterému zde není prostor ani důvod.

Nyní tedy k tomu, zda-li je na místě (bez ohledu na to, co stanoví civilní rozsudek) automaticky předpokládat, že v době pobírání dávek v hmotné nouzi není možné tento trestný čin spáchat. Zde existuje vzhledem k soudní judikatuře vcelku jasná odpověď, že samotné zjištění absence dostatečných příjmů k takovémuto závěru nedostačuje (nemohu bez znalosti spisového materiálu posoudit, nakolik se Policie ČR a dotčené státní zastupitelství skutečně omezelo pouze na zjištění této skutečnosti). To lze doložit pestrou a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (z nedávné doby např. rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 946/2009). Orgány činné v trestním řízení by měli zkoumat celkovou situaci povinného, přičemž v judikatuře se mimo jiné soustavně poukazuje na to, že mají být zkoumány důvody nezaměstnanosti (zda např. bezdůvodně neukončil zaměstnání) i možnost získání nového zaměstnání (dotaz na místně příslušný úřad práce). Pokud by se např. došlo k závěru, že se dotčený úmyslně práci vyhýbá, nelze vyloučit ani překvalifikování trestného činu z prvního odstavce (neplnění vyživovací povinnosti) na druhý odstavec (vyhýbání se vyživovací povinnosti) s vyšší trestní sazbou. Zopakovat zde lze i to, že pro trestní odpovědnost není rozhodující výživné stanovené civilním soudem co do výše i druhu, takže si lze představit i prověřování možnosti, zda-li povinný neměl možnost plnit výživné alespoň v naturální podobě (přímá péče o dítě, hlídání dítěte, pomoc s pracemi v domácnosti atd.).

Shrnu-li výše uvedené, tak pokud opravdu policie přestala zjišťovat další okolnosti v okamžiku, kdy zjistila, že dotčený pobírá dávky v hmotné nouzi, není její postup v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR vztahující se k aplikaci ustanovení o trestném činu zanedbání výživy. Pakliže takovýto postup byl schválen státní zástupkyní (z hlediska věcné příslušnosti šlo zřejmě o okresní, v Praze obvodní či v Brně městskou státní zástupkyni), je možné podat podnět v rámci tzv. dohledu nad činností státního zastupitelství.

Státní zastupitelství je hierarchický orgán, který má z hlediska vztahů nadřízenosti a podřízenosti blíže k policii než k soudní soustavě, což znamená, že "řadový" státní zástupce musí poslouchat jak pokyny tzv. vedoucího státního zástupce, tak pokyny nadřízeného státního zastupitelství (což v daném případěd bude krajské státní zastupitelství, respektive u Prahy městské státní zastupitelství) a to se radši již nebudu rozepisovat o tzv. pokynech obecné povahy, kterými řídí celou soustavu Nejvyšší státní zástupkyně. I v situaci, kdy není k dispozici opravný prostředek, nic nebrání člověku podal podnět k výkonu dohledu nad činností zástupce X, ve věci Y, jelikož se domníváte, že z těch a těch důvodů měla státní zástupkyně policejnímu orgánu přikázat prověřit skutečností nasvědčujících tomu, že trestný čin byl spáchán i v dotčených měsících. Vzhledek k struktuře dohledu neuškodí, pakliže podnět podáte v kopii jak k rukám vedoucího státního zástupce dotčeného okresního/obvodního/městského státního zastupitelství, tak na adresu nadřízeného krajského/městského zastupitelství.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.