Společnou cestou -

Dobrý den,

z hlediska podání trestního oznámení není Vaší povinností právně kvalifikovat o jaký trestný čin by se mohlo jednat, ale dostatečně jasně a určitě popsat průběh jednání pachatele, aby si na základě tohoto popisu mohly orgány činné v trestním řízení sami udělat obrázek ohledně toho o jaký trestný čin by se mohlo jednat a adekvátně tomu přistoupit k prověřování podnětu.

Vyjdu-li z kusých informací u Vašeho popisu, tak bych osobně odhadoval, že by se mohlo jednat o jednání naplňující trestný čin podvodu - zde je podstatné, aby bylo možné pachateli prokázat, že neměl v úmyslu rekonstrukci bytu provést a šlo pouze o záminku k tomu, aby z Vás vylákal zálohu. Jinak řečeno uvedl Vás v omyl, že na základě vyplacené zálohy provede sjednané dílo.

Kdyby měl v úmyslu rekonstrukci provést a pak z nějakého důvodu nebyl schopen dostát svému původně poctivému závazku, vůbec by se nemuselo jednat o trestný čin (nicméně by samozřejmě bylo možné požadovat vrácení předmětné částky civilněprávně). Prvotním indikátorem zde může být, zda-li podnikla protistrana nějaké přípravné kroky k realizaci zakázky, které již nebyly třeba k tomu, abyste jim byla ochotna vyplatit zálohu - pokud např. za zálohu nakoupil materiál, vypadá jednání samozřejmě poctivěji, než když zhotovitel po obdržení zálohy dotčenou částku "propije a nahází do výherních automatů". Vodítkem může být samozřejmě i to jak se dotčená osoba chová vůči dalším lidem (je samozřejmě jednodušší prokázat, že dotčená osoba neměla v úmyslu realizovat zakázku osoby A, pokud se v dané době již prokazatelně dopustila v zásadě stejného jednání vůči osobě B a C, takže je k dispozici více svědků ohledně toho, jak s nimi dotčená osoba jednala, co slibovala atd.). Případné trestní oznámení by se tak mělo náležitě věnovat tomu, na základě jakých skutečností jste došla k závěru, že šlo pouze o vylákání peněz a nikdy nebylo v plánu rekonstrukci skutečně provést. Oznámení, které by se věnovalo pouze tomu, že dílo nebylo provedeno (a nikoliv počátečnímu úmyslu) by mohlo být obratem odloženo s tím, že dle všeho jde "jen" o civilní spor.

Osobně jste zvažovala kvalifikaci "zpronevěra a neoprávněné obohacení". Zpronevěra je trestným činem, který se vztahuje ke svěřeným prostředkům - nevím přesně co mezi Vámi bylo ujednáno, ale obvykle u zálohy nejde o prostředky, které by po jejich vyplacení zůstávaly Vaším majetkem pouze svěřeným do opatrování jiné osoby, ale naopak o prostředky, které okamžikem vyplacení přechází do majetku zhotovitele, který takto již předem obdržené prostředky vyúčtuje proti svému nároku na sjednanou odměnu. Z tohoto důvodu považuji za pravděpodobnější, že by se v daném případě mohlo jednat o již zmiňovaný podvod (trestní odpovědnost "jednatele" samozřejmě není vyloučena tím, že peníze podvodně vyláká na účet firmy a nikoliv svůj osobní). V případě zájmu o podrobnější rozvor této problematiky je možné odkázat např. na následující rozsudek: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zpronevera-42282.html.

Co se týče "neoprávněného obohacení" tak to není samo o sobě trestným činem - vznik neoprávněného obohacení či úmysl ho způsobit je znakem u více trestných činů včetně zmiňovaného podvodu, kterého se podle ustanovení § 209 trestního zákoníku dopustí ten "kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou".

Trestné činy však představují pouze "vrchol ledovce" protiprávního jednání a stavů, přičemž v naprosté většině případů není na místě řešit tento "nesoulad" nástroji trestního práva, ale nástroji práva civilního (občanského). I kdyby se tak nepodařilo prokázat, že by existoval zločinný úmysl vylákat z Vás zálohu a dílo nezhotovit, můžete situaci "neoprávněného obohacení" řešit podle civilního práva a pokud jste již řádně pro neprovedení díla odstoupila od smlouvy (stranou nyní ponechám otázku, jak by mělo odstoupení proběhnout), nebylo plněno ani částečně (abychom se nedostali do sporu o částečné provedení díla) a protistrana nereaguje na výzvy k vrácení zálohy, lze zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu na vyplacení prostředků, které žalovaný (zde tudíž "firma", která měla dílo provést) na záloze obdržel.

Výše uvedené lze učinit i souběžně - na jedné straně podat trestní oznámení, ve kterém uvedete, že se domníváte, že jste se stala obětí podvodu a jednatel firmy na Vás vylákal peníze pod slibem, že jím ovládaná firma provede dílo, ač věděl, že dílo provedeno nebude a současně podat žalobu na vrácení dotčené zálohy vůči firmě. Je nicméně otázkou, zda a kde lze očekávat, že byste mohla nějaké peníze také získat zpět - rozsudek ukládající vrácení zálohy totiž může být pouze "cár papíru" pokud by dotčená fyzická či právnická osoba byla nemajetná, a tudíž nebylo z ní jak dotčené prostředky získat. Vzhledem k tomu, že tento výsledek znamená pro žalobce riziko, že dotčené peníze nezíská zpět a navíc přijde o peníze, které investuje do dotčeného soudního sporu, není neobvyklé, že se oběti takovéhoto jednání zkusí v první fázi obrátit na Policii s trestním oznámením pro podvod a s tím, že se coby poškození chtějí k trestnímu řízení připojit s nárokem na náhradu škody. Trestní řízení totiž na rozdíl od civilního řízení nevyžaduje žádné další finanční investice (na druhou stranu má poškozený omezené možnosti jak ovlivňovat jeho průběh) a může skončit nejen rozsudkem ukládajícím nějaký trest, ale rovněž přiznávajícím náhradu škody. Takovýto rozsudek na náhradu škody může být z pohledu poškozeného nejen "zadarmo", ale rovněž zde může být větší šance, že se pachatel bude pokoušet škodu nahradit, jelikož usilování o náhradu činem způsobené škody je jednou z věcí, ke které se přihlíží např. při tzv. odklonech (podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání), při ukládání trestu či při zkoumání, zda se pachatel osvědčil pro účely případné podmínky.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.