Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
zfalšovaný podpis na smlouvě o pojištění plat. karet
Otázka
Dobrý den,
zjistila jsem že pracovník banky, u které mám účet zfalšoval můj podpis na 2 smlouvách. Byla jsem v na Erasmus pobytu v zahraničí a potřebovala jsem ještě na dálku zajistit eurovou kartu, vše jsem řešila přes mail-ani jsem nemohla být v ČR. Paní z banky mi řekla, že kartu může poslat pouze na trvalé bydliště v ČR, tak jsme se tak domluvily a rodiče mi kartu pak poslali do zahraničí. Zaroveň se mi měsíc na to z účtu odečetlo nějaký 80 korun-neřešila jsem to, myslela jsem, že to souvisí s novou kartou (to bylo v září 2016). V lednu 2017 se mi z účtu odečetlo dalších 350 KČ za "pojištění platebních karet". Nikdy jsem takové neuzavírala, ale myslela jsem, že je nutné pojištění vystavit kvůli nové eurové kartě. Proto jsem si ji ještě v roce 2017 zrušila, abych nemusela další pojištění platit. V lednu 2018 se mi tato částka znovu odečetla z účtu, ačkoliv již eurovou kartu nemám. Řešila jsem vše s jinou paní v bance a ukázalo se, že pojištění nebylo nutné sjednat, a že jej sjednala pracovnice banky, se ktwrou jsem jednala přes mail a zfalšovala můj podpis. Takže jsem dva roky platila pojištění, o které jsem nikdy nestála a nikdy o něj nezažádala. Částky jsou to malé, štve mě ale to falšování podpisu. Banka mi nabídla okamžité zrušení smlouvy a vrácení těch posledních 350 Kč. Zdá se, že se všechny dámy v bance znají a snaží se celou věc urovnat v klidu a hlavně v tichosti. Já jsem tedy doufala, že mi vrátí všechny ty peníze i zpětně, a že tu paní, která podpisy na smlouvách zfalšovala, vyhodí nebo potrestá... Nevím, ale na co mám ve skutečnosti v této situaci nárok, případně jak bych celou věc měla, či mohla řešit?
Předem děkuji za odpověď.
Odpověď
Vážená paní,
v dané věci lze postupovat v zásadě třemi možnými způsoby, které se navzájem značně liší intenzitou obrany, resp. postihu vůči pracovnici, která pochybila. Nejmírnější, ale nejrychlejší, postup by mohl spočívat v tom, že podáte písemnou stížnost na příslušné oddělení banky, případně vedoucímu příslušného oddělení nebo pobočky. V této stížnosti zároveň můžete požadovat vrácení neoprávněně odúčtovaných prostředků.
Pokud však takový postup nepovažujete za dostatečný nebo jste jej už neúspěšně absolvovala, je možné se obrátit na finančního arbitra jako státní orgán mimosoudního řešení sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi. Řízení před ním je bezplatné a banka musí řízení absolvovat. Bližší vymezení jeho kompetencí, způsoby činnosti i praktický postup při zahájení řízení lze nalézt na webu zde: https://www.finarbitr.cz/cs/
Poslední možností, jste-li si jistá, že došlo ke zfalšování podpisu v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy, může být podání trestního oznámení na pracovnici banky, případně na neznámého pachatele. Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku nevyžaduje žádnou minimální výši způsobené škody, takže trestný čin by byl spáchán už samotným uvedením nepravdivých údajů, otázkou ovšem potom zůstává, jak by soud posoudil společenskou škodlivost takového trestného činu. Odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené totiž lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného (netrestního) právního předpisu, např. zákona o některých přestupcích č. 251/2016 Sb. Pokud by se nejednalo o trestný čin, mohl by být skutek kvalifikován jako přestupek proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb. U přestupku však již nejspíše nastaly účinky promlčení. To vše (trestný čin i přestupek) ovšem za předpokladu prokázání zavinění konkrétní pracovnici.
Pokud by probíhalo trestní stíhání, mohla byste se připojit se svým nárokem na náhradu škody, o kterém by se rozhodovalo v tzv. adhezním řízení. Otázkou ovšem zůstává, zda žalovat příslušnou banku (pojišťovnu) - pokud uvedená pracovnice byla její zaměstnankyní, či přímo uvedenou pracovnici (pokud spolupracovala s uvedenou bankou na základě zprostředkovatelské nebo obdobné smlouvy), případně jak pojišťovnu, tak i uvedenou pracovnici. Vzhledem k tomu, že zákon o č. 418/2011 o trestní odpovědnosti právnických osob vyžaduje u protiprávního jednání zaměstnanců právnických osob, aby buď bylo jednáno na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo zavinění této právnické osoby musí spočívat alespoň v tom, že neprovedla taková opatření, která měla provést podle jiného právního předpisu nebo která po ni lze spravedlivě požadovat, je pravděpodobné, že by se zavinění banky (pojišťovny) prokázat nepodařilo. Trestně odpovědná by tedy byla pouze konkrétní pracovnice. Každopádně Vy nemusíte detailně řešit vůči komu případné trestní oznámení podávat, protože to by mělo rozhodnout případně příslušný orgán činný v trestním řízení.
Vrácení pojistného byste mohla uplatňovat i v civilním řízení soudním, nicméně v takovém případě bych doporučoval věc konzultovat s advokátem a zároveň posoudit, zda případná vysouzená částka stojí za vynaložené úsilí a čas (finanční náklady byste v případě úspěchu dostala přisouzené od žalované).
S pozdravem Jan Petr Kosinka
