Společnou cestou -

Vážená paní,

předně bych chtěl uvést, že postup při zahlazení trestů (tzv. "výmaz") zapsaných v českém rejstříku trestů (RT) uložených tuzemskými soudy upravují §§363 - 365 trestního řádu (zák. č. 141/1961 Sb.) a §§105 -106 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.). Žádost se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený v době podání žádosti trvalý pobyt. O žádosti rozhoduje předseda trestního senátu tohoto okresního soudu. Je možné ještě dodat, že žádost může podat buď sám odsouzený, nebo zájmové sdružení uvedené v § 3 trestního řádu nebo osoba, která může dát ve prospěch odsouzeného odvolání.

Žádat lze ve dvou režimech:

a) Je - li dodržena podmínka řádného života po výkonu trestu po doby uvedené v § 105 trestního zákoníku, je na zahlazení právní nárok.

Uvedené doby jsou:

po dobu patnácti let, jestliže byl uložen výjimečný trest,

po dobu deseti let, jestliže trest činil více než pět let,

po dobu pěti let, jestliže trest činil více než jeden rok,

po dobu tří let, jestliže trest činil nejvíce jeden rok.

Počítá se přitom skutečná délka trestu. To znamená, že pokud někdo byl již po 40 dnech propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého na 18 měsíců a nebylo rozhodnuto o tom, že bude muset dovykonat zbytek trestu, bude doba pro zahlazení 3 roky a nikoliv 5 let. Tato doba běží od okamžiku propuštění z výkonu trestu. Stejné to je i v případě, že, je trest zmírněn milostí nebo amnestií prezidenta republiky. I v těchto případech je důležitá skutečně vykonaná doba trestu, nikoliv celý trest tak, jak byl původně uložen. O zahlazení odsouzení v tomto režimu tedy bude možno požádat v popisovaném případě po třech letech od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Nad rámec dotazu je možno ještě doplnit, že pokud by odsouzený neporušil podmínku zkušební doby a podmínka tedy nebyla přeměněna na nepodmíněný trest, znamenalo by to, že od rozhodnutí soudu o osvědčení se (po 18 měsících) by se na odsouzeného hledělo, jako by odsouzen nebyl a odsouzení by nebylo uváděno ve výpisu z rejstříku trestů. Dokonce by ani nebylo třeba podávat žádnou zvláštní žádost o zahlazení odsouzení. Jestliže ale soud odsouzeného neosvědčil a přeměnil podmíněný trest na nepodmíněný, platí ohledně záznamů ve výpisu z rejstříku trestů to, co bylo řečeno výše u nepodmíněného trestu odnětí svobody.

b) Pokud není dodržena výše uvedená lhůta, je možné se obrátit na soud podle § 105 odst. 3. trestního zákoníku a žádat o zahlazení i před uplynutím výše uvedené lhůty. V tomto případě však na vyhovění žádosti není právní nárok a bude záležet na individuálním posouzení soudem. Pokud je žádáno o zahlazení podle tohoto právního ustanovení, je třeba velmi dobře zdůvodnit a doložit velmi dobré chování odsouzeného po propuštění z výkonu trestu a též - v optimálním případě - společenský zájem na zahlazení (např. potřeba odstranit překážku k uzavření pracovní smlouvy a tím k řádnému plnění vyživovací povinnosti a péči o děti či další osoby apod.; k žádosti je možné rovněž připojit vyjádření zájmového sdružení dle § 3 trestního řádu).

c) Poslední hypotetickou možností (avšak mimo režim zahlazení) je požádat prezidenta republiky o individuální rehabilitační rozhodnutí (prezident republiky rovněž může formou milosti vyhlásit i hromadnou rehabilitaci), které má stejné účinky jako zahlazení odsouzení.

Pokud byste potřebovali věc podrobněji zkonzultovat doporučuji se telefonicky objednat nebo navštívit naši poradnu osobně v době konzultačních hodin pro neobjednané, tedy ve středu v 9 - 12 hodin a ve čtvrtek v 13 -18 hodin.

S pozdravem Jan Petr Kosinka