Společnou cestou -

Dobrý den,

v první řadě je třeba důsledně rozlišovat závazky dětí a závazky jejich zesnulého otce. Proto bych Vám měl na prvním místě položit otázku, zda-li již proběhlo dědické řízení a případně s jakým výsledkem. Nelze totiž např. vyloučit, že děti dědictví odmítnou či vydají dědictví věřitelům (v takovémto případě bude třeba úkony dětí řešit přes soud - matka je sice zákonný zástupce dětí, ale takovéto úkony jdou nad rámec jejího oprávnění - právě proto se řeší, kdo bude pro účely řízení opatrovníkem). Za dluhy otce budou děti odpovídat pouze za předpokladu, že převezmou zadlužené dědictví. I v takovém případě budou za dluhy odpovídat pouze do výše svého dědického podílu, přičemž je na místě požádat soud, aby vyzval věřitele k přihlášení pohledávek.

Příklad:

V rámci dědického řízení získá každé z dětí 1/3 podíl v hodnotě 600 000 Kč a zároveň bude odpovídat za úhradu zůstavitelových dluhů v rozsahu 1/3, maximálně však v rozsahu 600 000. Pokud měl zůstavitel celkem 3 000 000 Kč dluhů, můžou věřitelé požadovat, aby jim každý z dědiců vyplatil 600 000 Kč, zbytek dluhu (1 400 000 Kč) již po dědicích nemohou vymáhat.

Z dotazu lze dovozovat, že dědické řízení je teprve na počátku, kdy se řeší, kdo vlastně bude nezletilé děti zastupovat. Nevím, nakolik je situace Vaší sestřenice kritická a zda-li jí pozdržení dědického řízení stojí za to, že bude její děti v řízení zastupovat někdo jiný. Pokud se rozhodne děti zastupovat, lze doporučit požádat soud o vydání výzvy věřitelům k přihlášení pohledávek. Nelze se dost dobře dopátrat celkové výše dluhů zesnulého (v registrech se vedou jen některé druhy dluhů), nicméně zatím by vycházelo jako jednoznačně výhodnější, aby děti dětictví přijali a s věřiteli se následně vypořádali.

Nyní se podíváme na to, jaký vliv bude mít smrt povinného na exekuci. Exekuce je druhem řízení, na které se použijí ustanovení o tzv. procesním nástupnictví. To jinými slovy znamená, že v okamžiku kdy některá ze stran (v tomto případě dlužník - tzv. povinný) zemře, musí se vyřešit otázka, zda-li je možné v řízení pokračovat. Jde-li o převoditelnou povinnost (jako je např. zaplacení peněžité částky - pro věřitele není podstatné zda dlužník zaplatí osobně) a zemřelý má právního nástupce, na kterého tato povinnost přešla (dědice), může řízení pokračovat proti takovémuto nástupci.

Jinými slovy - v této fázi bude exekutor zřejmě čekat, zda-li dědici převezmou dědictví a s ním spojené dluhy. Pokud ano, bude moci na základě rozhodnutí o dědictví pokračovat v exekuci, popřípadě exekuci rozšířit o majetek či pohledávky dětí (jako je např. zmíněný sirotčí důchod - u důchodu se nicméně použije stejný režim jako u mzdy, takže zde bude nejprve nutné vypočítat tzv. nezabavitelnou částku).

Jde zde o použití ust. § 256 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého:

"Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí."

Nejsem si jist, jakou ochranu před exekucí očekáváte. Pokud bych se měl na věc podívat "od začátku" a neměl bych věc řešit odmítnutím dědictví, tak bych doporučoval využít doby, kdy není jasné, zda na děti přejde majetek a dluhy (před právní mocí rozhodnutí o vyřízení dědictví), k tomu, abych se buď dohodl s exekutorem na řešení situace (nechat prodat nemovitost, domluvit splátky), nebo se pokusil zajistil peněžní prostředky k uhrazení pohledávky.

Nejsem si jist, jaký registr dlužníků myslíte. Bohužel si ani u jednoho z registrů nevybavuji, jakým způsobem evidují, pokud pohledávku někdo zdědí - z povahy věci bych uplatnil pravidla vztahující se k zařazení do registru, takže např. u registru evidujícího osoby, které jsou více jak 90 dní po splatnosti, bych dědici dluhu zavedl záznam až v okamžiku, kdy ani on ve lhůtě 90 dnů nezaplatil. Toto je ovšem pouze můj "logický" dohad a osobně bych Vám proto ohledně těchto informací doporučil kontaktovat přímo dotčený registr (např. u nás nějvětší jsou http://www.centralniregistrdluzniku.cz/, http://www.solus.cz/). Na stránkách registrů naleznete rovněž informace, jakým postupem lze z registru získat údaje.

Úvěr u stavební spořitelný napsaný na děti, by měl v první řadě schválit soud (jde opět o úkon nad rámec zmocnění zákonného zástupce). Pokud jde o ochotu stavební spořitelny úvěr poskytnout, tak spořitelna nepochybně bude srovnávat výši úvěru se zajištěním - v případě nezl. dětí předpokládám, že spořitelna bude požadovat, aby se jako spoludlužník či ručitel podepsal rodič, či jiná dospělá a dostatečně výdělečně činná osoba. Opět zde však nejlépe uděláte, pokud se zeptáte přímo stavebních spořitelen.

V případě potřeby dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.