Společnou cestou -

Dobrý den,

v případě dluhů v manželství by bylo třeba v první fázi vypořádat společné jmění manželů (SJM), aby se stanovilo, co z dluhů spadne do dědictví po tom kterém z manželů. Dále by záleželo na tom, zda manželé zemřeli současně, či který z nich zemřel později.

I.) Pakliže by zde nebyla závěť a jako první zemřel manžel, tak by dědila jeho manželka spolu s jeho rodiči (pakliže budou naživu, jinak by na jejich místo nastoupil bratr) a s případnou další osobou, která by s ním žila ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána na výživu zůstavitele. Na manželku v tomto případě připadá automaticky polovina dědictví. Po smrti manželky (vdovy) by pak její majetek zdědila dcera.

Příklad:

Dluhy v SJM 1 000 000 Kč, majetek v SJM 2 000 000, osobní majetek manžela 500 000 Kč, osobní majetek manželky 600 000 Kč. Dále vycházíme z toho, že není důvod vypořádávat SJM jinak než na poloviny, nikdo neztratil dědickou způsobilo, nezřekl se dědictví, nejsou zde osoby ve společné domácnosti a z manželových rodičů je naživu pouze otec.

Po smrti manžela:

1) Vypořádání SJM, dluhy 500 000 Kč jdou do dědictví, dluhy 500 000 Kč jdou do majetku vdovy, majetek 1 000 000 jde do dědictví, majetek 1 000 000 jde do majetku vdovy. 2) Stav dědictví: podíl ze společných dluhů 500 000 Kč, podíl ze společného majetku 1 000 000 Kč, osobní majetek manžel 500 000 Kč. 3) Dědici dle zákona: otec zesnulého a jeho manželka, každý 1/2. 4) Dělení dědictví: každý z dědiců 250 000 Kč dluhů, 750 000 Kč majetku (500 000 + 250 000).

Vdova celkem majetku: 250 000 Kč dluhů z dědictví, 750 000 Kč majetku z dědictví, 500 000 Kč dluhů z vypořádání SJM, 1 000 000 Kč majetku z vypořádání SJM, 600 000 Kč osobního majetku.

Po její smrti (pakliže nedojde k uzavření nového manželství či narození dalších dětí) - vše výše uvedené zdědí její dcera (budeme-li předpokládat, že bude v danou dobu naživu).

II.) Pakliže by zde nebyla závěť a jako první zemřela manželka, tak by po ní dědila dcera a manžel (rovným dílem), po smrti manžela by jeho majetek zdědili (nejsou-li zde děti, nedojde-li k uzavření nového manželství) jeho rodiče, pokud by zde nebyli jeho rodiče tak jeho bratr (spolu s případnou osobou ve společné domácnosti) .

III.) Pakliže by manželé zemřeli zároveň, nedědili by vzájemně, ale po vypořádání SJM by po manželce rovnou dědila její dcera a po manželovi jeho rodiče (není-li zde žádný rodič tak bratr) s případnou osobou ve společné domácnosti.

*** Výše uvedený popis je zjednodušený - vycházím z toho, že zde bude žijící dcera manželky a minimálně žijící bratr manžela, jinak bychom museli zkoumat existenci dalších potenciálních dědiců.

V okamžiku, kdy bude sepsána závěť, může nastat v podstatě cokoliv (toliko dcera manželky je jejím tzv. neopomenutelným dědicem za předpokladu, že nebude platně vyděděna (nebo neztratí dědicko způsobilost) - nezletilý neopomenutelný dědic musí dostat minimálně svůj zákonný podíl (to co by získala, pokud by závěť nebyla), zletilý dědic pak minimálně jeho polovinu).

U odpovědnosti za dluhy je třeba obecně pamatovat na následující:

1) dědictví se je možné vzdát - dědic následně sice z dědictví nic nedostane, ale na druhou stranu nemusí z dluhů v dědictví nic platit (notář dědice vyzve, aby se ve stanovené lhůtě rozhodli, zda se chtějí dědictví vzdát (pakliže se postupně vzdají dědictví všichni potenciální dědici, případně dědictví státu), dědictví se nelze vzdát, pakliže dědic již začal spravovat dědictví), 2) dědici a věřitelé se mohou dohodnout na tom, že se předlužené dědictví vydá věřitelům, 3) dědici odpovídají za dluhy do výše toho, co z dědictví nabyli a mají právo požádat soud, aby vyzval věřitele zesnulého k přihlášení svých pohledávek, pakliže někdo svoji pohledávku nepřihlásí a dědici jiným věřitelům uhradili dluhy v rozsahu aktiv dědictví, nemá nepřihlášený věřitel již nárok ani na poměrné uspokojení svého dluhu.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.