Společnou cestou -

Dobrý den,

v popsaném případě zřejmě došlo ke kombinaci dvou exekucí - jednak k exekuci vyklizením a za druhé k exekuci prodejem movitých věcí. Ohledně soupisu věcí platí, že se soupis má provádět nejen u věcí postižených v rámci exekcue prodejem movitých věcí, ale i v případě kdy dochází k vyklizení nemovitosti, povinný si nepřevezme vyklízené věci a tudíž je třeba věci uložit u vhodného schovatele.

Pro výkon exekuce je základním právním předpisem zákon č.120/2001 Sb., exekuční řád, který na řadě míst odkazuje na přiměřené použití zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (ohledně provádění exekuce vyklizením jde konkrétně o ust. § 73). K bližšímu upřesnění postupu při exekuční činnosti je na základě ustanovení § 131 písm. e) exekučního řádu vydána vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. V této vyhlášce pak najdeme v ustanovení § 11 stanoveno, že pokud vyhláška nestanoví jinak, použijí se pro postup exekutora při provádění jednotlivých způsobů exekuce přiměřeně ustanovení části deváté oddílu druhého až pátého vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

Při exekučním řízení tudíž nevystačíme ze speciální právní úpravou (exekuční řád, vyhláška č. 418/2001 Sb.), ale musíme přiměřeně používat právní předpisy upravující soudní výkon rozhodnutí (soudní výkon rozhodnutí a exekuce jsou z právního hlediska dvě různé věci). Právě v občanském soudním řádu pak najdeme ustanovení § 341 odst. 3:

"není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, SEPÍŠÍ SE VĚCI a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy."

Nevidím jediný důvod, proč by se v rámci přiměřeného použití ustanovení o soudním výkonu rozhodnutí nemělo v rámci exekučního řízení použít i toto pravidlo, podle kterého měl exekutor zajistit sepsání věcí před jejich uložením do úschovy.

Ohledně zajištění svědků je situace méně jednoznačná a výslovnou povinnost k přibrání svědka zde nenajdeme. Ohledně výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí najdeme v ustanovení § 54 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy uvedeno, že:

"Je-li to potřebné, vykonavatel přibere k provádění prohlídky a soupisu věcí nezúčastněného občana a v protokolu uvede jeho jméno, příjmení a adresu; občan protokol spolupodepíše."

Zákon tudíž nestanoví obecnou povinnost přibrání svědka (nezúčastněného občana) a hovoří zde o přibrání v případě "potřebnosti". Není mi známo, že by v rámci soudní judikatury došlo k rozšířenému výkladu v tom, smyslu, že by v těchto případech měl exekutor nejen možnost, ale i povinnost přibrat nezúčastněnou osobu.

Ohledně prodeje věcí nenaléžejících povinnému (věci družky) se nelze blíže vyjádřit, jelikož v tomto ohledu je situace zmíněna jen letmo - došlo-li k prodeji věcí, lze předpokládat, že vylučovací žaloba byla podána příliš pozdě (v takovém případě se lze nicméně domáhat vydání bezdůvodného obohacení) nebo došlo k prodeji věci po neúspěchu této žaloby. Jde však skutečně pouze o odhad.

Došlo-li ke ztracení či odcizení některých věcí, můžete požadovat náhradu škody, ale je na Vás, abyste důkazně ustál všechny rozhodné skutečnosti (v první řadě být schopen prokázat, že dotčená věc byla v bytě, když exekutor přistoupil k vyklizení).

Ohledně prodeje stolu a židlí nelze dát jednoznačnou odpověď. Dle zákona nepodléhá exekuci prodejem movitých věcí obvyklé vybavení domácnosti, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých či své rodiny. Uvádíte-li že jste v dotčeném bytě již delší dobu nebydlel, zřejmě jste byl schopen životní potřeby uspokojovat i bez těchto věcí a tudíž bych osobně exekuční prodej těchto věcí nevylučoval (jde ovšem o odhad - nemám podrobnější znalost situace a v případě "lámání chleba" je stejně rozhodující stanovisko soudu).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.