Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací jsem pochopila, že v průběhu exekučního řízení zemřela povinná, přičemž druhým dlužníkem je její manžel. Zároveň se jedním z dědiců stává nezletilé dítě.

Nejprve je důležité si uvědomit, že dědickému řízení předchází vypořádání společného jmění manželů. Jedním z důvodů zániku společného jmění manželů je smrt jednoho z manželů. V rámci vypořádání společného jmění manželů, je stanoveno, která polovina majetku a závazků ze společného jmění manželů připadne žijícímu manželovi, přičemž druhá polovina bude součástí dědictví.

Pokud jde o exekuci a dědické řízení, nemělo by kvůli exekuci být dědické řízení přerušeno. Pokud se totiž exekutor dozví,že povinný zemřel, měl by dle ustanovení § 107 odst. 1 věta třetí občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu usnesením rozhodnout o tom, s kým bude v exekučním řízení pokračováno na straně povinného. Úmrtí povinného není samo o sobě důvodem pro zastavení exekuce (§ 268 občanského soudního řádu). Z důvodu úmrtí povinného nelze exekuční řízení přerušit (§ 35 odst. 5 věta první exekučního řádu), není však vyloučeno podání návrhu na odklad exekuce (§ 54 exekučního řádu), o němž rozhoduje pověřený soudní exekutor nebo příslušný exekuční soud.

V dědickém řízení se bude řešit tzv. procesní nástupnictví, tedy otázka, kdo vlastně po smrti povinného (v tomto případě jednoho z povinných, pokud se jednalo o společný závazek manželů) bude na místě zemřelé matky tj. kdo také ponese odpovědnost za závazky a do jaké výše.

Existují odlišné názor na situaci, kdy by v rámci dědictví mohl být ustanoven správce dědictví, který by dočasně (tj. do doby než nabude právní moci usnesení o dědictví) zastupoval zůstavitelku, což by umožnilo průběh další exekuce. Někteří exekutoři zastávají názor, že to nelze, jiní tuto možnost přiznávají viz http://www.ekcr.cz/admin/priloha/05-2010_Komorni_listy.pdf

Na čem se však všichni shodují a co je odpovědí na jednu z Vašich otázek je fakt, že smrt povinného není důvodem pro zastavení exekuce.

Ve Vašem dotaze Vás zajímala otázka dědictví, nicméně jak jsem již uváděla výše dědickému řízení předchází vypořádání společného jmění manželů. Při vypořádání se obvykle postupuje tak, že jedna polovina majetku ale i závazků připadne žijícímu manželovi (pokud nedochází k zápočtům na základě kterých by se poměry mohly měnit) a druhá „jde do dědictví“.

Na základě Vámi uvedených informací vycházím z předpokladu, že nezaplacené závazky, kvůli kterým je nařízena dražba byli obou manželů a zároveň že dražená nemovitost patřila do společného jmění manželů. Naskýtá se tedy otázka, zda by mohlo být pokračováno v exekuci formou prodeje nemovitosti na základě toho, že druhý z manželů žije.

Pokud se podíváme do Občanského soudního řádu, který upravuje mj. průběh dražby, zjistíme mj., že dražební vyhláška má být dle § 336c OSŘ doručena do vlastních rukou oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly.

Je tedy otázka, jak mohl soud (potažmo exekutor) tuto povinnost splnit, když druhý povinný nežije a není jasné, kdo je jeho nástupcem. Další věc která se nám dostává do popředí je osoba dědice/ dědiců, kterému by v rámci dražby na základě jeho zděděného podílu vzniklo předkupní právo. Opět není jasné, jak by mohla být tato povinnost splněna, jestliže dosud nebylo skončeno dědické řízení.

Nejvyšší soud k podobným situacím zaujal toto stanovisko: „Má-li zůstavitel jediného dědice nebo patří-li do dědictví dostatečný majetek, je-li předmětem řízení nepeněžité plnění (např. vydání věci), nebo je-li zřejmé, který z více dědiců právo převezme (např. podle závěti, která nebyla v dědickém řízení napadena), lze v řízení v těchto a v jim podobných případech pokračovat již před skončením dědického řízení, pokud to nevylučuje povaha věci“

Jak se tedy může situace vyvíjet ve věci druhého z povinných tj. žijícího manžela? Jednou z variant je, že exekutor do doby než bude ukončeno dědické řízení nebude konat a to ani vůči žijícímu manželovi. Další variantou je, že exekutor se bude snažit, aby proběhla dražba. V tomto případě se může žijících manžel bránit z výše uvedených důvodů (není jasné kdo bude dědic, nelze doručit druhému povinnému). Třetí variantou je ustanovení správce dědictví, který by do doby skončení dědického řízení zastupoval zůstavitelku viz výše.

Také Vás zajímalo, zda může být provedena dražba v případě, že v bytě žije nezletilé dítě. Samotná přítomnost dítěte v nemovitosti, která má být prodána v dražbě není překážkou v jejím provedení. Případná otázka dobrých mravů by se mohla vyskytnout u vyklizení již prodané nemovitosti, v případě kdy by ji mělo opustit nezletilé dítě, které nemá doposud jiné zázemí.

V neposlední řadě píšete, že chce dané rodině pomoci, což je určitě pomoc, která je na místě. Opět však narážíme na to, že v tuto chvíli není zcela jasné, co přesně může být exekucí postiženo (zda celá nemovitost) a také kdo „nastoupí“ jako další účastník exekučního řízení. Jakmile budou tyto dvě věci jasné, je samozřejmě možné zkusit najít kupce a následně začít vyjednávat s exekutorem o prodeji nemovitosti.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou