Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
zadlužení
Otázka
Dobrý den,prosím o radu.Před 6lety jsem se rozvedla s manželem. Než jsme se rozvedly manžel se zadlužil a nesplácí.Teť mi zavolal exekutor že mám za bývalého zaplatit částku která činila 95000Kč nyní 250000Kč.Co se s tím dá dělat a jak se mám proti tomuto bránít. Bohužel majetek jsme si vyrovnly mimosoudně. Prosím moc o radu jsem na MD. Děkuji moc
Odpověď
Dobrý den,
v první fázi je třeba vyjasnit, jestli v dané věci jste vedena jako povinná, nebo Vás soudní exekutor kontaktuje v tom smyslu, že dle jeho názoru máte v dispozici majetek, který podléhá exekuci nařízené na bývalého manžela a tak Vám ve své podstatě dává na výběr, zda pohledávku uhradíte (byť nejde o pohledávku, kterou byste Vy sama měla povinnost platit), nebo dotčený majetek postihne.
Pokud byste byla v pozici povinné, tak musíme vyjít z toho, jak jste se do této pozice dostala - musí zde existovat rozsudek, rozhodčí nález, platební rozkaz nebo jiný tzv. "exekuční titul" na jehož základě byla nařízena exekuce. Principiálně je samozřejmě postižení osoby, která je uvedena jako povinná přípustné a věřitel ani exekutor nemusí řešit, zda a jak se následně mezi sebou povinní vypořádají.
Jde-li však o situaci, kdy v pozici povinné nejste, může být v rámci exekuce postižen pouze majetek, který je v osobním majetku povinného (bývalého manžela) a to jak ve smyslu výlučného vlastnictví, tak podílového spoluvlastnictví (zde má být exekuce pouze na příslušný podíl) či majetek spadající do společného jmění manželů, respektive majetek podléhající tomuto režimu, pokud nedošlo k jeho vypořádání.
K majetkové situaci neuvádíte nic bližšího, než to, že došlo k mimosoudnímu vypořádání (zřejmě tedy šlo o vypořádání dohodou). Zde tudíž narážíme na ustanovení § 150 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého nesmí být práva věřitelů dohodou manželů dotčena. Kdy jsou práva věřitelů dotčena? V současnosti je stále třeba počítat s tím, že se "dotčení věřitelů" shledává v okamžiku, kdy možnost uspokojení věřitelů v důsledku uzavření dohody poklesne (tento názor zastává Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 21 Cdo 4817/2009). Na druhou stranu se lze setkat i s názorem, že se práv věřitelů nedotkne dohoda, která vyhovuje pravidlům stanoveným pro soudní vypořádání. Jednotnější je názor na to, jaké jsou důsledky toho, že se dohoda dotkla práv věřitelů - nedochází k neplatnosti dohody jako takové, ale dohoda je vůči věřitelům neúčinná a věřitelé se mohou domáhat uspokojení, jako kdyby k dohodě nedošlo.
Pokud by ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů (zániku manželství) nedošlo k vypořádání dohodou ani k podání návrhu na soudní vypořádání, nastoupila by ohledně společného jmění zákonná fikce vypořádání podle ustanovení § 150 odst. 4 občanského zákoníku. V takovém případě by u nemovitostí platilo, že jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů 50:50, u movitých věcí by platilo, že jsou v osobním vlastnictví toho, kdo je výhradně užívá pro potřebu svou či své rodiny (u ostatního majetku pak obdobně dle povahy).
Vyjdeme-li z toho, že je dohoda manželů o vypořádání společného jmění vůči věřitelům neúčinná, musíme si následně položit otázku, v jakém režimu je takto nedohodou nevypořádaný majetek vůči věřitelům (vůči ostatním je vypořádaný dle dohody). V zásadě máme dvě možnosti - majetek může být trvale v režimu nevypořádaného společného jmění manželů (pokud vyjdeme z toho, že vůči věřitelům je dohoda svým obsahem neúčinná, ale její samotná existence znemožňuje, aby se vůči věřitelům uplatnila výše zmíněná zákonná fikce vypořádání), nebo se vůči věřitelům po uplynutí zákonné lhůty uplatní fikce vypořádání společného jmění manželů (pokud vyjdeme z toho, že neúčinnost dohody vůči věřitelům je komplexní a tudíž vůči nim platí režim, jako kdyby nikdy nedošlo k uzavření dohody). Osobně bych se přikláněl k druhé variantě výkladu, jelikož cílem ustanovení § 150 odst. 2 je nepochybně zabránit poškození věřitelů, ale nevidím důvodu, proč by mělo docházet k zvýhodnění věřitele ve smyslu časově neomezené možnosti aplikace režimu nevypořádaného společného jmění. Musím však upozornit, že se mi k řešení této otázky nepodařilo dohledat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, takže jde pouze o můj právní názor.
Konkrétní kroky Vám v současnosti nemohu poradit, jelikož Váš dotaz byl zcela obecný. V případě potřeby svůj dotaz a především popis situace upřesněte či doplňte (kdo je povinným, jaké exekuční příkazy byly vydány, jaký majetek si exekutor nárokuje atd.).
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.