Společnou cestou -

Dobrý den,

záleží na tom, proti komu a pro jakou částku byla exekuce nařízena. Nařízení exekuce vycházelo z toho, o co věřitel požádal v mezích získaného exekuční titulu (rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález atd.). Exekuční titul pak vycházel z toho, co bylo požadováno v žalobě, přičemž žaloba se odvíjela od toho jak dotčený závazek vznikl.

Začněme tedy od počátku. Pokud došlo ke vzniku závazků za trvání manželství (předpokládám, že zde existoval základní, neupravený režim společného jmění manželů), můžeme rozlišovat zda jde o závazek spadající do společného jmění manželů či o osobní závazek některého z manželů.

Do společného jmění manželů spadají závazky, které si manželé sjednali společně, ale i závazky sjednané pouze jedním z nich bez souhlasu či vědomí druhého, pokud:

a) se netýkají pouze osobního majetku dotčeného manžela, b) jsou přiměřené majetkovým poměrům manželů.

Jinak řečeno - pokud si manželka bez vědomí Vašeho známého někde půjčila např. 200 000 Kč, nepůjde pravděpodobně o dluh spadající do společného jmění manželů (nepředpokládám, že 200 000 Kč byla z pohledu jejich majetkových poměrů "běžná položka"), pokud si však bez jeho vědomí půjčila např. 10 000 Kč, zpravidla se již takováto položka do společného jmění manželů zahrne.

Skutečnost, zda dluh spadá do společného jmění manželů je především důležitá pro vypořádání mezi manžely (a po novém roce pro možnost postihnout účet či příjem manžela povinného). Pro věřitele podle současné judikatury platí, že mohou u soudu žalovat a následně dát do exekuce pouze toho z manželů, který závazek sjednal.

Takže z hlediska "vnější" odpovědnosti vůči věřitelům:

a) závazek sjednali oba manželé

= věřitel může u soudu žalovat a dát do exekuce coby povinné oba manžele pro celou dlužnou částku (jde o tzv. placení rukou společnou a nerozdílnou - každý má povinnost zaplatit 100 %, ale jde pouze o jeden dluh, takže pokud např. každý zaplatí 5 000 Kč, klesne oběma celková dlužná částka o 10 000 Kč)

b) závazek sjednal jen jeden z manželů

= věřitel může u soudu žalovat a dát do exekuce coby povinného pouze toho z manželů, který závazek sjednal, to nicméně neznamená, že se exekuce nedotkne druhého z manželů!

Pokud běží exekuce na jednoho z manželů pro dluh, který vznikl za trvání manželství, může být postižen nejen veškerý osobní majetek tohoto manžela, ale i celé společné jmění manželů. Jde-li zároveň o dluh ve společném jmění manželů, může být dále od nového roku postižen i účet, mzda či jiný příjem druhého z manželů.

Nyní konkrétně k Vámi řešenému případu:

V popsaném případě se nacházíme již po rozvodu manželství, nicméně neuvádíte, jaká doba uplynula od zániku manželství. Lze předpokládat, že nedošlo k soudnímu vypořádání společného jmění manželů (zmiňujete jen jakousi dohodu a ani u ní není zřejmé, zda šlo o platnou dohodu o vypořádání společného jmění manželů).

V zásadě může jít o následující dvě varianty:

a) vzhledem k tomu, že Váš známý figuroval u dotčeného závazku jako spoludlužník či ručitel, byl vůči němu vydán exekuční titul (např. rozsudek), na jehož základě musí uhradit celou dlužnou částku a tudíž byla i nařízena exekuce, ve které bude tato částka po něm coby povinném vymáhána.

V takovémto případě má soudní exekutor nejen právo, ale i povinnost po něm vymáhat dlužnou částku v tom rozsahu, v jakém je uvedena v usnesení o nařízení exekuce.

I kdyby exekuční titul zněl tak, že má platit společně s bývalou manželkou, nic to nemění na skutečnosti, že soudní exekutor může vymáhat 100 % dlužné částky na něm a neřešit, zda a jak se s bývalou manželkou vypořádá. Skutečnost, že soudní exekutor má vymáhat dlužnou částku po dvou povinných neznamená, že má po každém vymoci půlku - v zásadě má postupovat tak, aby co nejrychleji získal předmětnou sumu a neohlížet se na to, jestli jeden z povinných zaplatí více či méně než druhý.

Pominu-li teoretickou variantu, že by se věřitel rozhodl nepožadovat vše co mu zákon umožňuje, nelze zde vyloučit, že 100 % závazku bude muset uhradit Váš známý (od povinnosti uhradit druhou polovinu by ho zprostilo pouze to, že by ji zaplatila bývalá manželka, byla by vymožena z majetku bývalé manželky, nebo by mu jí věřitel "z dobrého srdce" odpustil).

b) exekuce není nařízena na Vašeho známého a běží pouze vůči bývalé manželce, nicméně soudní exekutor došel k závěru, že Váš známý má u sebe něco, co podle výše uvedených pravidel může být pro dluh jednoho z manželů vzniklý za trvání manželství exekučně postiženo. Typicky se jedná o to, že vypořádání společného jmění manželů dohodou bývá pro poškození věřitele neplatné a pokud společné jmění manželů nebylo právoplatně vypořádáno (k vypořádání dochází automaticky uplynutím lhůty tří let, není-li platně vypořádáno dohodou či podán návrh na vypořádání k soudu), může ho soudní exekutor postihnout jako kdyby manželství stále trvalo.

V této situaci soudní exekutor nepožaduje po známém úhradu 100 % či 50 % dluhu, ale pouze to, aby vydal majetek spadající do platně nevypořádaného společného jmění k úhradě dluhu bývalé manželky.

Příklad - Váš známý si ponechal na základě dohody bývalých manželů osobní automobil, který byl pořízen ze společných prostředků za trvání manželství, neuplynula-li výše zmíněná lhůta tří let a probíhá exekuce na bývalou manželku pro dluh, který vznikl (byť jen jí) za trvání manželství, může soudní exekutor exekučním příkazem tento automobil postihnout.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.