Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit postupně zodpovědět Vámi položené dotazy.

1) Zajímalo Vás, zda uzavření předmanželské smlouvy může Vaši budoucí manželku ochránit před Vašimi dluhy, které vznikly v době kdy jste se s přítelkyní ještě neznali.

Občanský zákoník připouští možnost uzavření této smlouvy. Konkrétně se jedná o ustanovení § 143a odst. 3, ze kterého vyplývá: "Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně." Tuto smlouvu uzavírají muž a žena, kteří chtějí vstoupit do manželství. Vyžaduje se u ní forma notářského zápisu. Tato smlouva má význam zejména u budoucího nakládání s majetkem a pro účely dědění.

Pro ochranu před závazky druhého z manželů je v současné době potřeba využít silnější nástroje. Konkrétně mám na mysli soudní zúžení společného jmění manželů, které eliminuje rozsah společného jmění manželů na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Pokud byste manželství uzavřeli, tento krok by bylo vhodné učinit co nejdříve. Tato ochrana je důležitá zejména pro vznik případných budoucích závazků za trvání Vašeho manželství. Soudní zúžení společného jmění manželů by Vás oba chránilo před vymáháním nově vzniklých závazků po druhém z manželů. Tento krok je vhodný i ve světle nového občanského zákoníku, který by měl vstoupit v účinnost 1. ledna 2014. V něm je mj.nově stanoveno, že: „Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.“ Doposud je společné jmění manželů chráněno před vymáháním závazků, které do něj svou povahou nespadají (závazky které nejsou přiměřené majetkovým poměrům manželů, závazky týkající se majetku, který náleží výhradě jednomu z nich).

Dle současné legislativy platí, že v případě kdy se jedná o závazky, které vznikly před uzavřením manželství, nevzniká Vaší budoucí manželce za ně odpovědnost, jelikož nepatří do společného jmění manželů. V praxi to znamená, že kvůli Vašim závazkům, které vznikly před uzavřením manželství, nesmí být postižen účet, mzda Vaší manželky a ani majetek tvořící společné jmění manželů – vyjma případného konkursu viz dále. Nikdo Vám samozřejmě nezaručí, že exekutor nezkusí na účet či mzdu Vaší manželky "skočit", nicméně v tomto případě je možná obrana - ze strany Vaší manželky vylučovací žaloba, z Vaší strany návrh na částečné zastavení exekuce v rozsahu postižení účtu a mzdu Vaší manželky.

2) Dále Vás zajímalo, zda úroky, které budou vznikat už v manželství budou mít dopad na Vaší manželku. – Úroky které v průběhu vymáhání závazků rostou, patří mezi tzv. příslušenství závazků, který nadále bude „patřit“ Vám. Odpověď je tedy v zásadě stejná jako u otázky č. 1. Za současného znění legislativy by rostoucí úroky neměly Vaší manželku až na výjimky (viz dále konkurs) ohrozit.

3) Je možné, aby na mě věřitel podal sám insolvenční řízení aniž bych já o tom věděl? Nebo mohu jen já jako fyzická osoba podat na sebe insolvenční řízení? – Zde máte patrně na mysli možnost podání věřitelského insolvenčního návrhu. Tento návrh je věřitel oprávněn podat v případě, kdy se jeho dlužník ocitá v úpadku (musí být tedy prokazatelné, že je dlužník v platební neschopnosti ještě vůči alespoň jednomu věřiteli). Tuto možnost může věřitel využít i v situaci, kdy je jeho dlužníkem fyzická osoba. Pokud je insolvenční návrh věřitelem podán k příslušnému soudu (v tomto případě se jedná o některých z krajských soudů - v Praze Městského soudu - v jeho obvodu má dlužník bydliště) je o této skutečnosti informován jak věřitel tak dlužník. Dlužník má zároveň možnost podat do 30 dnů od podání věřitelského návrhu „svůj“ návrh, jak by se měla insolvence řešit - povolením oddlužení, zároveň může navrhnout, jakou variantou oddlužení by chtěl situaci řešit (oddlužení může být řešeno buď splátkovým kalendářem nebo prodejem majetku).

Odpověď na Vaši otázku zní: ano, věřitel na Vás může podat insolvenční návrh, nicméně o této skutečnost byste byl informován prostřednictvím soudní zásilky. Motivem věřitele k podání návrhu by bylo, aby na Vás byl prohlášen konkurs. To může mít význam ve dvou situacích.

Zaprvé pokud zde existuje dostatečně hodnotný majetek, který může být zpeněžen, ale při rozdělení výtěžku z exekuční dražby by se nedostalo na všechny věřitele a proto věřitel, na kterého by nezbylo chce věc raději řešit přes konkurz, kde se věřitelé uspokojují poměrně a nikoliv podle toho, kdo byl jak rychlý při nařízení exekuce.

Zadruhé by mohl věřitel podat návrh z toho důvodu, že prohlášení konkursu ze zákona znamená zánik společného jmění manželů. Pokud byste uzavřel manželství a spolehl se na to, že podle současné právní úpravy není možné postihnout majetek ve společném jmění manželů pro dluhy jednoho z manželů z doby před manželstvím, mohli by se věřitelé dostat k tomuto majetku právě přes konkurs. Takovýto postup má samozřejmě opět smysl pouze v případě, pokud by ve společném jmění byl natolik hodnotný majetek, aby se věřiteli vyplatilo postupovat přes konkurs, při kterém vznikají nemalé náklady.

Je důležité si uvědomit, že Vy jako fyzická osoba byste podával insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (jedná se o 1 formulář, ve kterém jsou obsaženy oba návrhy). Věřitel může podat pouze již zmíněný insolvennční návrhu nikoliv návrh na povolení oddlužení. Pro více informací bych Vám doporučila nastudovat informace na www.insolvencni-zakon.cz Zároveň bych Vám doporučila otázku případného vstupu do oddlužení osobně zkonzultovat v některé z občanských poraden. Pracovníci poraden Vám mohou nastínit všechny podmínky, které je nutné splnit při vstupu do oddlužení a zejména zjistit, zda je splňujete. Dále Vám mohou objasnit možný průběh oddlužení. V dalším textu odpovědi budu hovořit zejména o dvou základních podmínkách tj. úpadku a povinnosti uhradit alespoň 30 % závazků nezajištěným věřitelům. Nejedná se však o jejich celkový výčet! Seznam poraden naleznete na www.obcanskeporadny.cz

Pokud byste na podání insolvenčního návrhu nereagoval, či byl neúspěšný se svým návrhem, aby se věc řešila přes oddlužení, soud by na Vás pravděpodobně uvalil konkurs.

4) A pokud by na mě věřitel podal insolvenční řízení už v době, kdy budeme manželé, dotkne se to nějak mé manželky?

V situaci kdy by byly v insolvenčním řízení řešeny pouze dluhy, které vznikly před uzavřením manželství a pokud by soud rozhodl o povolení oddlužení splátkovým kalendářem, Vaší manželky by se tento stav neměl dotknout co do rozsahu postižení majetku. Neřeším teď finanční dopad na rodinný rozpočet způsobený srážkami z Vašeho příjmu. V případě oddlužení formou prodeje majetku by však bylo třeba počítat s tím, že by mohl být postižen majetek, který jste v mezičase získali do společného jmění manželů. Jestliže by soud rozhodl o konkursu (prodeji majetku a rozdělení výtěžku z prodeje mezi věřitele), došlo by k zániku společného jmění manželů a jeho následnému vypořádání, Vám přiznaný díl by následně byl v konkursu zpeněžen a použit na úhradu závazků.

5) Jaké jsou podmínky získání insolvenčního řízení před manželstvím a po manželství? Je bankrot a insolvenční řízení to samé? Jsem fyzická osoba a pokud bych chtěl na sebe uvalit bankrot, je toto možné nebo je to možné jen u podnikatele?

V rámci insolvenčního řízení je řešen úpadek či hrozící úpadek dlužníka (podotýkám, že dlužníkem může být jak fyzická tak právnická osoba). Úpadek znamená, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Typickým znakem platební neschopnosti je neplnění závazků po dobu delší jak 3 měsíce. O hrozící úpadek se jedná tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Jedním ze způsobu řešení tohoto úpadku či hrozícího úpadku je oddlužení, které se lidově nazývá „osobní bankrot“. V rámci insolvenčního řízení může být rozhodnuto o úpadku nejen povolením oddlužení, ale také konkursem či reorganizací (ta přichází v úvahu u podniků). Z tohoto vyplývá, že vstoupit do insolvenčního řízení, v rámci kterého se budete domáhat oddlužení můžete, i když nejste podnikatel. Naopak jako podnikatel byste se ani oddlužení domáhat nemohl. Úpadek podnikatele se vždy řeší konkursem, u fyzické osoby je úpadek řešen buď avizovaným povolením oddlužení nebo zpravidla tzv. nepatrným konkursem..

Insolvenční zákon pojem oddlužení manželů nezná. V současné době se však soudní praxe ustálila na tom, že v situaci kdy mají být v oddlužení řešeny dluhy ze společného jmění manželů, podává každý z manželů svůj návrh, přičemž následně dochází k jejich sloučení. Předpokladem je, že oba manželé splňují podmínky pro vstup do oddlužení. Stanoviska jednotlivých soudů se však rozchází v tom, kolik jsou manželé povinni společně uhradit nezajištěným věřitelům tj. zda mají společně uhradit 30 % jejich závazků nezajištěným věřitelům nebo dohromady 60 % těchto závazků, přičemž každý z nich požadovaných 30 %. Připuštěna je však varianta, kdy by zaplatili dohromady alespoň 60 % všech jejich závazků nezajištěným věřitelům, zároveň by však bylo „jedno“ v jakém poměru budou tyto závazky manžely hrazeny tj. zda 30:30, 20:40 apod.

Jde-li o situaci, kdy má být oddlužen pouze jeden z manželů (nejde o společné závazky, ale pouze o Vaše závazky z doby před manželstvím), podával byste návrh na povolení oddlužení pouze Vy (a musel být schopen uhradit minimálně 30 % nezajištěných závazků), nicméně byste musel dodat souhlas manželky k oddlužení, nebo prokázat, že vzhledem k okolnostem nemůže být dotčena (tj. není zde společné jmění, které by mohlo být postiženo).

6) Je tedy v tomto případě možné se vůbec vzít nebo byste nám to nedoporučovali?

Uzavřít sňatek samozřejmě možné je, i když jsou snoubenci zadluženi. Je však na místě zvážit klady a zápory, které uzavření manželství přinese. Ohledně exekucí, by pro Vás mělo uzavření manželství pozitivní dopad, jelikož by se vám oběma zvýšila nezabavitelná částka, která v současné době činí pro jednotlivce 6.064,66 Kč a která se zvyšuje o 1.156,16 Kč o vyživovací povinnost na manžela a každé vyživované dítě. Fakticky by to znamenalo, že by Vám mohlo být sráženo méně než nyní.

Pro vstup do oddlužení by však tento aspekt mohl znamenat mínus, jelikož by zvýšení nezabavitelné částky mohlo přinést problém ohledně uhrazení potřebných 30 % závazků nezajištěným věřitelů. Jinými slovy, i zde by platilo, že by Vám mohli být prováděny srážky nižší než nyní, nicméně tato skutečnost by mohla mít negativní dopad vzhledem k jedné ze základní podmínek pro vstup do oddlužení tj. uhrazení alespoň 30 % závazků nezajištěným věřitelům. Pro úplnost dodávám, že dlužník je povinen uhradit tento rozsah závazků, ale také odměnu insolvenčního správce, která celkově činí 64.800,--Kč (měsíční splátka čni 1.080,--Kč).

Po procesní stránce je pak samozřejmě jednodušší vyřídit si oddlužení před uzavřením manželství, kdy nemusíte řešit souhlas manželky, případnou existenci společného jmění atd.

Před konečným rozhodnutím, zda manželství uzavřete či ne, by bylo dle mého názoru vhodné prodiskutovat otázku soudního zúžení společného jmění manželů. Dále šance na vstup do oddlužení a v neposlední řadě také brát na zřetel dopad případných nových dluhů na Vás oba pokud byste si společné jmění manželů soudně nezúžili. Jde o poměrně širokou problematiku, kterou je obtížné takto po e-mailu řešit, v případě potřeby proto lze doporučit osobní konzultaci.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou