Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací jsem pochopila, že řešíte důsledky předlužení Vašeho syna a snachy na případné budoucí dědictví.

Nejprve si dovolím nastínit Vám běžný průběh dědického řízení při smrti jednoho z manželů.

V situaci kdy zůstavitel (osoba, která zemřela) byl v době smrti v manželství, předchází samotnému dědickému řízení tzv. vypořádání společného jmění manželů (dále SJM). V něm je vypořádán (rozdělen) majetek a případné závazky (pokud existují), které tvořily společné jmění manželů. Polovinu závazků i majetku získá žijící manžel. Druhá polovina SJM je předmětem dědického řízení + případné závazky a majetek mimo SJM, které zůstavitel vlastnil, ale které nebyly součástí společného jmění manželů.

Podotýkám, že žijící manžel se v rámci vypořádání společného jmění manželů nemůže majetku ani závazků "vzdát". Účastníci vlastního dědického řízení (mezi které obvykle žijící manžel patří, není-li uzavřena závěť v jeho neprospěch) již ale právo odmítnout dědictví mají.

Podíváme-li se blíže na Vaší situaci, lze již nyní říci, že nejprve by došlo k vypořádání společného jmění manželů viz výše a následně by teprve došlo k vypořádání samotného dědictví, kterého by se účastnil žijící manžel a děti (nebude-li plynout ze závěti, vydědění či dědické nezpůsobilosti jinak).

Dědické řízení může probíhat tzv. ze zákona (v tomto případě zůstavitel neuzavřel závěť) nebo ze závěti (závěť byla uzavřena) nebo z obou titulů tj. ze zákona i ze závěti (což se může stát, když je např. část dědictví řešena závětí a druhá část "běží" podle zákona).

Nyní se již dostávám k Vámi položeným otázkám, na které se budu snažit postupně zodpovědět.

1) Je možné situaci vyřešit závětí, kde bude přesně uvedeno, co kdo zdědí a syn s exekucí nedostane nic? - Nejprve je důležité si uvědomit, že dle Občanského zákoníku potomci patří k tzv. neopomenutelným dědicům, což fakticky znamená, že: "Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků."

V situaci kdy byste uzavřeli s manželkou závěť (podotýkám, že je nutné ji uzavřít samostatně, společnou závěť manželů zákon vylučuje) a na syna s exekucí byste "zapomněli", bylo by možné očekávat, že by jí syn mohl napadnout pro neplatnost, jelikož na něj nebylo pamatováno jako na potomka. Nic však nebrání tomu, abyste v závěti jeho podíl snížili na výše uvedenou polovinu jeho původního podílu. Nebo-li pokud by měl dědit pozůstalý manžel a 4 děti, připadla by na dotčeného syna podle zákona 1/5 dědictví a závětí by bylo možné podíl snížit na 1/10.

2)Je možné syna s exekucí vydědit, aby byli ochráněni ostatní děti,které máji také právo na dědictví ze zákona? - V akutálním znění Občanského zákoníku nalezneme důvody pro vydědění v § 469a, ve kterém jsou vyjmenovány důvody pro vydědění na základě kterých může zůstavitel potomka vydědit. Mezi ně patří tyto:

Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. O vydědění je nutné sepsat listinu, která může mít stejné formy jako závěť. To znamená, že že může být napsána vlastní rukou, na stroji či počítači tehdy je však nutné připojit podpisy dvou svědků nebo ji lze nechat sepsat notářem. Zároveň je možné listinu o vydědění nechat uloženou v centrální evidenci těchto listin. Do listiny o vydědění nestačí napsat některý z výše uvedených důvodu, je nutné je také rozepsat a doložit na konkrétním případu. Zůstavitel může také požadovat, aby se vydědění vztahovalo na potomky potomka.

V současné době není předlužení samostatným důvodem pro vydědění, nelze-li z dalších okolností dovozovat, že jde o výše uvedený "nezřízený život". Podle nového občanského zákoníku, jehož účinnost by měla nastat 1. ledna 2014 to již možné bude, v § 1647 nového Občanského zákoníku je totiž uvedeno: "Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům."

Pro úplnost dodávám, že kromě vydědění existuje také institut dědické nezpůsobilosti. Nezpůsobilým dědit je ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v současné době jsou omezené možnosti, jak zajistit, aby Váš předlužený syn nedědil.

Ráda bych Vás však chtěla uklidnit, v tom smyslu, že exekutor nemůže kvůli synovým exekucím zabavit celý majetek, který by tvořil dědické řízení. Je pravda, že exekutor může postihnout majetek, který by Váš syn zdědil (peníze, spoluvlastnický podíl na nemovitosti atd) nikoliv však dědictví ostatních dědiců či žijícího manžela. Tento krok by mohl učinit pouze tehdy pokud by některý z dědiců byl synovým ručitelem nebo spoludlužníkem. A i tehdy by opět mohl postihnout pouze dědický podíl daného ručitele/spoludlužníka.

V dědickém řízení je také možné uzavřít dohodu dědiců. Pokud by se dědici byli schopni dohodnout tak, že by Váš předlužený syn zdědil např. "jen" peníze hodnotě xy Kč, přičemž by tato částka představovala jeho dědický podílo, bylo by možné se zcela vyhnout zápisu do katastru nemovitostí (viz postižení spoluvlastnického podílu) nebo prodeji movitých věcí získaných v dědictví apod.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou