Společnou cestou -

Dobrý den,

manželství je nutné posuzovat podle aktuálně platné právní úpravy a to samozřejmě platí i o procesních předpisech upravujících výkon rozhodnutí a exekuci, pokud přechodná ustanovení zákona nestanoví jinak.

V současnosti nezbývá než konstatovat, že současné procesní předpisy několikrát novelizované (někdy poněkud specifickým způsobem) ve střetu s novým občanským zákoníkem vytváří dosti nepřehlednou situaci, kdy lze často opravdu spíše jen odhadovat, jak si s touto právní úpravou poradí praxe (která někdy jde zcela jiným směrem, než co předpokládá akademická obec).

Z hlediska staré právní úpravy by bylo rozhodující, že jste schopná doložit, že všichni věřitelé byli seznámeni s obsahem notářského zúžení společného jmění manželů (doufám tedy, že zmiňované seznámení věřitelů je prokazatelné).

Nový zákoník v tomto ohledu řeší situaci poněkud obšírněji.

Obecně dle ustanovení § 719 odst. 2 platí, že smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila, smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. To v principu není novinka (pokud uzavře jeden z manželů půjčku v době, kdy máte v SJM nemovitost a následně se dohodnete na zúžení SJM podle kterého má být nemovitost ve vlastnictví toho z manželů, který půjčku nepodepsal a tudíž na něj věřitel přímo nemůže, tak se samozřejmě může věřitel na dotčené nemovitosti stále uspokojit - něco jiného je, pokud je věřitel při sepisování úvěrové smlouvy informován, že manžel sice má manželku, která nabyla za trvání manželství nemovitost, ale podle předložené smlouvy jde o její výhradní majetek a věřitel za těchto okolností přistupuje k sjednání závazku).

Co je podstatnější je skutečnost, že nový zákoník se snaží řešit informovanost třetích osob pomocí veřejných seznamů.

Dle ustanovení § 720 platí, že týká-li se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu (typicky nemovitosti zapisované do katastru nemovitostí), nabývá smlouva smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu.

Smlouva samotná pak může být dle ustanovení § 721 zapsána do veřejného seznamu, pakliže si to manželé ujednají přímo v ní, nebo na žádost obou manželů. Do seznamu se mají zapisovat rovněž i rozhodnutí soudu upravující společné jmění manželů. Jde o dosti zásadní zjednodušení na straně manželů i o lepší informovanost třetích osob, kdy již není nutné být schopen dokládat, že každá protistrana byla informována, jelikož následně stačí doložit, že např. v době sjednávání půjčky si již věřitel mohl z veřejného seznamu zjistit, jakou má žadatel o půjčku úpravu společného jmění manželů (toto nenajdeme takto výslovně v novém občanském zákoníku, ale v ustanovení § 35l notářského řádu).

Ve Vašem případě by tudíž bylo na místě preventivně doporučit, abyste kontaktovali notáře a zajistili si, že se bude možné dovolat smlouvy vůči třetím osobám bez dalšího. (http://www.nkcr.cz/index.php?page=rejstrik - ohledně zápisu kontaktujte libovolného notáře).

V současnosti dle vašeho popisu přichází v úvahu exekuce jednak pro dluhy vzniklé před uzavřením manželství a dále pro dluhy vzniklé za trvání manželství.

Pokud jde o dluhy vzniklé za trvání manželství, mohli bychom dluhy dále dělit na ty, které by v případě, že se nemůžete dovolat účinků předmanželské smlouvy byly součástí společného jmění manželů a dluhy, které by nebyly součástí ani kdyby se předmanželské smlouvy nebylo možné dovolat.

Judikatura Nejvyššího soudu ČR v principu dovodila, že žalovat (a tudíž následně dát do exekuce coby povinného), může věřitel pouze toho z manželů, který závazek sjednal a to i v případě, že jde o závazek spadající do společného jmění manželů. Pokud by si tak např. manžel půjčil 10 000 Kč na koupi nové chladničky, šlo by o půjčku spadající do společného jmění manželů, ale věřitel by nemohl žalovat manželku, jelikož dotčenou smlouvu nepodepsala.

Výše uvedené nicméně neznamená, že se manželky nemohou nijak dotknout dluhy, které vznikly nezávisle na ní.

V první řadě od 1.1.2013 změna exekučních předpisů umožnila, aby došlo k postižení mzdy či jiného příjmu a pohledávky z účtu u peněžního ústavu, či jiné pohledávky u manžela povinného, pakliže jde o vymáhání dluhu spadajícího do společného jmění manželů. Pokud by tudíž došlo k tomu, že by exekutor např. nařídil exekuci srážkami z Vaší mzdy pro dluhy manžela, bylo by třeba navrhnout zastavení exekuce touto formou na základě toho, že dluh není současní společného jmění (a podle situace pak dokládat, že dluh vznikl před uzavřením manželství, či že se vůči věřiteli máte možnost dovolat účinků předmanželské smlouvy).

Dále přichází v úvahu postižení společného jmění manžel, či respektive toho, co by bylo součástí společného jmění manželů, pokud se nebude možné dovolat účinků předmanželské smlouvy. Do konce loňského roku bylo možné společné jmění manželů postihnout pro dluh vzniklý za trvání manželství, bez ohledu na to, zda dluh spadá či nespadá do společného jmění manželů. Od 1.1.2014 se možnost postižení společného jmění rozšířila o dluhy vzniklé před uzavřením manželství (což není v principu špatně, jelikož předchozí úprava umožňovala "schovávat" majetek uzavřením manželství), problém představují v principu dvě věci:

a) občanský zákoník vychází z toho, že má být postižen nikoliv celý majetek, ale pouze vypořádací podíl dlužníka na společném jmění manželů, přičemž lze v principu přihlédnout ke všem okolnostem, které by upravovaly výši vypořádacích podílů (v zásadě si tak lze představit i situaci, kdy by se došlo k závěru, že vypořádací podíl dlužníka má být nulový), tyto účinky však nejsou automatické a manžel dlužníka se jich MUSÍ DOVOLAT! Pakliže se dozví, že manžel má dluh, měl by neodkladně prokazatelně upozornit věřitele, že dluh vznikl bez jeho vědomí, pakliže tak neučiní, je následně možné postihnout SJM bez omezení.

b) novela exekučního řádu stanovila, že exekutor při nařízení exekuce má za součást společného jmění považovat i to, co není součástí společného jmění v důsledku smluvní či soudní modifikace společného jmění manželů. V praxi tedy exekutor může postihnout majetek, který by v případě neexistence předmanželské smlouvy byl součástí společného jmění manželů a Vy následně musíte usilovat o vyškrtnutí / vyloučení postiženého majetku s tím, že se máte vůči věřitelům právo dovolat se účinků zúžení společného jmění manželů. Dotčené ustanovení navíc připouští víc variant výkladu a zatím není jisté, jak se k němu soudní praxe vyšších soudů postaví.

Třetím problematickým okruhem jsou movité věci nalézající se v místě, kde se povinný fakticky zdržuje. Pokud by přišel k Vám do bytu, ve kterém s manželem žijete, soudní exekutor provést exekuci prodejem movitých věcí, může provést soupis všech movitých věcí, které podléhají exekuci (nesepíše tak např. obvyklé nezbytné ošacení, vybavení, zdravotní pomůcky...) s tím, že na místě nemůže řešit kdo je jejich skutečným vlastníkem a následně je opět na podání návrhu na vyloučení či následně vylučovací žaloby, aby vlastník doložil, že nejde o věci podléhající exekuci.

V principu je tak v zásadě v bezpečí pouze prokazatelně osobní majetek, jako je např. Vámi zmiňovaná nemovitost, kterou jste nabyla před uzavřením manželství - zde je jasné, že zřejmě nejde o žádnou z kategorií majetku, kterou by v případě exekuce na manžela bylo možné postihnout.

I když v dnešní době exekutoři věci spíše sepíší, než by rovnou přistoupili k jejich odvezení, rozhodně lze doporučit, abyste v situaci, kdy by bylo možné očekávat návštěvu exekutora, měla důležitá data z počítače bezpečně zálohovaná, protože v případě jeho odvezení by pro podnikatele mohla být dočasná ztráta dat kritická (byť byste třeba následně dosáhla toho, že by Vám exekutor počítač vrátil, či respektive si alespoň vyřídila zpřístupnění dat - možnost pořízení zálohy dat na zadrženém počítači).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.