vypořádání dluhů po rozvodu

Dotaz ze dne 21. 3. 2014 12:10.

Otázka

Dobrý den, předem moc děkuji za odpověď na mou otázku, kterou jsem tady již jednou zasílala. Měla bych ještě jednu: Loni v červnu (2013) jsem se rozvedla a v srpnu rozvod nabil právní moci. S manželem jsem od roku 2011 nežila ani ve společné domácnosti. Exmanžel má spoustu dluhů a následných exekucí a většinu se mi podařilo ,,zlikvidovat" vůči mé osobě neboť vznikly před manželstvím, tak byť to exekutoři zkoušeli, tak v dnešní době se mě naštěstí netýkají. Ráda bych soudně vyřešila majetkové vypořádání. Jen bohužel nevím, zda exmanžel v době, kdy jsme byli od sebe (ale ještě né rozvedeni) neudělal další dluhy. Tak bych se ráda zeptala, jestli existuje nějáká ,, univerzální věta", která by říkala něco ve smyslu, že veškeré dluhy uzavřené během manželství spadají na bedra tomu, kto je uzavíral. Neboť exmanžel mi nedodá žádné papíry, kterými bych ty jeho dluhy mohla podložit. A vlastně ani nevím, zda bych k majetkovému vypořádání potřebovala znát přesně jeho veškeré dluhy. Protože on mi žádné papíry nedodá a dle mě ani sám neví komu dluží. A vztahují se na mě i směnky s různými lidmi od kterých si exmanžel v době manželství půjčil peníze? Byť jsem ty lidi nikdy neviděla a nevěděla jsem o jeho dluzích? Předem moc děkuji a přeji pěkný zbytek dne.

Odpověď

Dobrý den,

vypořádání společného jmění manželů lze rozhodně doporučit, nicméně si je třeba uvědomit, jaké účinky vypořádání má a jaké nikoliv.

Předmětem vypořádání společného jmění jsou nejen aktiva, ale i pasiva. V první fázi by tudíž mělo být řešeno, zda-li dluh spadá do společného jmění či nikoliv. Obecně platí vyvratitelná domněnka, že pokud dluh vznikl za trvání manželství, považuje se za součást společného jmění manželů.

Do společného jmění manželů však dluh nespadá, pakliže:

a) se týká majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, b) jeho rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, převzal-li ho jeden z nich bez souhlasu druhého.

(Jde o pravidla podle tehdy platného občanského zákoníku - současná právní úprava je v tomto již částečně jiná.)

Předmětem vypořádání tak v principu nemá být např. směnka, kterou manžel bez Vašeho souhlasu vystavil na částku v řádech miliónů (nepředpokládám, že by takováto částka byla z hlediska Vašich majetkových poměrů "normální"), ale má se vypořádat půjčka 10 000 Kč a to bez ohledu na to, zda manžel dotčené prostředky použil ve Váš společný prospěch (např. koupil do domácnosti ledničku), či je prohrál v kartách (opět upozorňuji, že se zde bavíme o tehdejší právní úpravě).

Pokud po rozvodu manželství a zániku společného jmění manželů nedojde do tří let k vypořádání dohodou, či některý z manželů nepodá návrh na vypořádání na soud, nastane platit zákonná fikce vypořádání, která u závazku stanoví, že se vypořádávají 50:50.

Vypořádání majetku a závazků v tomto poměru je i výchozí způsob pro soud, pakliže se na něj některý z Vás obrátí se žádostí o vypořádání společného jmění. Soud však může vypořádat závazky i odlišným způsobem, přičemž u závazků se zpravidla vychází z toho, jak se kdo kterým závazkem zasloužil o výsledný stav společného jmění manželů. Pokud např. ve výše uvedeném případě je půjčka psaná pouze na jednoho z manželů, nicméně prostředky byly využity k tomu, aby byla do domácnosti nová lednička, je myslím jasné, že není důvod, proč by se na úhradě půjčky neměli podílet oba manželé, kteří měli z koupě nové ledničky prospěch. Na druhé straně v případě, kdy je jeden z manželů gambler, který si nabral za zády manželky řadu půjček za účelem financování svého hraní, není důvod, proč by soud (je-li výše uvedené doloženo), tyto půjčky neurčil k úhradě pouze jemu.

Pokud tedy budete v návrhu požadovat výše uvedenou klauzuli (která se typicky používá v dohodách o vypořádání), bude soud řešit, zda-li manžel s takovýmto návrhem souhlasí a pokud bude požadovat, abyste se i na dalších půjčkách podílela, tak bude nutno řešit, za jakých okolností vznikly, k čemu byly použity získané prostředky a jestli tudíž je na místě rozhodnout podle výchozího pravidla 50:50, nebo je důvod se od něj vzhledem k "zásluhám" odchýlit.

Připomenu, že výše uvedené řešíme, pokud jde o závazky, které vznikly bez Vašeho vědomí, nesouvisí pouze s osobním majetkem bývalého manžela a jsou rozsahem přiměřené. Pokud by manžel u soudu např. požadoval, abyste se 50% podílela na závazku ze směnky, kterou vystavil na 1 000 000 Kč, měla byste požadovat, aby dotčený dluh nebyl vzhledem k výše uvedenému považován za součást společného jmění, ale za osobní dluh bývalého manžela a tudíž ho není důvod vypořádávat. Pro úplnost nicméně musím upozornit, že i osobní dluhy mohou být zohledněny - pokud by totiž např. na základě této směnky získal prostředky, které použil ve prospěch společného jmění, může požadovat tzv. zápočet (vrácení investice z osobního do společného majetku).

Ať vypořádání společného jmění manželů dopadne jakkoliv, je si třeba uvědomit, že se řeší vztahy mezi manželi a nikoliv vztahy vůči věřitelům!

Pokud nějaký závazek manželé sjednali společně, znamená to, že věřitel může žalovat oba manžele, či libovolného z nich a to na plnou částku (a následně může být na oba nařízena exekuce coby na povinné). Skutečnost, že podle vypořádání má celý dluh hradit manžel A neznamená, že by se manžel B zbavoval své odpovědnosti vůči věřiteli. Manžel B musí věřitelům plnit jako kdyby k žádnému vypořádání nedošlo a vypořádání ho opravňuje pouze k tomu, aby se následně hojil na manželovi A.

Je-li naopak závazek sjednán pouze jedním z manželů, tak věřitel nemůže žalovat druhého manžela a to bez ohledu na to, že by se podle vypořádání měl 50 % na úhradě dluhu podílet. Opět žaloba a následná exekuce jde vůči tomu z manželů, který závazek sjednal a je pak na něm, aby se následně hojil na druhém z manželů.

Uvádím, že exekuce jde vůči tomu z manželů, který závazek sjednal, ale jak jste se již měla možnost sama seznámit, to neznamená, že druhý z manželů nemůže být exekucí dotčen. Právě zde pak je podstatné, jestli jde o závazek spadající do společného jmění manželů či nikoliv, jelikož podle toho dopadne na manžela povinného exekuce "pouze" přes postižení společného jmění manželů (zde se má manžel možnost dovolat vůči věřiteli, že o dluhu nevěděl a tudíž by nemělo být postiženo celé SJM, ale pouze vypořádací podíl dlužníka - upozornění, že dluh vznikl bez vůle manžela je třeba zaslat bezodkladně poté, co se o existenci dluhu manžela dozví), nebo v případě dluhů spadajících do společného jmění i přes postižení příjmu, účtu či jiné majetkové pohledávky či práva (jde-li o závazek spadající do společného jmění - s tímto jste se již setkala u exekucí, které šly chybně touto formou, byť o dluhy spadající do společného jmění nešlo).

V této fázi si pravděpodobně kladete otázku: pokud vypořádání společného jmění nemění nic na odpovědnosti vůči věřiteli, může se stát, že na mou mzdu bez ohledu na rozvod a vypořádání nařídí exekutor srážky s argumentem, že šlo o dluh, který v době vzniku spadal do společného jmění?

V současnosti to bohužel není možné na 100 % vyloučit, zákon uvádí, že dotčené formy jsou přípustné proti manželu povinného pro dluhy spadající do společného jmění manželů, ale nikde není řešeno, jestli je pro umožnění této exekuce rozhodující stav k okamžiku vzniku závazku s tím, že následné změny nemají na možnost exekuce vliv, je rozhodující okamžik vydání exekučního příkazu, či okamžik, kdy má být provedena srážka (což by znamenalo, že se srážky nařízené za trvání manželství po rozvodu zastaví). Podle mého právního názoru byste po rozvodu již neměla být tímto způsobem postižena, ale zákon zde umožňuje různý výklad a do jednoznačné judikatury Nejvyššího soudu ČR nelze vyloučit, že exekutor srážky nařídí a bude na Vás, abyste se tomuto postupu bránila.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším