Společnou cestou -

Dobrý den,

od roku 2011 došlo k poměrně značným změnám v zákonech pokud jde o odpovědnost manželů a co do možností exekučního postižení manžela povinného. Neuvádíte bližší informace k tomu, co vedlo v roce 2011 k zrušení tehdejší exekuce a nemáme k dispozici ani informace k tomu, co přesně bylo nyní nařízeno a tudíž dost dobře nelze ani odhadovat o co přesně exekutor opírá svůj současný postup. Ostatně nelze vyloučit ani to, že ve skutečnosti nejde o to, že by exekutor na základě nové právní úpravy došel k závěru, že může postihnout něco, co dříve postihnout nemohl, ale je rovněž možné, že jde o důsledek praxe, kdy exekutoři v zásadě automaticky nařizují nové formy exekuce na manžele povinných, aniž by zkoumali, zda-li jsou k tomu splněny předpoklady (vycházejí z toho, že je na dotčené osobě, aby se ozvala, pokud předpoklady splněné nejsou).

Vámi popsaná věc tedy možná je ve smyslu, že se tyto věci stávají. Jestli jde o postup právně přípustný a jak se proti němu případně bránit neposoudíme, pokud k věci nezískáme konkrétní informace - ideální by zřejmě byla osobní návštěva s příslušnými dokumenty (ať již v naší či jiné občanské poradně), popřípadě alespoň konkrétně popsat, co bylo obsahem jednotlivých úkonů ve věci.

Co se týče zakoupení zahrady do výlučného vlastnictví - problém je v tom, že exekutoři zde vychází z ustanovení, podle kterého se za majetek patřící do společného jmění manželů pro účely nařízení exekuce považuje i majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho jeho stávající rozsah (to platí obdobně i pro smluvní modifikace SJM). Něco jiného pak samozřejmě je doložení nabytí způsobem, který by i za nemodifikovaného majetkového režimu znamenal nabytí do osobního majetku (např. koupě za zděděné prostředky).

Skutečnost, že je možné nařídit exekuci na tento majetek neznamená, že se pak následně nelze dovolávat toho, že tento majetek nelze na úhradu dotčeného dluhu prodat (to záleží na nikoliv na procesních, ale tzv. hmotněprávních předpisech - občanském zákoníku), nicméně v principu by to znamenalo, že by dotčený manžel musel proti oprávněnému podat tzv. vylučovací žalobu, což je postup zdlouhavý a někdy nechtěný jak povinným, tak oprávněným. V současnosti se tak v případech, kdy lze doložit, že by případná žaloba byla pravděpodobně úspěšná, doporučuje věc řešit podáním návrhu na zastavení exekuce s tím, že oprávněný, pokud nechce riskovat následnou vylučovací žalobu, často dává souhlas se zastavením exekuce, byť teoreticky nejde v současnosti o důvod k zastavení, ale k podání vylučovací žaloby. Takové řešení může být podstatně rychlejší (měsíce či dva) než vylučovací žaloba.

V případě potřeby podrobnějšího rozboru by bylo opět vhodné dotaz upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.