Společnou cestou -

Dobrý den,

podle Vašich informací dlužíte VZP cca 100 000 Kč, což v sobě zahrnuje dlužné pojistné a penále (Vámi zmiňované úroky). Nevíme, zda-li jste si podala žádost o odpuštění penále či zda-li by ještě o podání této žádosti bylo možné uvažovat. Správně by se žádost o prominutí penále měla podat do právní moci rozhodnutí, kterým bylo penále vyměřeno (s tím, že o žádosti lze rozhodnout až po uhrazení pojistného), opožděně je možné žádost podat do tří let, nicméně v takovém případě by bylo na místě argumentovat nejen tím, jaká byla situace v době vzniku dluhu, ale tím, jaké nové skutečnosti nastaly následně (a proto je nebylo možné uvést v době předepisování penále). Mimo tento systém Vám zdravotní pojišťovna nemůže penále odpustit - jde o prostředky, které mají spadat do systému zdravotního pojištění a nejde o peníze pojišťovny v tom smyslu, že by o nich mohla rozhodovat (jinak řečeno - má povinnost je vymáhat).

Pokud jde o dluh v bance, tak tam jde o její "soukromé" peníze, takže teoreticky Vám může placení úroků odpustit, ale na druhé straně je otázkou, proč by to dělala. V praxi se s ochotou odepsat úroky či jejich část můžeme setkat v situaci, kdy je bance nabídnuto vyrovnání a banka si např. spočítá, že je pro ni lepší získat částku X Kč ihned, než aby čekala dalších 20 let, až (a zda vůbec) jí bude splacena vyšší částka. Otázkou je, zda-li jste v současnosti schopna bance něco nabídnout.

Jednou z možností, jak alespoň zastavit nárůst úroků je uhradit přednostně jistinu. U zdravotního pojištění Vám zřejmě již na dlužné pojistné srážky přednostně započítávají (můžete si ověřit na pojišťovně, co již od exekutora obdrželi a započetli), ale u dluhu v bance Vám zřejmě dále běží z jistiny úroky. V závislosti na výši úroků a možnostech (uhradit něco nad rámec srážek, půjčit si něco od rodiny atd.) lze pak uvážit, zda-li by se nevyplatilo jistinu nad rámec srážek uhradit, aby částka alespoň již dále nerostla.

Další možností jak zastavit nárůst úroků je oddlužení (tzv. osobní bankrot), jde o poměrně složitější problematiku, kterou by případně bylo vhodnější rozebrat např. při osobní konzultaci. Obecně vzato je však třeba počítat s tím, že ve Vašem případě by ve srovnání s výší dluhu byly poměrně značné náklady (1089 Kč měsíčně) a zřejmě byste potřebovala ještě o něco navýšit příjem (přivýdělek, smlouva o tom, že Vám bude někdo pravidelně poskytovat dar). Základní informace o této možnosti naleznete např. na http://insolvencni-zakon.justice.cz/.

Exekutor je povinen vymoci pro věřitele dlužnou částku všemi možnými zákonnými způsoby exekuce. Může proto nařídit exekuci srážkami ze mzdy i exekuci prodejem movitého majetku, pokud by srážky ze mzdy nepostačovaly k uhrazení dluhu. Váš příjem sice časem umožní uhrazení dluhů, ale je třeba přihlédnout i k časové přiměřenosti a k nákladům exekuce, o něž dlužná částka naroste. Proto se domnívám, že exekutor by mohl nařídit i některou z dalších forem exekuce, např. prodej movitých věcí. U této formy exekuce je exekutor oprávněn vstoupit do domu nebo bytu, kde se důvodně domnívá, že má dlužník své věci. Nejčastěji to je tedy v místě trvalého pobytu, ale i v místě skutečného pobytu. Pokud se obáváte zabavení přítelových věcí, pak doporučuji, aby měl přítel uschovány všechny doklady k pořízeným věcem, nejlépe faktury (obyčejné účtenky bez jména nestačí), fotografie, svědectví, listiny (např. rozhodnutí o dědictví, je-li nějaká věc zděděná) atd. Dojde-li totiž k zajištění těchto věcí exekutorem, bude na přítelovi coby vlastníku věcí, aby požádal o vyškrtnutí věcí ze soupisu a doložil své vlastnictví k nim. Pokud by toho nebyl schopen, exekutor by dotčené věci mohl prodat na úhradu Vašich dluhů.

Shrneme-li výše uvedené - při současném stavu věci bohužel nelze vyloučit návštěvu exekutora, byť popularita mobiliárních exekucí až na několik výjimek nebyla nikdy taková jak by se mohlo zdát z médií (a navíc některé věci nově nelze od září postihovat).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, popřípadě uvažte osobní konzultaci k probrání širších souvislostí.

S pozdravem,

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.