Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací vyplývá, že jste v minulosti u soudu uplatnila Návrh na povolení oddlužení, který Vám byl následně zamítnut. Do oddlužení jste vstupovala s dluhy, které Vám vznikly v době předchozího manželství. Tyto dluhy chcete tedy nadále řešit.

Zajímalo Vás, zda by "musel tento splátkový kalendář splácet on nebo třeba můj syn po dědickém řízení?". Z Vašeho dotazu bohužel nelze určit, zda se chcete znovu pokusit o oddlužení a jaké dluhy by tedy byly předmětem dědického řízení. Proto se pokusíme uvést více variant.

Obecně lze říci, že na dědice přecházejí z pozůstalosti kromě aktiv (např. majetku) i pasiva (např. dluhy). Pokud dědic dědictví neodmítne nebo neučiní výhradu soupisu, přecházejí na něj dluhy v plné výši, může tedy zdědit i více dluhů než je hodnota zděděného majetku. Pokud byste úspěšně neprošla oddlužením, byly by součástí Vaší pozůstalosti všechny Vaše dluhy. Pokud byste se úspěšně oddlužila, do dědictví by nespadaly dluhy, jichž se oddlužení týkalo, tedy dluhy, od jejichž zbytku byste byla osvobozena platit. Do dědictví by tak přešly dluhy, na něž se osvobození nevztahuje (např. z trestné činnosti a náhrada škody dle § 416 inslovenčního zákona) a dluhy vzniklé během oddlužení a po jeho skončení.

V situaci, kdy byste znovu nevstoupila do oddlužení a následně došlo k Vašemu úmrtí, byly by tedy součástí dědictví i Vaše dluhy. Váš manžel a syn coby dědici by měli právo dědictví odmítnout, případně uplatnit v dědickém řízení tzv. výhradu soupisu pozůstalosti, která má mj. ten důsledek, že dědic následně odpovídá za zůstavitelovy dluhy pouze do výše hodnoty zděděného majetku (tedy neodpovídá za dluhy převyšující tuto hodnotu). V dědickém řízení se primárně dluhy zůstavitele neprojednávají (dědici se tak o nich v řízení nemusí dozvědět), ledaže by požádali o výhradu soupisu pozůstalosti a následně notáři navrhli, by vyhledal zůstavitelovy věřitele (k tomu více v §1711 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

Pokud by šlo o dluhy vzniklé za trvání současného manželství, pak by v případě Vašeho úmrtí odpovídal manžel za dluhy spadající do společného jmění manželů (do společného jmění manželů nespadají dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se při tom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny). Dluhy spadající "čistě" do dědického řízení (tedy ne dluhy ze společného jmění manželů), by také mohl odmítnout.

Pokud byste do oddlužení opakovaně vstoupila a v jeho průběhu došlo k Vašemu úmrtí, insolvenční řízení by se zastavilo. Vaše dluhy by se staly v celém nesplaceném rozsahu součástí dědictví, o kterém jsem psala výše. Rozhodně by Vaši dědici nepokračovali v oddlužení splátkovým kalendářem.

Třetí variantou, která by mohla nastat, je Vaše úmrtí po úspěšně proběhnutém oddlužení. Jak jsem již výše psala, fakticky by to znamenalo, že byste řádně prošla oddlužením a následně byla osvobozena od zbývajících neuhrazených (i nepřihlášených) závazků. V tomto případě by se do dědického řízení tyto závazky nezahrnovaly, jelikož jste byla od jejich povinnosti hradit je osvobozena. Jinými slovy lze říci, že věřitelé těchto pohledávek by neměli právo je uplatňovat v dědickém řízení ani následně po dědicích. Ostatní dluhy by však byly součástí dědictví.

Na závěr jen doplním - podat návrh na oddlužení je v současné době možné pouze prostřednictvím pověřené osoby - notáře, advokáta, soudního exekutora, insolvenčního správce nebo akreditované osoby.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Kateřina Čočková a Petra Skuhrová

Občanská poradna Společnou cestou