Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací vyplývá, že jste v dočasné pracovní neschopnosti od prosince 2010, což znamená, že jste již vyčerpala základní délku podpůrčí doby, která trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň zmiňujete, že jste si již jednou požádala o prodloužení délky podpůrčí doby, přičemž Vám bylo vyhověno do 10. 4. 2012. Nyní zvažujete, jak dále postupovat, vzhledem k tomu že Vás čeká několika měsíční rekonvalescence.

Jedna z možností je požádat o opakované prodloužení podpůrčí doby. Vzhledem k tomu, že je v Zákoně o nemocenském pojištění uvedeno:" Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26." Viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/nemocenske-pojisteni/cast3h3.aspx

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že maximální délka prodloužení podpůrčí doby je 350 kalendářních dnů, přičemž délka jednotlivých prodloužení činí 3 měsíce. Vzhledem k tomu že Vám byla prodloužena délka podpůrčí doby poprvé, lze zkusit požádat o další prodloužení vzhledem k předpokladu budoucí rekonvalescence.

Zároveň Vám nic nebrání, abyste požádala, nejlépe na základě doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře, o přiznání invalidního důchodu. Při posuzování nároku na invalidní důchod se posuzuje míra poklesu práceschopnosti a také splnění potřebné doby důchodového pojištění. Ohledně doby pojištění platí, že u osob starších 28 let je potřeba mít splněno alespoň 5 let pojištění za posledních 10 let před vznikem invalidity resp. před podáním žádosti. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků. Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.

Pokud by bylo posudkovou komisí na základě předložených lékařských zpráv shledáno, že Vaše pracovní schopnost poklesla v rozmezí 35 % - 49 % jednalo by se o invaliditu prvního stupně, při poklesu nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 % by se jednalo o invaliditu druhého stupně, jestliže by bylo shledáno, že Vaše práceschopnost poklesla o 70 % jednalo by se o invaliditu třetího stupně.

Je si třeba uvědomit, že při přiznání invalidity se posuzuje Vaše výdělečná činnost obecně. Může se tedy stát, že Vám bude přiznán důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, nicméně Vy budete i nadále schopna svoji práci vykonávat např. vzhledem k jejímu druhu a také s ohledem na Váš zdravotní stav.

Obecně nic nebrání tomu, abyste pobírala invalidní důchod a zároveň byla dále výdělečně činná (samozřejmě by druh a rozsah práce měl odpovídat tomu, na základě čeho Vám byl důchod přiznán - pokud např. nesmíte zvadat těžká břemena, těžko lze uvažovat o práci, která by to vyžadovala, ale můžete vykonávat práci, kde zvedání břemen není nutné). Ani tzv. "plný invalidní důchod" (přesněji důchod pro invaliditu třetího stupně) nevylučuje výdělečnou činnost, nicméně se zde samozřejmě poměrně přísně zkoumá, jestli skutečně není vykonávaná práce v rozporu s tím, co ze zdravotních důvodů nemůžete nebo nesmíte dělat.

Z druhé strany může nastat opačná situace tzn., že by Vám invalidita nebyla přiznána, nicméně Vy byste přesto nebyla schopna vykonávat svoji práci opět vzhledem k jejímu druhu, zdravotnímu stavu apod. To jinými slovy znamená, že sice nemůžete ze zdravotních důvodů konat svoji práci, ale měla byste mít dostatečnou možnost najít si jinou práci, ke které byste zdravotně způsobilá byla.

Z pohledu zaměstnavatele a výpovědi není podstatné zda máte či nemáte invalidní důchod, ale jestli jste způsobilá konat svoji práci a pokud nejste, jestli jde o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti.

Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti je výpovědní důvod dle § 52 písm. d) nebo podle písm. e).

Pokud by důvodem ztráty zdravotní způsobilosti byl pracovní úraz nebo nemoc z povolání, u kterého se zaměstnavatel nezprostil své odpovědnosti, postupovalo by se dle § 52 písm. d). Na základě tohoto výpovědního důvodu nebo dohody uzavřené z týchž důvodů by Vám vznikl nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Pokud by však ztráta způsobilosti měla jinou příčinu, postupovalo by se dle § 52 písm. e): pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci. V tomto případě by Vám nárok na odstupné nevznikl.

Tyto dva výpovědní důvody jsou tedy vázány na Váš zdravotní stav. V dotazu zmiňujete výpověď pro nadbytečnost. Tento výpovědní důvod nalezneme v § 52 písm. c) Zákoníku práce a lze ho použít, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele např. kvůli snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo kvůli jiným organizačním změnám. Pokud by Vám zaměstnavatel skutečně dal výpověď na základě tohoto výpovědního důvodu nebo pokud byste uzavřeli dohodu z týchž důvodů, vznikl by Vám nárok na odstupné ve smyslu § 67 Zákoníku práce viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast2h4.aspx

Je tudíž třeba počítat s tím, že pokud Vás zaměstnavatel nebude chtít dále zaměstnávat, bude zvažovat své možnosti. Vždy se Vám může pokusit navrhnout dohodu, ale na tu mu nemusíte přistoupit. Bude-li mít např. na výběr, jestli Vám má dát výpověď pro nadbytečnost, nebo pro ztrátu zdravotní způsobilosti, bude z hlediska jeho úvahy rozhodující, jestli půjde o výše zmíněné písm. d) nebo e). Je pro něj výhodnější opřít výpověď o zdravotní důvody, pokud tím ušetří (půjde o písm. e), které je bez nároku na odstupné), ale nikoliv pokud by Vám musel vyplatit ještě vyšší odstupné, než jaké se dává u nadbytečnosti (půjde o písm. d) - následky nemoci z povolání či pracovního úrazu).

Nárok na odstupné není závislý na tom, zda dostanete či nedostanete invalidní důchod, ale na tom, jaký bude výpovědní důvod či co bude uvedeno v případné dohodě.

Z hlediska možného "načasování výpovědi" si je důležité uvědomit, že dle § 53 odst. 1 Zákoníku práce se nyní tj. v době dočasné pracovní neschopnosti nacházíte v tzv. ochranné době. Pro Vás to znamená, že Vám nyní zaměstnavatel nemůže dát výpověď až na několik zákonem stanovených výjimek, které upravuje § 54 Zákoníku práce (ztráta zdravotní způsobilosti ani nadbytečnost mezi tyto výjimky nepatří). Pokud by však došlo k tomu, že by Vám podpůrčí doba prodloužena nebyla, skončila by dočasná pracovní neschopnost a již byste nebyla chráněna před výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Jaký by tedy měl být Váš další postup ohledně zaměstnání?

V případě že by nastala situace, kdy by Vám nebyla prodloužena podpůrčí doba a zároveň by trval Váš pracovní poměr (např. se předem nedohodnete se zaměstnavatelem na podmínkách jeho rozvázání), je potřeba si vyžádat od Vašeho ošetřujícího lékaře potvrzení o tom, zda jste či nejste zdravotně způsobilá vykonávat svoji stávající práci.

Pokud budete zdravotně způsobilá, měla byste se dostavit do zaměstnání a dále vykonávat sjednanou práci. Pokud ji pro Vás zaměstnavatel nebude z organizačních důvodů mít, může Vám dát výše zmíněnou výpověď pro nadbytečnost, nebo se zkusit dohodnout na jiném řešení (skončení dohodou s vyšším odstupným, převedení na jinou práci atd. - je pouze na Vás, zda je pro Vás navrhovaná dohoda zajímavá či nikoliv).

Pokud nebudete zdravotně způsobilá, lze předpokládat, že Vás zaměstnavatel obratem pošle za "závodním" lékařem ke zpracování posudku ohledně toho, zda jde či nejde o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti. Výsledek bude pro zaměstnavatele důležitý co do jeho možností rozvázání pracovního poměru, nicméně až do případného skončení pracovního poměru je třeba vyjít z pravidla, že bez ohledu na to, zda jde či nejde o dlouhodobou ztrátu způsobilosti, zaměstnanec nesmí konat práci, ke které není zdravotně způsobilý (nehraje roli, že již nemá nárok na nemocenskou). Ani po ukončení pracovní neschopnosti tudíž nebudete muset konat svoji stávající práci, pokud k tomu nebudete zdravotně způsobilá, ale je samozřejmě otázkou, nakolik bude pro Vás tento stav udržitelný, pokud již nebudete mít nárok na nemocenskou.

Paradoxně je situace jednodušší, pokud jde o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti, jelikož Vám zaměstnavatel sice může dát z tohoto důvodu výpověď, ale na druhou stranu Vás musí převést na jinou vhodnou práci (pokud by Vás do 15 dnů od předložení posudku nepřevedl, je to důvod k tomu, abyste s ním okamžitě rozvázala pracovní poměr a nárokovala si odstupné odpovídající výpovědní době).

Pokud byste nebyla schopna konat svoji práci, ale o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti by nešlo a nebylo by možné situaci řešit dohodou (zkrácení pracovní doby či převedení na jinou práci, kterou byste zvládala), mohla byste se dostat do situace, kdy budete bez prostředků a tudíž sama budete chtít pracovní poměr ukončit, abyste mohla jít na úřad práce čerpat podporu v nezaměstnanosti, nebo si budete potřebovat najít nějaký přivýdělek, abyste ekonomicky přežila do doby, než opět budete schopna konat stávající práci (pokud tedy nedostanete výpověď z organizačních důvodů).

Jak vidíte, nejde o úplně jednoduchou problematiku a je zde řada variant dalšího vývoje. V principu byste však měla v této fázi:

1) požádat o další prodloužení nemocenské, 2) probrat s lékařem, zda má smysl podat žádost o invalidní důchod

a podle výsledku uvážit další postup.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský,

Občanská poradna o. s. Společnou cestou