Společnou cestou -

Dobrý den,

v úvodu se zastavím u Vámi uváděného sdělení, že s popřením otcovství manžela "nebude problém".

Nevím, jakým způsobem plánujete konkrétně postupovat, nicméně v situaci, kdy jsou, jak uvádíte, dítěti téměř dva roky, během kterých jste otázku otcovství neřešili, je třeba počítat s tím, že podle aktuálně účinného ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb, o rodině, může matka popřít skutečnost, že otcem dítěte je její manžel, do šesti měsíců od narození dítěte.

Vzhledem k tomu, že tuto lhůtu jste promeškala, přichází nám v úvahu, aby o popření otcovství požádal Váš manžel, pro kterého platí poněkud odlišný režim - návrh na popření otcovství může podat do šesti měsíců ode dne, kdy mu vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, nejpozději však do tří let od narození dítěte. Je otázkou, nakolik je ve Vaší situaci přiléhavé, aby se otec dítěte tvářil, že teprve nyní, či respektive v posledních šesti měsících začal mít pochybnosti o svém otcovství (ust. § 57 citovaného zákona).

Pokud bychom došli k závěru, že jak Vám, tak manželovi marně uplynula lhůta k popření otcovství, zbývá zde již jen možnost zkusit požádat o podání návrhu na popření otcovství Nejvyššího státního zástupce, který tak může učinit, dojde-li k závěru, že to vyžaduje zájem dítěte (ust. § 62 citovaného zákona). Zde je třeba upozornit, že rozpor aktuálně určeného otcovství s otcovstvím biologickým není jedinou zkoumanou okolností, takže je také možné, že Nejvyšší státní zástupce Vaši žádost odmítne, jelikož dojde k závěru, že zájem dítěte si žádá, aby otcovská práva a povinnosti zůstaly Vašemu manželovi.

Vzhledem k výše uvedenému lze tudíž předpokládat, že Vy sama návrh podávat nebudete a tudíž v principu nebudete muset řešit úhradu soudního poplatku a případných záloh na provedení důkazů (znalecké posudky ohledně otcovství). Jinak obecně vzato má účastník právo požádat vzhledem k ekonomicko-sociálním poměrům o osvobození od soudních poplatků. Pakliže mu ho soud přizná, nejen že nemusí hradit samotný soudní poplatek, ale rovněž se po něm následně nepožaduje aby hradil zálohy na provedení navrhovaných důkazů.

O něco poněkud jiného by šlo, pokud byste byla domluvená s manželem, že návrh na popření otcovství podá on sám, nicméně po Vás požaduje, abyste za něj poplatek uhradila. Zde ho je možné upozornit, že popření otcovství by v první řadě mělo být v jeho zájmu, jelikož v situaci, kdy je zapsaným otcem dítěte, má vůči dítěti vyživovací povinnost, takže si lze představit, že byste se u soudu vůči němu domáhala (bez ohledu na skutečnost, že není biologickým otcem dítěte - tím má možnost argumentovat ve výše zmíněné lhůtě v rámci řízení o popření otcovství) nejen vyměření výživného, ale rovněž úhrady dluhu na výživném, který vznikl v důsledku toho, že od narození dítěte na výživu dítěte nijak nepřispíval.

Tím se vlastně dostáváme k otázce vyživovacích povinností. Pokud máte v úmyslu žádat o sociální dávky, je třeba počítat s tím, že buď jste společně posuzovaná s osobou, která má vůči Vám či respektive vůči dítěti, vyživovací povinnost, nebo se předpokládá, že se vůči této osobě domáháte řádného hrazení výživného.

Z hlediska vyživovacích povinností je v současnosti situace taková, že by Vás měl vyživovat manžel a to z titulu manželství (manželé mají mezi sebou vyživovací povinnost a to v takovém rozsahu, aby jejich životní úroveň mohla být v zásadě stejná) i když si lze představit, že by argumentoval tím, že vzhledem k okolnostem po něm výživné s ohledem na dobré mravy požadovat nelze. Vzhledem k tomu, že je zapsán jako otec dítěte, nastupuje zde samozřejmě i vyživovací povinnost vůči dítěti.

Vyjdu-li z toho, že se otcovství popře a určí se otcovství biologického otce, máme zde samozřejmě opět vyživovací povinnost otce vůči dítěti, přičemž ve vztahu k Vám lze požadovat tzv. "příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce" otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána má totiž vůči dotčené ženě povinnost ji přiměřeně vyživovat po dobu dvou let. Jsou-li dítěti téměř dva roky, bude zřejmě již převážná část této povinnosti splněna tím, že Vám fakticky poskytoval výživu v době trvání Vašeho vztahu, ale nelze vyloučit, že Vám zde ještě nějaký nárok zbyl.

Nedostačuje-li výživné, na které máte nárok, respektive výživné v kombinaci s výdělkem, kterého jste schopna dosáhnout. Je na místě uvážit, na jaké sociální dávky budete mít nárok.

Uvádíte, že doposud jste byla společně posuzována s manželem a tudíž jste neměla nárok na dávky (nad rámec rodičovského příspěvku) vzhledem k výši jeho příjmů. Dovolím si předpokládat, že jste řešila dávky státní sociální podpory, u kterých se automaticky předpokládá, že nerozvedení rodiče nezletilého dítěte sdílejí domácnost a tudíž je na místě je posuzovat dohromady. Z hlediska žádosti o dávky však můžete požádat o vyloučení manžela (otce dítěte) z okruhu společně posuzovaných osob na základě toho, že doložíte, že spolu již minimálně tři měsíce nežijete. Dojde-li k rozvodu a úpravě poměrů k dítěti, je již situace samozřejmě jednoduchá a dítě se posuzuje společně s tím rodičem, kterému bylo svěřeno do péče. Na druhou stranu samozřejmě musíte počítat s tím, že pokud není otec společně posuzován, začne úřad řešit, že byste zde měla mít jako jednu ze složek příjmu výživné.

Nyní se pokusíme podívat na nárok na dávky v případě, kdyby jste byla posuzovaná samostatně s dítětem.

Ze systému státní podpory v současnosti čerpáte rodičovský příspěvek v částce 9 000 Kč. Výši dávky si můžete v případě potřeby upravit (neposoudím, jaké limity pro Vás platí vzhledem k předchozímu výdělku, ale každopádně lze případně příspěvek snížit a rozložit ho na delší časové období). Příjem 9 000 Kč představuje přibližně 1,8 násobek životního minima jedné dospělé osoby a jednoho dítěti do šesti let věku 4 880 Kč.

Pokud vyjdeme z této částky, přicházely by v úvahu přídavky na dítě v částce 500 Kč měsíčně. Ty se přiznávají, pakliže rozhodný příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima žadatelovy rodiny. Je zde třeba upozornit, že u této dávky je dosti svébytně nastaveno období, za které se zkoumá rozhodný příjem. Aktuálně se až do 30.9.2013 vychází z příjmů v roce 2011, až od 1.10.2013 do 30.9.2014 se bude vycházet z příjmů v roce 2012 atd.

Další a svým významem dosti zásadní dávka ze systému státní sociální podpory je příspěvek na bydlení. Zásadní význam dávky spočívá v tom, že ostatní sociální dávky v principu neřeší náklady, které má člověk na bydlení, jelikož předpokládají, že tyto náklady budou řešeny přes k tomu určené zvláštní dávky. V praxi je však příspěvek na bydlení dosti problematicky nastaven, takže řada sociálně potřebných osob není schopna splnit podmínky pro jeho přiznání.

Základním předpokladem pro přiznání příspěvku na bydlení je totiž to, aby žadatel užíval dům či byt na základě vlastnického či nájemního práva a měl v něm zapsaný trvalý pobyt. Není-li tyto podmínky schopen splnit (např. bydlí na podnájmu, na ubytovně, v azylovém zařízení, či si z nějakého důvodu do dotčeného bytu nemůže nahlásit trvalý pobyt), nemá možnost tuto dávku čerpat.

Samotná dávka je pak svojí konstrukcí relativně jednoduchá, doplácí se rozdíl o který převyšují uznatelné náklady na bydlení 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů žadatele. V této souvislosti je třeba zmínit, že zde je odlišně stanovený okruh osob, které se společně posuzují - nerozhodují zde rodinné vazby, ale to, kdo má v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Není tak např. vyloučeno, aby žadatel narazil na skutečnost, že v bytě je např. hlášený některý z bývalých nájemníků. Žadatel následně musí požádat o vyloučení dotčené osoby z okruhu společně posuzovaných osob na základě toho, že dotčená osoba minimálně tři měsíce dotčený byt neužívá. Dále je třeba zmínit, že náklady na bydlení jsou uznatelné pouze do tzv. normativních nákladů na bydlení, které se každoročně vyhlašují podle velikosti obce a počtu osob (viz http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

V případě hledání nového bydlení je tudíž vhodné uvážit i to, že na první pohled méně výhodná nabídka může být výhodnější co do možnosti čerpání sociálních dávek.

Dalším systém dávek je tzv. pomoc v hmotné nouzi. Jde o záchrannou sociální síť, která má zjednodušeně řečeno sloužit k tomu, aby v ČR nemusel nikdo umřít hlady. Pro tyto dávky je typické zkoumání celkové situaci žadatele, takže dávka může být odepřena např. s tím, že si člověk řádně nehledá práci, byť mu nic objektivně nebrání pracovat, že má dostatečné úspory k tomu, aby z nich přežil, že by situaci mohl vyřešit prodejem "zbytného" majetku, že řádně neuplatnil svá práva na výživné atd.

Máme zde tři dávky.

1) příspěvek na živobytí nahradil dřívější dorovnání do životního minima, přičemž částka živobytí může být v závislosti na dalších okolnostech nižší nebo vyšší než částka životního minima. Je velmi snadné přehlédnout nárok na tuto dávku např. vzhledem k tomu, že je zde umožněno ponížit rozhodný příjem v závislosti na jeho druhu (stát se snaží lidi motivovat k práci tím, že se příjem ze zaměstnání započítá pouze 70 % - nebo-li stát vyplácí dávky jako kdyby byl příjem o 30 % nižší) a dále je zde možné ponížení s ohledem na náklady na bydlení (do max 30 %, respektive v Praze 35 %). Vzhledem k aktuální výši příjmu 9 000 Kč měsíčně nicméně nepředpokládám, že byste podmínky nároku na tuto dávku splnila.

2) doplatek na bydlení slouží primárně pro situace, kdy osoba pobírající příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí (respektive s příjmem rozhodnou hranici jen mírně překračujícím), nemá po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení (uznatelnost nákladů se zde řeší jinak než v systému státní sociální podpory) na ostatní životní potřeby ani částku odpovídající částce živobytí. V praxi však bývá často ještě významnější skutečnost, že úřad může vzhledem k okolnostem přiznat výjimku a přiznat tuto dávku i osobám, které užívají jinou než vlastnickou či nájemní formu bydlení. Jinak řečeno jde pro řadu lidí o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou čerpat (byť pouze na základě přiznání výjimky na základě výjimečných okolností).

3) poslední "mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi" je ve skutečnosti spíše celou skupinou dávek, které slouží pro mimořádné situace, které není možné řešit jinak, buď pro to, že pro ně žádná zvláštní dávka neexistuje (např. poskytnutí prostředků na cestu domů do města svého pobytu pro osobu, která je okradena o doklady i veškeré peníze a nemá jak jinak získat prostředky na cestu do obce, kde si může požádat o "normální" sociální dávky), nebo proto, že je třeba situaci řešit ihned a nelze čekat na vyřízení jiné dávky (např. poskytnutí prostředků na přežití do doby, než začne chodit příspěvek na živobytí). U těchto dávek je poměrně široký prostor pro individuální posouzení situace, takže je obtížné odhadovat, na co by bylo možné a na co by nebylo možné příspěvek získat a v jaké částce (v zásadě záleží na posouzení konkrétní situace příslušnou úřednicí).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.