Mám dotaz na můj nárok o půjčování dětí,když nejsme ještě v rozvodu

Dotaz ze dne 4. 1. 2016 15:17.

Otázka

Dobrý den ráda bych se prostřednictvím emailu zeptala na pár otázek.Můj syn odešel od své ženy se,kterou má 3 děti,a ona mu je nechce půjčovat,i když ji na ně platí 9600 kč měsíčně.O rozvod zatím požádat nemůže ,jelikož ještě 10 měsíců je v insolvenci a,kdyby to udělal tak jeho ještě manželka by musela polovinu dluhů do letošního října platit polovičkou a on nechce okrádat děti a tak žádost o rozvod bude posílat až v srpnu.Ale i přes to mu nechce děti,každych 14 dnů dávat a musí za nima jezdit dalku aby je viděl.A kolikrát mu i napsala,když už byl na cestě za nima ,aby nejezdil,že si to nepřeje a proto se tady u Vás informuju na to,kdyby si na sociálku zašel,jestli by to zatím sociálka vyřešila mimo soudně,že mu děti musí dávat,když na ně platí než bude moc podat žádost o rozvod.Pokud na tu sociálku půjde,bude mít jistotu,že to zatím k soudu posílat nebudou a vyřesí to dočasně nez bude moci v srpnu tu žádost o rozvod poslat???Budu moc ráda,když mi odpovite na můj email,abychom věděli jak se syn má zařídit a jak má postupovat.

Odpověď

Dobrý den,

neznám podrobnosti k insolvenčnímu řízení Vašeho syna, takže plně neposoudím oprávněnost obav z rozvodu manželství a budu tedy předpokládat, že v současnosti skutečně není vhodné se rozvádět (pokud si dotčenou informací nejste plně jistí, bylo by ji možná vhodné ověřit).

Tak či onak, rozvod a styk s dětmi spolu nijak nesouvisí. Stejně jako plnění vyživovací povinnosti k dětem není vázáno na rozvod, tak není na rozvod vázáno ani právo na styk s dětmi. Rozhodující je skutečnost, že rodiče dětí již nežijí spolu a tudíž výživa a styk s dětmi nemůže probíhat spontánně v rámci společné domácnosti.

Je rozumné, pokud se otec v první fázi obrátí "na sociálku" (přesněji řečeno orgán sociálně právní ochrany dětí - zkráceně tzv. "OSPOD") a pokusí se jejich prostřednictvím dosáhnout dohody s matkou o styku s dětmi.

Pokud se to nepodaří, nemusí podávat návrh na rozvod (rozhodně ho za něj nepodá OSPOD), ale může podat návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem na dobu před rozvodem. Pokud se plánuje v blízké době rozvést, doporučoval bych rovnou návrh podat jako "návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem na dobu před a po rozvodu". V rámci tohoto návrhu pak může konkrétně uvést, jaký režim, rozsah a frekvence styku by podle jeho závěru byla v nejlepším zájmu dětí (pokud si nebude jist, co je v daném věku dětí přiměřené a nelze vyjít z toho, na co už jsou děti fakticky zvyklé, může v tomto ohledu dát na doporučení OSPODu popřípadě rodinou situaci konzultovat s dětským psychologem). Teoreticky by mohl stačit dát návrh pouze na úpravu styku s dětmi s tím, že ostatní aspekty se vyřešili dohodou rodičů, nicméně pokud již věc půjde k soudu, vyplatí se rovnou vyřešit všechny aspekty, byť by šlo co do péče o děti a výši výživného "jen o získání razítka" o věcech, o kterých mezi rodiči není sporu (v návrhu je možné uvést, že kromě styku se žádá o schválení dohody rodičů co do péče a výše výživného).

Vzhledem k tomu, že soudní spor může trvat delší dobu, je možné požádat o prozatímní úpravu styku prostřednictvím tzv. předběžného opatření. Pro jeho vydání je třeba mimo jiné doložit naléhavost situace, takže zde syn bude moci zúročit, pakliže vyhledá v první fázi pomoc OSPODu a bude moci odkázat na úřední zápisy dokládající, že se nepodařilo vyřešit styk s dětmi jinak (tj. matka s OSPODem nespolupracuje, odmítá se dohodnout či něco podobného).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším