Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Vznik manželství v průběhu insolvence
Otázka
Dobrý den, mám povoleno oddlužení splátkovým kalendářem a chci se zeptat, jaký dopad by mělo uzavření manželství na průběh insolvence a zda by se tyto moje dluhy dotkly manžela.
Odpověď
Dobrý den,
právní úprava oddlužení v zásadě nijak neřeší skutečnost, že o oddlužení mohou žádat manželé, že v průběhu oddlužení lze manželství uzavřít, či že naopak může během plnění splátkového kalendáře manželství skončit. Nalezneme zde jedinou zmínku a to v ustanovení § 392 odst. 3 insolvenčního zákona, podle kterého je nutné, aby návrh na povolení oddlužení podepsal případný manžel, vyjma situace, kdyby oddlužením nemohl být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů či rozsahu vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela.
Nikde není uvedeno, že by v případě uzavření manželství v průběhu plnění splátkového kalendáře bylo nutné souhlas manžela doplnit. Není mi známa judikatura, která by se touto otázkou zvlášť zaobírala, ale pokud se zamyslíme na účelem dotčeného podpisu, tak podle mého osobního názoru není důvod, proč rozšiřujícím výkladem dovozovat, že by měl být takovýto souhlas dodatečně vyžadován.
Podíváme-li se totiž na situaci, kdy již máme uzavřené manželství a jeden z manželů (či oba) chce vstoupit do oddlužení, znamená oddlužení pro majetkový režim manželů (nastolený v důsledku uzavření manželství) citelný zásah a tudíž můžeme považovat za logické, že je vyžadováno, aby s touto změnou režimu souhlasil druhý z manželů, nebo bylo doloženo, že se ho tato změna nedotkne (zákon mohl samozřejmě jít i cestou, že se tento souhlas s potenciálním oddlužením dovozuje již ze samotného uzavření manželství, ale zákonodárce tomu tak zřejmě nechtěl).
Oproti tomu v situaci, kdy uzavírají manželství snoubenci, z nichž jeden již je v režimu oddlužení, můžeme dovozovat, že sňatebním prohlášením, kterým snoubenci potvrzují, že "navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství", snoubenci přistupují na to, že jejich majetkový režim bude podléhat režimu schváleného oddlužení (v opačném případě by v takovéto situaci neuzavírali manželství, když vědí, že jeden z nich je v oddlužení) a tudíž je z povahy věci nadbytečné další souhlas s režimem oddlužení vyžadovat.
Máme-li se na situaci novomanželů po uzavření manželství dívat obdobně, jako na případ, kdy je oddlužení schváleno za trvání manželství, znamená to přepočet částek odváděných věřitelům, jelikož se při výpočtu nově zohlední nezabavitelná částka na manžela. V tomto ohledu by se tudíž rozhodně bylo na místě ujistit, že uzavření manželství nepovede k situaci, kdy by podíl uspokojení nezajištěných věřitelů klesl pod zákonné minimum 30 %. Pokud by tomu tak bylo a přesto byste chtěli uzavřít manželství, bylo by třeba příjem adekvátně doplnit (dodatečný přivýdělek, uzavření dohody o pravidelném měsíčním daru atd.).
Na závěr Vám musím upozornit na několik okolností.
1) Výše uvedený výklad berte jako naše osobní právní stanovisko, které vychází z převažující soudní praxe, která se obecně snaží právní režim výkladem spíše rozšiřovat, aby bylo oddlužení manželů umožněno. Výše uvedená otázka však není řešena v zákoně a není nám ani známo, že by v tomto ohledu existovala sjednocující soudní judikatura, takže nemůžeme žádným způsobem garantovat, jak by ve Vaší věci rozhodl Vám příslušný soud.
Teoreticky si lze představit i další varianty výkladu, jako je "ignorování" uzavření manželství s tím, že dlužník je povinen plnit splátky v původním rozsahu (což bych ovšem považoval osobně za absurdní, jelikož v případě takovéto "logiky" bychom nemohli přiznat výživu dětem, ke kterým vznikne vyživovací povinnost v průběhu oddlužení), nebo použití úpravy pro exekuce, u kterých by uzavření manželství znamenalo, že pro dluhy vzniklé před uzavřením manželství nelze postihnout majetek, který spadá do společného jmění manželů, což by se dostalo do střetu s požadavky na oddlužení, podle kterého je dlužník povinen na splátky použít nejen stanovenou část svých příjmů, ale rovněž i případný mimořádný příjem (podle mého názoru však je, jak jsem již výše uvedl, z hlediska účelu dotčených právních norem dovodit, že uzavřením manželství novomanžel souhlasí s tím, že na oddlužení tyto prostředky budou použity).
2) Výše řešíme režim oddlužení, nikoliv situaci, pokud by došlo ke zrušení oddlužení a dostala byste se do konkursu a následně do exekuce. V takové situaci by bylo potřeba počítat nejen s tím, že na dluhy může padnout Váš osobní majetek, ale též Váš vypořádací podíl ze společného jmění (prohlášení konkursu znamená zánik společného jmění a jeho následné vypořádání) a obecně může být při exekuci na movité věci potíž prokázat, jestli je určitý kus majetku v osobním majetku jednoho či druhého z manželů (či že se popřípadě jedná o majetek společný).
3) Jelikož Vám již oddlužení běží, máte ustanoveného insolvenčního správce a tudíž lze obecně doporučit, abyste případné nejasnosti konzultovala s ním, jelikož jeho stanovisko je pro Vás prakticky důležitější, než právní názor "nějaké poradny".
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.