Společnou cestou -

Dobrý den,

v popsaném případě by bylo vhodné upřesnit, co přesně se skrývá pod "zahrnutím do exekučního řízení jako účastník". Pokud byla zahrnuta do řízení z toho důvodu, že šlo o vymáhání dluhů, které sice nemohly být vymáhány přímo po manželce, ale které by mohly být uspokojeny z prodeje společného jmění manželů, jde o jinou situaci, než kdyby manželka byla rovněž povinnou (exekuce by směřovala proti Vám oběma), přičemž po novém roce má z hlediska exekuce význam i to, zda-li jde o dluhy spadající do společného jmění manželů (takovéto dluhy lze od nového roku uspokojit i exekucí na příjem, účet či jinou pohledávku manžela povinného).

Obecně platí, že pokud by měl věřitel možnost domáhat se exekučně splnění závazku nejen po Vás ale i po manželce (nehovořím zde o pouhém postižení společného jmění, ale o možnosti postihnout i osobní majetek manželky), tak mu v takovémto postupu obecně vzato nebrání skutečnost, že Vám bylo povoleno oddlužení. Pokud by měla být chráněna manželka, museli bychom se buď dobrat k tomu, že jde o závazky, ve kterých jste povinným pouze Vy (a manželka byla pouze přibrána, jelikož měl být vedle Vašeho osobního majetku postižen i společný majetek, ale nikoliv již její osobní majetek), nebo k tomu, že se na ní vztahuje režim oddlužení.

Poslední větou jsem Vás možná poněkud zmátl a je tudíž potřeba blíže vysvětlit, o co se jedná. Tradičně se vychází z toho, že pokud se má režim oddlužení vztahovat na oba manžele (a tudíž je oba ochránit před exekucemi pro dluhy, za které odpovídají společně a nerozdílně), je třeba, aby si podali návrh na povolení oddlužení oba a následně jim bylo oběma oddlužení povoleno (přičemž v dnešní době se podle osudní praxe žádosti zpravidla spojují do jednoho řízení a výsledkem je "společné oddlužení manželů", což jinak jako zvláštní právní institut v textu zákonné úpravy nenajdeme). V současnosti však již lze dohledat judikaturu vrchních soudů, podle kterých lze dovozovat ze skutečnosti, že druhý z manželů podepíše navrhovateli souhlas s povolením oddlužení a z faktického plněním splátek oběma manželi, že se režim oddlužení má vztáhnout nikoliv jen na žadatele o povolení oddlužení, ale i na jeho manžela, který k režimu oddlužení fakticky přistoupil (viz http://kraken.slv.cz/3VSPH76/2011).

Pokud řešíme podání návrhu, lze samozřejmě doporučit, aby si požádali o oddlužení oba dva z manželů, nicméně výše uvedená judikatura otevírá v některých případech zajímavé cesty, jak řešit situace, kdy se na jednoho z manželů původně poněkud zapomnělo a nyní mu hrozí exekuce pro společné dluhy, před kterými je "papírově" chráněn pouze ten z manželů, který má již povolené oddlužení. Na základě informací obsažených ve Vašem dotazu však nelze posoudit, jestli takovéto konstrukce je třeba dovozovat a zda-li zde jsou skutečnosti, aby je bylo možné doložit.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.