Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Je mozné uzavřít sňatek po vyhlášení os.bankrotu?
Otázka
dobrý den, přítel vyhlašuje osobní bankrot.Je možné po jeho vyhlášení uzavřít sňatek? Můžou být porušeny nějaké podmínky pro schválení bankrotu? bude to mít nějaký dopad na mě, jako manželku? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
nikde není stanoveno, že by dlužník v průběhu oddlužení nemohl uzavřít manželství, nicméně přesně stanovit, jaké dopady uzavření manželství má na oddlužení a naopak jaké dopady má oddlužení na manželství může být poněkud komplikované, jelikož zákon s touto situací zvlášť nepočítá (ostatně do 1.1.2014 nepočítal ani s tím, že se oddlužení může týkat manželů a vše musela řešit soudně praxe "za běhu").
V zásadě jediné zvláštní pravidlo platí v případě, že dochází k zpeněžení majetkové podstaty, kde je odkazováno na úpravu konkursu, který pro tyto případy počítá se zánikem společného jmění a s nemožností vzniku nového společného jmění před skončením řízení. Osobně si však dovoluji předpokládat, že Váš snoubenec pravděpodobně usiluje o oddlužení formou splátkového kalendáře (oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty jsou ve srovnání se touto formou relativně vzácné).
Zde by v první řadě bylo třeba uvážit, že dlužník v oddlužení formou splátkového kalendáře je povinen odvádět splátky ve výši odpovídající exekučním srážkám na přednostní pohledávku. Existence manželství je skutečností ovlivňující výši částky, která může být sražena, takže v tomto ohledu je třeba v první fázi uvážit, aby v důsledku uzavření manželství nedošlo k situaci, kdy nová výše srážek nebude postačovat k úhradě ani 30 % nezajištěných závazků. Pokud by k takovéto situaci mělo dojít, bylo by třeba adekvátně navýšit příjem či respektive doložit ověřenou darovací smlouvu jejímž prostřednictvím se podaří navýšit částky odváděné na oddlužení (nemělo by dojít k situaci, kdy je oddlužení plně v režii darů a samotné srážky u dlužníka jsou zanedbatelné, ale zde v principu záleží na soudu, kde vnímá "spravedlivý" poměr mezi dary a vlastním příjmem).
Dále je třeba počítat s tím, že musí být i v manželství řádně plněny všechny povinnosti spojené s oddlužením, takže pokud např. má dlužník povinnost zpeněžit případné mimořádné příjmy a použít je k mimořádné úhradě závazků, bude tato povinnost svědčit i vůči mimořádným příjmům spadajícím za trvání manželství do společného jmění manželů.
Na druhou stranu ze samotného uzavření manželství můžeme těžko dovozovat, že manželka dává souhlas k tzv. společnému oddlužení manželů, takže by zde dle našeho názoru nemělo docházet k tomu, že by v důsledku uzavření manželství bylo požadováno, abyste na účely oddlužení odváděla prostředky rovněž ze svých příjmů.
Je třeba počítat s tím, že výkladová praxe se může více či méně lišit v závislosti na pověřeném insolvenčním správci a insolvenčním soudu, takže osobně bych v případě pochybností doporučoval věc konzultovat přímo s insolvenčním správcem.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.