Společnou cestou -

Dobrý den,

exekuce na Váš plat byla nařízena na základě toho, že dluhy z manželova podnikání spadají do společného jmění manželů, či to soudní exekutor předpokládal. Pokud by tomu bylo jinak (např. šlo o případ, kdy je podnik osobním majetkem manžela a dotčené závazky spadají do jeho osobního jmění), bylo by možné žádat o zastavení exekuce formou srážek ze mzdy.

Podíváme-li se na dotčené ustanovení podrobněji, zjistíme, že exekuce na manželku povinného je možná na základě toho, že:

a) jde o manželku povinného, b) jde o dluh spadající do společného jmění manželů.

Zákonná úprava je bohužel poněkud kusá a relativně nová (úprava se dostala do zákona k 1.1.2013 bez náležité odborné diskuze) a tudíž v praxi dělá problémy, jak ji přesně vykládat. Manželé v současnosti stále jste a nezmiňujete, že byste plánovala rozvod, takže případné snahy o zastavení exekuce touto formou je zřejmě nutné směřovat na to, že dluh nespadá do společného jmění manželů. Není-li zde možné argumentovat, že dluh nikdy do společného jmění manželů nespadal, připadalo by v úvahu žádat o zastavení exekuce formou srážek ze mzdy s odkazem na to, že v návaznosti na prohlášení konkursu došlo k zániku společného jmění. Z hlediska textu zákona by se nabízelo argumentovat vypořádáním společného jmění manželů (neuvádíte, jestli již proběhlo či nikoliv) a že tudíž dluh přestal být součástí společného jmění manželů (proti čemuž stojí názor, že rozhodující je stav v okamžiku nařízení srážek ze mzdy), nicméně osobně bych zkusil argumentovat rovněž účelem dotčeného ustanovení - má-li jít o možnost postihnout prostředky, které jsou klasickými metodami nepostižitelné (mzda se považuje za osobní právo), ale přitom jsou postižitelné coby společné jmění manželů, jakmile dojde k jejich vyplacení, lze argumentovat tím, že by šlo proti tomuto smyslu, pakliže by měli být srážky prováděny i poté, co by v důsledku zániku společného jmění manželů již vyplacená mzda netvořila součást společného jmění (pokud byl nerovnovážný stav spatřován v nepostižitelnosti nevyplacené mzdy v době, kdy by se stala vyplacením postižitelnou, došlo by ke stejné leč opačné nerovnosti, pakliže by ustanovení bylo vykládáno tak, že je možné postihnout nevyplacenou mzdu v době, kdy by se stala vyplacením nepostižitelnou).

Bohužel nelze přesně předvídat, jak soud na takovouto žádost o zastavení srážek ze mzdy manžela povinného bude reagovat (předpokládám, že soudní exekutor návrh předá soudu, jelikož sám k zastavení nebude chtít přistoupit), jelikož zatím není k dispozici judikatura Nejvyššího soudu ČR, která by tyto nejasnosti "pevně" vyjasnila. Na druhou stranu návrhem na zastavení co do srážek nemáte v principu co ztratit.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.