Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud ve lhůtě tří let od zániku manželství nedošlo k vypořádání společného jmění manželů dohodou ani nebyl podán návrh na vypořádání společného jmění manželů soudem, došlo uplynutím lhůty k vypořádání tzv. zákonnou fikcí podle občanského zákoníku. Movité věci, které některý z Vás používal výhradně pro svoji osobní potřebu, či potřebu své rodiny se stávají vlastnictvím toho, kdo je takto používal. Případné nemovitosti se stávají podílovým spoluvlastnictvím s tím, že každý z bývalých manželů má 1/2 podíl. Stejně tak do podílového spoluvlastnictví 1/2 : 1/2 přechází movité věci u kterých nelze určit podle výše uvedeného pravidla výhradního vlastníka. Ohledně závazků spadajících do společného jmění manželů platí, že každý z manželů odpovídá za úhradu v rozsahu 1/2 (jde o tzv. vnitřní odpovědnost mezi bývalými manželi, která nijak neovlivňuje postavení věřitelů, kteří postupují podle smluv a neřeší, jak se následně bývalí manželé vypořádají). Někdy ovšem může být v první řadě sporné, jaké závazky spadají do společného jmění. Obdobně se pak postupuje ohledně případných dalších majetkových práv.

Majetkové vypořádání tedy v zásadě výše uvedeným způsobem proběhlo a je ho třeba v žádosti o oddlužení zohlednit. Pro úplnost dodávám, že zde vycházím z předpokladu, že zde je co vypořádávat, nebo-li otázka "vnitřní" odpovědnosti manželů nebyl např. již vyřešena v rámci předmanželské či manželské smlouvy (i když může být smlouva neúčinná vůči věřitelům, může být účinná co do práv na vypořádání mezi manželi).

Jste povinna uvést veškeré závazky (dluhy) a pohledávky, včetně tzv. podmíněných, u kterých není jisté zda, kdo a v jakém rozsahu je bude hradit (což je opět třeba soudu vysvětlit).

Pokud např. máte s bývalým manželem společně úvěr (jste na něm oba podepsaní) s aktuálním dluhem 100 000 Kč, může věřitel požadovat úhradu celého dluhu po Vás, bývalém manželovi či obou současně. Jde nicméně stále o stejný dluh, takže i když může požadovat po Vás 100 000 Kč, tak pokud 50 000 Kč z dluhu zaplatí bývalý manžel, tak se tím věřitelův nárok na vůči Vám zmenší na 50 000 Kč. Pokud naopak nezaplatí vůbec nic, tak věřitel bude dál žádat, abyste uhradila celý dluh. Pokud šlo o dluh spadající do společného jmění manželů, který ve výše uvedeném smyslu byl vypořádán tak, že každý z manželů měl zaplatit jednu polovinu, nic se nemění na tom, že po Vás věřitel požaduje 100 000 Kč, ale v okamžiku, kdy zaplatíte více než polovinu, Vám vzniká pohledávka na vypořádání od bývalého manžela (jelikož z hlediska vypořádání manželů jste již uhradila svůj díl dluhu a pokud musíte platit dále, tak již platíte díl, který měl platit bývalý manžel).

Dále pak např. může existovat dluh, který vůči Vám věřitel nemůže vymáhat (figuruje u něj pouze bývalý manžel), ale bývalý manžel se může dovolávat toho, že dluh spadal do společného jmění manželů a tudíž podle výše uvedených pravidel vypořádání má nárok na vypořádání, pokud věřiteli musel uhradit více než polovinu.

Když výše uvedené shrneme, můžeme rozlišit výše uvedené typy závazků:

1) dluh, který jde pouze za Vámi a u kterého Vám při jeho uhrazení nevzniká žádné právo vůči někomu jinému,

2) dluh, který jde pouze za Vámi a u kterého Vám při jeho uhrazení vzniká právo vůči někomu dalšímu (např. nárok vůči bývalému manželovi, pokud dluh ve společném jmění přeplatíte nad rámec poloviny),

3) dluh, který máte společně s někým dalším (takže se může stát, že část dluhu zanikne v důsledku úhrady ze strany této osoby), přičemž zde zpravidla při uhrazení více než určitého dílu vznikne právo na úhradu vůči dotčené osobě (např. pokud platíte coby ručitelka, tak proti dlužníkovi můžete požadovat vše co coby ručitelka za něj musíte uhradit, u zmiňovaných společných dluzích s bývalým manželem Vám vzniká nárok při uhrazení více než kolik vyplynulo z Vašeho dílu).

Počítáme-li podmínky oddlužení je třeba vycházet v tomto ohledu z "nejhoršího možného scénáře".

Do závazků tak např. uvedu dluh 100 000 Kč s tím, že uvedu, že jde o dluh, který mám společně a nerozdílně s bývalým manželem a jde o součást společného jmění manželů, přičemž vzhledem k vypořádání fikcí by měl každý z bývalých manželů hradit 1/2. Může se stát, že ve výsledku bude vzhledem k úhradě ze strany manžela částka k úhradě nižší než 100 000 Kč, nicméně musím počítat s tím, že manžel nezaplatí nic a tudíž musím počítat s tím, že bude třeba uhradit minimálně 30 % ze 100 000 Kč. Naopak, pokud mi bude vycházet, že budu v oddlužení schopen z těchto 100 000 Kč uhradit 80 %, vznikne mi sice pohledávka na to, aby manžel uhradil moji úhradu nad rámec vypořádacího podílu, nicméně tato pohledávka může být vzhledem k jeho majetkové situaci nevymahatelná (do seznamu majetku se uvádí rovněž Vaše pohledávky včetně Vašeho vyjádření k jejich vymahatelnosti - bylo by tak např. vhodné zmínit, že vzhledem k úhradě nad rámec podílu Vám sice vznikne pohledávka proti manželovi, ale bude zřejmě nevymahatelná).

Je tedy jasné, že do oddlužení uvedete "Vaše dluhy" a dluhy, které jste měla společně s bývalým manželem, jak je tomu s dluhy Vašeho manžela?

Zde by se mělo rozlišit, zda jde či nejde o dluhy spadající do společného jmění manželů. Základní domněnka je, že dluh vzniklý za trvání manželství spadá do společného jmění manželů. Lze nicméně dokládat, že některý z dluhů vzniklých za trvání manželství nespadá do společného jmění manželů, jelikož nedošlo k splnění zákonem stanovených podmínek. Neuvádíte, o jak staré dluhy jde - právní úprava se v průběhu času měnila, takže např. může jít částečně o dluhy vzniklé ještě v době, kdy platila právní úprava tzv. "bezpodílového spoluvlastnictví manželů" a částečně o dluhy vzniklé v režimu společného jmění manželů před poměrně podstatnými změnami, které přinesl nový občanský zákoník k 1.1.2014. Časové aspekty jsou důležité např. i z hlediska případného podnikání Vašeho manžela (pokud tedy správně předpokládám, že dluh cca jeden milión na zdravotním pojištěním pochází z podnikatelské činnosti). Pokud totiž např. jeden z manželů vytvořil podnik ještě v dobách účinnosti právní úpravy bezpodílového spoluvlastnictví manželů, byl podnik osobním majetkem podnikajícího manžela a následně i závazky z tohoto majetku spadají do osobního majetku, naopak v případě zahájení podnikání za trvání režimu společného jmění manželů (pokud manžel mlčky se zahájením podnikání souhlasil), spadá podnikání včetně závazků do společného jmění manželů. V době zániku Vašeho manželství platilo, že do společného jmění manželů nespadají závazky plynoucí z osobního majetku jednoho z manželů a dále závazky nepřiměřené majetkovým poměrům manželů, pakliže je sjednal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého.

Dojdeme-li k tomu, že určitý objem "manželových" dluhů je součástí společného jmění, měli bychom následně uvážit případné podmíněné pohledávky, které mohou vzniknout, pokud by manžel hradil větší díl dluhů, než jaké by měl hradit dle v úvodu zmiňované fikce vypořádání.

Jak vidíte, jde o relativně komplikovanou problematiku. V případě potřeby tak lze doporučit uvážit osobní konzultaci v některé z občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz) či v tzv. poradnách při finanční tísni (www.financnitisen.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.