Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o manipulaci s majetkem, není situace taková, že by zde existovala jakási "hradba" pěti let, kdy by mladší dispozice s majetkem znamenaly, že oddlužení není možné a naopak starší úkony neměly žádný význam. Insolvenční úprava používá hranice pěti a tří let pro tzv. neúčinnost úkonů vůči věřitelům (věřitelé mohou být uspokojeni z prodeje dotčeného majetku, byť došlo k převodu majetku na osobu odlišnou od dlužníka). Lhůta tří let se používá pro zkrácení či zvýhodnění věřitele a pro plnění bez přiměřeného protiplnění ve prospěch dlužníkovi blízké. Lhůta pěti let se pak používá pro úmyslné zkrácení, které muselo být protistraně známo (což se u osob blízkých předpokládá). Tato problematika je samozřejmě podstatně složitější a bylo by ji případně třeba probrat podle konkrétních okolností případu.

Jedním z předpokladů pro oddlužení je, aby insolvenční soud nedospěl k závěru o nepoctivosti úmyslu dlužníka. Dojde-li se např. k tomu, že dlužník v duchu předchozího odstavce úmyslně zkrátil věřitele nevýhodným prodejem či darováním svého majetku, lze samozřejmě očekávat, že soud dojde i k tomu, že měl nepoctivý úmysl, ale v principu jde o dvě samostatné skutečnosti. Může se např. stát, že se zjistí, že došlo k převodu nemovitosti, která je podle výše naznačených pravidel stíhána neúčinností, ale soudce vzhledem k okolnostem dojde k závěru, že o nepoctivý úmysl nejde a oddlužení povolí a následně schválí s tím, že dotčená nemovitost (či odpovídající náhradní hodnota) musí být samozřejmě "vrácena" do oddlužení. Možná je i obrácená situace, kdy půjde o úkon, který neúčinností stíhán není (úprava neúčinnosti balancuje mezi ochranou věřitele a třetí osoby, která si nemusí být vědoma okolností znevýhodňujícího úkonu), ale soud dojde k závěru, že úkon svědčí o nepoctivosti záměru dlužníka a místo oddlužení nařídí konkurs.

Bez bližších informací o situaci příliš neodhadnu, nakolik lze očekávat, že Vámi zmiňovaný prodej nemovitosti při oddlužení bude představovat "problém".

Podíváme-li se na Vámi popsanou situaci čistě z hlediska ekonomického, tak zmiňujete dluh cca 500 000 Kč (předpokládám, že hovoříme o celkové částce dluhu a žádný dluh není zajištěný), z čehož nám vychází 30 % (zákonné minimum, pokud některý z věřitelů neodsouhlasí, že mu stačí méně) na 150 000 Kč. V praxi se doporučuje vždy počítat s určitou rezervou, takže řekněme, že hledáme minimálně 200 000 Kč. K této částce je třeba připočítat náklady a odměnu insolvenčního správce 1 089 Kč měsíčně (při oddlužení jednotlivce).

Oddlužení může mít formu prodeje majetku, či splátkového kalendáře na maximálně pět let, alespoň jednou z těchto forem musí být možné uhradit minimálně 30 % nezajištěných závazků (pokud přichází v úvahu obě formy, je rozhodnutí na věřitelích a pokud by se nevyjádřili, tak na ins. soudu).

K majetkové situaci nic bližšího neuvádíte, pokud jde o příjem tak je dle popisu rovněž obtížné posoudit, s jakým příjmem můžete kalkulovat v příštích pěti letech. Rodičovský příspěvek je "použitelný" příjem, ale jak uvádíte, bude Vám náležet pouze do prosince tohoto roku a neuvádíte do jaké míry je pravděpodobné, že tento příjem bude nahrazený jiným příjmem a v jaké částce (např. že máte domluvené zaměstnání, kde Vám bude náležet výdělek .... Kč). Přídavky na děti nejsou dávkou rodiče, ale dítěte, rodiči jsou pouze vypláceny v době, kdy je dotčené dítě nezletilé, coby jeho zákonnému zástupci a osobě spravující majetek dítěte. Dále zmiňujete sirotčí důchod - neuvádíte kromě částky nic bližšího, z kontextu není zřejmé, zda-li jde o sirotčí důchod Váš, nebo sirotčí důchod některého/některých z dětí, který je pouze vyplácen k Vašim rukám.

Máte-li čtyři vyživované děti a manžela, budete mít poměrně vysokou nezabavitelnou částku - i kdybychom vyšli z toho, že jde o Váš sirotčí důchod, tak při sečtení 3 800 a 13 800 docházíme k částce 17 600 Kč, z které by při oddlužení bylo možné strhnout 2 556 Kč měsíčně. Po odečtení nákladů by tak pro věřitele zbývalo 1 467 Kč, což by za pět let dalo dohromady pouze 88 020 Kč, takže podstatně méně, než kolik je třeba k oddlužení (a to jak na doporučovaných 40 %, tak na minimálních 30 %).

K uhrazení 200 000 Kč (doporučovaných 40 %) by bylo třeba necelých 3 334 Kč měsíčně + 1 089 Kč na náklady, tedy celkem necelých 4 423 Kč, k čemuž by byl v popsané rodinné situaci třeba celkový postižitelný příjem v částce necelých 20 500 Kč čistého.

Jak vidíte oddlužení představuje poměrně komplikovanou oblast a to jsme se v zásadě ještě ani nedotkli problematiky vyplňování předmětného formuláře (viz další informace na http://insolvencni-zakon.justice.cz/). V případě potřeby lze tudíž doporučit uvážit, zda-li by nebylo vhodnější případné doplňující dotazy probrat formou osobní konzultace ať již v naší, či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.