Společnou cestou -

Dobrý den,

insolvenční návrh je poměrně specifickým a dosti přísným nástrojem k řešení situace, takže se nabízí otázka, na základě jakých informací jste došli k závěru, že toto představuje správný způsob jak danou situaci řešit. Insolvenční řízení se používá v situaci, kdy zaměstnavatel je v úpadku či bezprostředně hrozícím úpadku, takže v případě "normálního" vymáhání dlužné pohledávky (předžalobní upomínka -> žaloba na zaplacení k soudu) nebude v době právní moci rozsudku již z čeho pohledávku uspokojit.

Pokud byste chtěli podat insolvenční návrh, je třeba prokázat, že dlužník má minimálně dva různé věřitele u kterých je více než 3 měsíce po splatnosti (existují další možnosti, ale v takovýchto situacích již zcela nereálné). Základem je tedy to, aby navrhovatel a minimálně jedna další osoba byla schopná prokázat, že má pohledávky za dlužníkem potřebnou dobu po splatnosti. Nevím, co přesně obsahuje Vámi uzavřená smlouva a jaké další důkazy máte případně k dispozici, ale v situaci, kdy uvádíte, že nemáte žádné doklady k tomu zda a kolik hodin jste odpracovali, mám určité obavy, zda byste byli schopni povinnosti insolvenčního navrhovatele splnit. Z praxe totiž znám řadu případů, kdy dohody o provedení práce jsou sepsány zcela rámcově a nelze na jejich základě dovodit, zda vůbec zaměstnanec nějakou práci odvedl. Jinak v principu není nic výjimečného, že se insolvenční návrh podává pro dluhy zaměstnancům (hovoří se zde neformálně o tzv. "zaměstnaneckém insolvenčním návrhu" - viz např. http://www.jakpostupovat.cz/insolvence_zamestnavatel_vzor.html).

Insolvenční a trestní řízení jsou řízení řešící zcela odlišné věci - z popisu situace si nejsem jist k jakému trestnému činu mělo dojít (pokud tedy nepočítám s variantou, že by bylo možné zaměstnavateli prokázat, že od začátku zaměstnává lidi s tím, že jim neplánoval zaplatit - to se většinou prokázat nedá a nejsou-li důkazy, nemůže být ani trestní stíhání), nicméně pokud by k němu došlo, nic nebrání tomu podat insolvenční návrh (řešící skutečnost, že je dlužník v úpadku a není schopen své dluhy řešit) současně s trestním oznámením (řešícím skutečnost, že někdo, nějak měl spáchat nějaký trestný čin).

Soudní poplatek za věřitelský soudní návrh je 2 000 Kč (osvobození pro nemajetnost je možné), přičemž záloha na náklady řízení (až 50 000 Kč) se věřiteli neukládá, pakliže jde o zaměstnance řešícího své mzdové nároky. Nicméně není na místě k návrhu přistupovat neuváženě, navrhovatel může potenciálně riskovat i podstatně vyšší částku než je 2 000 Kč - lze si totiž jednak představit, že by věřitel pro případný šikanózní návrh vymáhal náhradu způsobené škody a dále může soud při odmítnutí takovéhoto návrhu uložit věřiteli pořádkovou pokutu až 50 000 Kč.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.