Společnou cestou -

Dobrý den,

omlouváme se za prodlevu s odpovědí na Váš dotaz. Bohužel se nám sešlo několik provozních komplikací, které vedly k tomu, že nebylo možné dodržet obvyklé lhůty pro zodpovězení dotazu.

Čerpat rodičovský příspěvek může kterýkoliv z rodičů, přičemž není vyloučeno, aby rodič pobírající rodičovský příspěvek pracoval na plný úvazek (bez omezení dosahovaného příjmu), byl registrován na úřadě práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti či např. pobíral plný invalidní důchod. U rodičovského příspěvku se v současnosti nezkoumá, zda a jakou činnost vykonává osoba pobírající příspěvek, ale to, jakou péči je schopna zajistit pro dítě. Musí jít o osobní péči zletilé osoby (školka je dovolena jen v zákonem stanoveném rozsahu), přičemž rodič se v době výkonu zaměstnání může nechat zastoupit jinou zletilou osobou (chůva, babička, druhý z rodičů..).

V případě rodin, které si chtějí zvolit variantu čerpání, na kterou má nárok pouze jeden z rodičů, stačí, aby si o RP požádal a volbu provedl ten z rodičů, který zákonné podmínky splňuje. Jednou provedená volba je neměná, takže se pak lze klidně v čerpání RP opět vystřídat, pakliže rodiče z nějakého důvodu nechtějí, aby jeden z rodičů byl veden "pouze" coby osoba pečující o dítě v době pracovní činnosti rodiče čerpajícího RP.

U matky je zkoumání podmínek celkem jednoduché - vychází se zde z toho, zda a na jakou PPM měla nárok (u tříleté varianty případně též otázka nároku na nemocenskou). U otce, který zpravidla PPM nečerpal, se nárok na dávku zkoumá teoreticky, nebo-li se stanoví zda a na jakou podporu by měl nárok, pakliže by zde byly důvody k tomu, aby mu tato dávka byla přiznána (např. úmrtí matky dítěte). V žádném případě tedy není pro volbu varianty RP nutné, aby se otec vystřídal s matkou v čerpání PPM (dříve možnost vystřídání ani neexistovala).

Dle ustanovení § 30 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře platí, že se u takovéhoto muže zkoumá vznik "teoretického" nároku na PPM ke dni narození dítěte (zaměstnavatel by měl vystavit potvrzení do 8 dnů od požádání). Pakliže tedy dojde k narození dítěte před skončením pracovního poměru, není vůbec třeba řešit ochrannou dobu, jelikož je nepochybné, že k rozhodnému dni byl Váš manžel nemocensky pojištěn.

Pakliže by k narození dítěte došlo až po skončení pracovního poměru a uplynutí základní ochranné doby 7 kalendářních dnů, narazili bychom na skutečnost, že zákon počítá se zvláštní ochrannou dobou 180 dnů pouze u těhotných žen.

Nástup na rodičovskou dovolenou nemá vliv na skončení pracovního poměru, pakliže došlo k výpovědi z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části.

Čerpání PPM není v souladu s pobíráním podpory v nezaměstnanosti, ale v této fázi by již mělo být jasné, že není nutné uzavírat dohodu, podle které by měl PPM čerpat manžel. Situaci je možné řešit následovně:

1) Matka čerpá PPM. 2) Otec si po narození dítěte vyžádá u zaměstnavatele potvrzení o výši hypotetické PPM pro účely čerpání RP. 3) Otec po ukončení pracovního poměru čerpá podporu v nezaměstnanosti. 4) Otec požádá o rodičovský příspěvek, který mu bude přiznán maximálně ve výši rozdílu mezi PPM a RP (pakliže by PPM byla nižší než RP), druhou možností je "počkat" s RP na skončení PPM). Zároveň může provést volbu varianty RP (volbu lze případně provést i později - nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém dítě dovršilo 22. týden věku). 5) Následně je již v podstatě jedno, jestli bude RP dál čerpat otec, který zároveň bude plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání a následně nastoupí do zaměstnání, nebo dojde k výměně rodičů v čerpání RP.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.