Společnou cestou -

Dobrý den, nemocenská i peněžitá pomoc v mateřství jsou dávky nemocenského pojištění a nárok na ně má jen osoba, která je účastna nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění zakládá především pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a samostatně výdělečná činnost. Osoby evidované na řadě práce nejsou účastny nemocenského pojištění. Nárok na nemocenskou Vám vznikne, pokud v den uznání dočasné pracovní neschopnosti budete účastna nemocenského pojištění. Na rozdíl od nároku na peněžitou pomoc v mateřství není pro vznik nároku na nemocenské potřeba získat žádnou dobu pojištění. Nárok na nemocenskou Vám tedy vznikne může vzniknout i první pracovní den (resp. první den účasti na nemocenském pojištění). Jen pro upřesnění dodávám, že nemocenské se vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti, do té doby resp. od 3. do 14. dne pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Výše nemocenské se stanoví z výdělku, který budete v tomto zaměstnání dosahovat. Pokud jde o výpočet, zjednodušeně řečeno se vezme hrubý příjem (hrubé mzdy) v rozhodném období a vydělí se počtem kalendářních dní připadajících na toto rozhodné období. Zde je důležité, zda v tomto období nejsou nějaké vyloučené dny (pracovní neschopnost, neplacené volno). Takto nám vznikne denní vyměřovací základ. (Denní vyměřovací základ je částka uvedená na výplatní pásce zpravidla jako průměr pro nemocenské.) Tento vyměřovací základ se dále upraví podle redukčních hranic. V roce 2009 činí první redukční hranice 786 Kč, druhá redukční hranice 1 178 Kč a třetí redukční hranice 2 356 Kč. Do první redukční hranice se započte 90 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. Z takto upraveného základu činí výše nemocenského 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. peněžité pomoci v mateřství 70%. Výše peněžité pomoci se počítá obdobně jen se do první redukční hranice se započte 100 % denního vyměřovacího základu. A výše peněžité pomoci činí 70% denního vyměřovacího základu. Výši si můžete přibližně zjistit na stránkách http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocetdnp_rozc.php?stayform=true. Rozhodným obdobím je obvykle období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvalo-li zaměstnání (resp. doba pojištění) méně než 12 měsíců dobu období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž nemoc (popř. nástup na peněžitou pomoc v mateřství) nastala. Pakliže byste byla uznána dočasně práce neschopnou v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.

Pro vnik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je potřebná doba nemocenského pojištění alespoň 270 dnů v období dvou let před porodem a žena musí být účastna na nemocenském pojištění v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (nejdříve 8 týdnů před porodem) případně jí musí plynout ochranná lhůta, která činí 180 dní od skončení zaměstnání.

I za trvání evidence můžete být uznána dočasně práce neschopnou. V tomto případě předáváte patřičné doklady úřadu práce. Tento Vás na základě toho omluví z dodržování povinností uchazeče o zaměstnání. Pakliže ještě budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude Vám vyplácena i po dobu pracovní neschopnosti. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou