Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Částečný invalidní důchod
Otázka
Dobrý den
Ráda bych se Vás zeptala na tyto dva dotazy.
1) Musí osoby s částečným nebo plným invalidním důchodem platit zdravotní a sociální pojištění a v jaké výši?
2) Syn studoval v letech 1992-97 na střední škole, bylo mu hrazeno soc. pojištění. V letech 1997-2001 soc. pojištění hrazeno nebylo (studoval na dvou školách, které pojistné nehradily). Poté byl v letech 2002-2007 veden na úřadu práce, neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti a během tohoto období 3 roky pobíral soc. dávky (bylo mu placeno soc. pojištění). To vše z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, probíhalo léčení a různá vyšetření s tím, že následně zažádá o invalidní důchod. Tento rok zažádal o invalidní důchod s požadavkem vyplacení 2 roky zpětně. Už byl u posudkové komise uznán částečně invalidním, ale teď teprve přijde s čssz rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání čid.Problémem zde může být potřebná doba pojistného, která u osob nad 28 let činí min. 5 let. Studovali jsme informace z více zdrojů a výklad je v tomto případě značně nejasný. Podle započítání náhradních dob pojištění by měl jako osoba starší 28 let splňovat minimum 5 let pojištění pro přiznání čid, což dle uvedených skutečností splňuje. Dále už z různých zdrojů vychází různé výklady.Na webu čssz je, že musí být pro uznání náhradní doby pojištění ve formě studia a evidence v úp navíc splněna podmínka 1 rok klasického pojištění.Dále, že se tato doba počítá jen 10 let před okamžikem vzniku invalidity. Ovšem dále, že studium před rokem 96 a pak před 18. rokem věku by mělo být započítáváno v plné výši. Takže z toho vyplývá, že doba pojistného 5 let by měla být splněna, ovšem přiznání čid záleží na onom uznání nebo neuznání v bodě podmínky 1 roku pojistného, jestli se místo něj bere v potaz studium v letech 1993, 94, jak bylo v jednom zdroji uvedeno nebo je to úplně jinak. Každopádně uspokojivou odpověď na tyto otázky jsme zatím nikde nenašli.
Poprosila bych Vás tedy o radu, jak by to tedy s rozhodnutím a přiznáním/nepřiznáním čid důchodu v tomto případě mělo být, abychom věděli, jestli má příp. neuznání smysl řešit soudní cestou, jak je v takovém případě kvůli nemožnosti odvolání razeno.
Jde o poměrně komplikovaný případ na posouzení, za Vaše vyjádření Vám budu opravdu vděčná. Snad řešení třeba pomůže i někomu dalšímu.
Odpověď
Dobrý den,
nejprve se zastavíme u druhé a notně složitější otázky.
Co se týče doby, ve které je třeba splnit potřebný počet let doby důchodového pojištění, tak dle ust. § 44 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se pro ČID použije ustanovení § 40 tohoto zákona. Zde se pak v druhé větě druhého odstavce dočteme, že podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku plné invalidity. Jinak řečeno den vzniku invalidity představuje hranici, od které lze NEJDŘÍV zkoumat, zda-li v předchozích deseti letech byla získána potřebná doba pojištění. Není možné zkoumat splnění podmínek k dřívějšímu dni, ale můžeme ho zkoumat ke kterémukoliv pozdějšímu. Je tak například možné, aby osoba, která v době vzniku invalidity neměla vůbec žádnou uznatelnou dobu pojištění, získala nárok na ID poté, co pět let platila tzv. dobrovolné důchodové pojištění.
U dob důchodového pojištění je hraniční konec roku 1995. U Vašeho syna do období před rokem 1996 spadá několik let studia na střední škole. Předpokládám, že v této době byl osobou mladší 18 let a tudíž lze tyto roky považovat za dobu důchodového pojištění. Pokud by byl v tuto dobu již starší 18 let, nešlo by o dobu důchodového pojištění, ale o náhradní dobu důchodového pojištění (maximálně v rozsahu 6 let od dosažení věku 18 let).
Dále musíme řešit dobu studia na střední škole po 1.1.1996. Tuto dobu můžeme považovat za náhradní dobu pojištění, pakliže doba pojištění trvala alespoň rok. Zde se dostáváme k problematice výkladu Vámi zmíněného ustanovení § 12 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění:
"Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) až u); podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok."
Podíváme-li se na toto ustanovení z hlediska jazykového výkladu, tak se o pojištění mluví na několika místech. Nejprve se setkáme s tím, že "náhradní dobou pojištění" má být po 31. prosinci 1995 "doba účasti na pojištění" osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) až u). V této části se setkáváme s termínem náhradní doba pojištění a s termínem účast na pojištění. Ustanovení řeší, jaké okolnosti musí být splněny, aby "účast na pojištění" bylo možné považovat za "náhradní dobu pojištění". V textu, který jsme zatím rozebrali, máme podmínku, že musí jít o účast na pojištění po 31. prosinci 1995 (podmínka A) a podmínku, že jde o účast na pojištění osob uvedených v citovaných ustanoveních (podmínka B). V souvětí pak nalezneme další dvě podmínky: "byla získána na území České republiky" (podmínka C) a "doba pojištění trvala aspoň jeden rok" (podmínka D). U podmínky D může být při zběžném čtení nejasné, co je míněno "dobou pojištění" a lidé mohou dojít k závěru, že aspoň rok musí trvat např. právě studium na střední škole. Takový výklad je třeba označit za chybný. V ustanovení se nehovoří o tom, že "byla získána na území České republiky a trvala aspoň jeden rok". Znění důsledně odlišuje podmínku C, která se vztahuje k "době účasti na pojištění" od podmínky D, která se nevztahuje k dříve uváděné "době účasti na pojištění", ale k výslovně uvedené "době pojištění". V rámci zákona o důchodovém pojištění je zvlášť definováno, která doba účasti na pojištění se považuje za dobu pojištění a která za náhradní dobu pojištění a lze tudíž dovozovat, že náhradní dobu pojištění tohoto typu lze uznat pouze v případě, kdy vedle náhradní doby pojištění má pojištěnec též "řádnou" dobu pojištění v rozsahu alespoň jednoho roku. Toto je výklad, který používá ČSSZ a není mi známo, že by byla zpochybňována v soudní praxi (i když samozřejmě nemohu vyloučit, že soud dojde k závěru, že je třeba právní ustanovení vykládat jinak).
V letech 1997 až 2001 nelze o době důchodového pojištění či náhradní době důchodového pojištění dle Vašeho sdělení uvažovat. Z let 2002 až 2007 lze uznat Vámi zmíněné tři roky jako náhradní dobu pojištění, ale opět pouze za předpokladu splnění podmínky alespoň jednoho roku "řádné" doby pojištění.
V dotazu uvádíte, že žádost byla podána s tím, že má být ČID vyplacen 2 roky zpětně. Z toho by bylo možné dovozovat, že před dvěmi lety došlo ke vzniku invalidity (v případě dřívějšího vzniku byste požadovali zpětné vyplacení za delší dobu) a tudíž lhůtu deseti let máme počítat od roku 2007 zpátky. Pakliže správně počítám, nebude mít Váš syn v tomto časovém úseku ani jeden rok "řádné" doby důchodového pojištění a tudíž nelze uznat ani náhradní dobu pojištění spadající do tohoto období.
K získání nároku by tudíž bylo třeba doložit vznik invalidity k dřívějšímu datu, abyse do lhůty deseti let dostal alespoň jeden rok středoškolského studia osoby mladší 18 let (před 1.1.1996). Není-li to možné, je třeba získat další dobu účasti na pojištění a to tak, aby vedle náhradní doby byl alespoň jeden rok "řádné" doby pojištění. Nepřipadá-li v úvahu získání doby pojištění jiným způsobem (typicky výkon práce v pracovním poměru na částečný úvazek či na dohodu o pracovní činnosti), je možné se přihlásit k tzv. dobrovolné účasti na pojištění. Pojištěnec starší 18 let může přihláškou a dobrovolným hrazením pojistného (v roce 2009 musí jít o minimálně 1 649 Kč, v roce 2008 šlo o 2 800 Kč) získat až 10 let účasti na pojištění, z čehož jeden rok může být pojištěn zpětně. Doba dobrovolné účasti na pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné, je "řádnou" dobou pojištění (nejdříve ode dne zaplacení pojistného).
Závěrem k Vaší první otázce - obecně vzato se u osoby pobírající ČID předpokládá, že bude alespoň částečně výdělečně činná a tudíž jí není potřeba v návaznosti na poskytování ČID komplexně sociálně zabezpečovat. Z tohoto důvodu samotné pobírání ČID nezakládá dobu účasti na důchodovém pojištění. Na jednu stranu nikdo nenutí dotčenou nepracující osobu odvádět pojistné, ale na druhou stranu nelze počítat s tím, že by v budoucnu byly získány další dávky důchodového pojištění (starobní důchod). Obdobná je situace u nemocenského pojištění - pakliže dotčená osoba vedle pobírání ČID nepracuje, tak nemusí hradit pojistné, ale na druhou stranu nemá možnost získat dávky nemocenského pojištění. Výhodnější je situace u zdravotního pojištění. Zde je pobírání ČID důvodem k tomu, aby zdravotní pojištění za dotčenou osobu hradil stát.
Najde-li si osoba pobírající ČID práci (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), vznikne jí důchodové a nemocenské pojištění a bude jí strháváno pojistné. U zdravotního pojištění je vhodné zvlášť zdůraznit, že i pojištěnec, za kterého hradí pojistné stát, musí z příjmů z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti odvádět zdravotní pojištění. Oproti ostatním zaměstnancům má jedinou výhodu a to v tom, že se u něj neřeší tzv. minimální vyměřovací základ (nestátní pojištěnec s příjmy pod tímto minimem by si musel zdravotní pojištění doplácet nad stanovenou procentní sazbu).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
