Společnou cestou -

Dobrý den,

pakliže splňujete podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, bude Vám náležet jednak tzv. základní výměra a dále tzv. procentní výměra.

U základní výměry se není problém dopočítat, jelikož jde o pevnou částku a to v současnosti o 2 170 Kč měsíčně.

Podstatně složitější je výpočet procentní výměry. Výše procentní výměry plného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně, přičemž pokud pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.

Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. U náhradních dob pojištění, které se započítají do doby pojištění, je třeba rozlišovat, o jaký druh náhradní doby jde, jelikož ve stanovených případech se za náhradní doba započítá pouze v rozsahu 80 % (např. osoba pečující o dítě mladší 4 let).

Ve Vašem případě půjde přinejmenším o náhradní dobu v rozsahu doby, po kterou Vám náležela podpora v nezaměstnanosti a dále (vzhledem k Vašemu věku) v rozsahu nejvýše jednoho roku též po dobu, po kterou jste byl veden v evidenci úřadu práce bez nároku na podporu (předpokládám, že jste v tuto dobu nevykonával výdělečnou činnost a to ani činnost, která nebrání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání - v opačném případě by tato doba nemohla být započítána). Tento typ náhradní doby se pro účely výpočtu nekrátí.

Na co se u invalidních důchodů nesmí zapomenout, je tzv. dopočtená doba. Jde o to, že se jako doba pojištění vezme i doba mezi vnikem nároku na plný invalidní důchod a dobou dosažení důchodového věku. Jde o to, že v důsledku invalidity pojištěnec v závislosti na věku v zásadě ztrácí šanci na to, aby pracoval a získal tak dobu pojištění. Pro výpočet se mu tudíž "přizná k dobru" doba, po kterou by ještě pracovat mohl a počítá se s ní, jako kdyby během ní pracoval (takže pojištěnec, který se stane invalidní ve 20 letech může mít stejný, nebo vyšší důchod než pojištěnec, který se stane invalidní v 50 letech). Tato dopočtená doba se nezapočítává, jestliže plná invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Nyní tedy konečně k tomu, z čeho se vlastně počítá výše uvedený výpočtový základ.

Výpočtový základ se zjišťuje z osobního vyměřovacího základu (viz. níže) a to tím způsobem, že jde o 100 % z částky nepřevyšující částku 10 500 Kč, z částky nad 10 500 do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky nad 27 000 Kč se počítá 10 % (hodnoty pro rok 2009).

A co je tedy osobní vyměřovací základ?

Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (viz. dále).

Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění.

Toto je pouze začátek - pokud bychom měli popsat celý postup výpočtu důchodu, byla by situace ještě notně složitější (v případě zájmu si můžete prostudovat znění §§ 15 až 19a zákona o důchodovém pojištění) a to nemluvíme o zvláštních postupech (např. pro osoby, které mají 15 a více let náhradní doby pojištění).

Možná by tedy bylo lepší věc trochu zjednodušit, byť Vám tím poskytneme pouze orientační informaci, která nemusí vždy odpovídat zvláštním podmínkám jednotlivých případů:

vyměřovací základ je vlastně průměrný měsíční příjem "seškrtaný" dle uvedených hranic podobně, jako se průměrný výdělek "seškrtá" na nemocenskou. Příjmy se zkoumají maximálně z doby 30 let, přičemž se začíná rokem 1986 (všetně) - to v praxi znamená, že až do roku 2016 nemůže mít nikdo průměr počítaný ze všech 30 let (to je ono výše zmíněné "rozhodné období").

To nutně neznamená, že v současnosti dostáváme nižší důchody - tím, že se nám důchody počítají z kratší doby, je důraz kladený na příjmy v posledních letech před odchodem do důchodu. Komu během života příjem roste, ten na kratší době vydělává, ten komu s věkem příjem klesá, na výpočtu prodělává.

Neuškodí zmínit, že se stanovené doby (tzv. vyloučené doby) do výpočtu "průměru" nezahrnou, protože by pojištěnci zbytečně snižovali příjem. Pakliže je člověk nemocný, pobírá nemocenskou nižší než je jeho průměrný příjem. Aby v důsledku nemoci neměl následně nižší průměr pro důchod, nezapočítá se do výpočtu ani doba nemoci, ani nemocenská. Pro Vás zřejmě bude podstatná informace, že doba vedení na úřadě práce je vyloučenou dobou v rozsahu, ve kterém je náhradní dobou (pobírání podpory + 1 rok), zatímco doba strávená ve výkonu trestu nikoliv (takže Vám doba strávená ve vězení, pakliže jste v něm nepracoval, bude snižovat výši důchodu).

V předchozích odstavcích Vás možná zarazil rovněž pojem "koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu". Jde o koeficient, který řeší skutečnost, že reálná hodnota peněz se v průběhu času mění a je nesmysl, aby někdo dostával nízký důchod proto, že si vydělával v době, kdy 2 000 Kč byly velmi slušný plat. Částky vydělané v jednotlivém roce se proto násobí koeficientem tak, aby odrážely vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství.

Pakliže si chcete alespoň orientačně vypočítat pravděpodobnou výši invalidního důchodu, potřebujete znát, jaké jste měl od roku 1986 do současnosti roční vyměřovací základy (z čeho se odvádělo důchodové pojištění) a kolik jste měl vyloučených dob (obojí se eviduje u České správy sociálního zabezpečení - www.cssz.cz).

V případě potřeby svůj dotaz upřesněte, nebo se obraťte přímo na Českou správu sociálního zabezpečení (www.cssz.cz), která má problematiku důchodů na starosti (vede registr pojištěnců, počítá výše důchodů atd.).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.