Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud Vás správně chápu, nejde o to, že byste plánoval jít do předčasného důchodu. Ten by se totiž krátil automaticky nikoliv kvůli tomu, že jste teď nezaměstnaný, ale kvůli tomu, že žádáte přiznání důchodu před dosažením předepsaného důchodového věku. Zde se snižuje procentní výměra důchodu podle toho, kolik času schází do dosažení důchodového věku a to za každých i započatých 90 kalendářních dnů o 0,9 % výpočtového základu v rámci prvních 720 kalendářních dnů a po 721. kalendářních dnů se již za každých byť jen započatých 90 kalendářních dnů snižuje základ o 1,5 %.

Jinou otázkou je, jaký vliv má zmiňovaných 12 měsíců nezaměstnanosti na důchod jako takový. Zde je lepší hned na úvod oddělit dvě věci - roky, ze kterých se počítá "průměrný výdělek" (z hlediska správné terminologie jde o výpočtový základ - slovíčko "průměr" používám pro pochopení principu, nikoliv proto, že by šlo skutečně o průměr) a roky, kterými se stanovené procento z tohoto "průměru" násobí. Zmiňovaný jeden rok nezaměstnanosti se nezapočítá jako doba důchodového pojištění, ale bude ho možné uznat jako tzv. náhradní dobu dle ust. § 5 odst. 1 písm. n) zákona o důchodovém pojištění.

Co to znamená?

Z hlediska výpočtového základu (onoho "průměrného výdělku") se bude tato doba považovat za tzv. vyloučenou dobu. Stručně řečeno se k ní nebude přihlížet, což v daném kontextu (zjišťování "průměrného výdělku" pojištěné osodby) znamená, že nijak neovlivní výslednou hodnotu výpočtového základu. Jde o "průměr", takže pokud nám na jedné straně zmizí příjem a na druhé nám zmizí tomu odpovídající doba, nijak se neposune průměr počítaný z ostatních příjmů a ostatní doby. Když si např. budeme počítat průměrný výdělek za čtvrtletí, také není pro výslednou hodnotu podstatné, jestli počítáme celkový příjem 30 000 Kč za dobu tří měsíců, nebo celkový příjem 20 000 Kč za dobu dvou měsíců (na jedné straně ubereme příjem za dobu jednoho měsíce a na druhé jeden měsíc). Pro jistotu opakuji, že se výpočtový základ počítá poněkud jinak a "průměr" zde používám pro názornost.

Z hlediska samotného výpočtu důchodu neuškodí rozdělit si důchod na dvě složky:

a) základní výměra (v současnosti 2 170 Kč měsíčně), b) procentní výměra (min. 770 Kč, jinak dle výpočtového základu a doby pojištění).

Procentní výměra se počítá (vycházím zde ze základní "řádné" varianty přiznání starobního důchodu) tak, že za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchodu náleží 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Pozor je třeba dát na to, že 1,5 % náleží za každý CELÝ rok "doby pojištění". Řešíme-li "náhradní doby", musíme zkoumat, o jaký typ náhradní doby jde. Námi řešená náhradní doba se zde započítává pouze 80 %, takže místo 365 dní "náhradní doby" máme najednou pouze 292 dní, které můžeme přičíst k "době pojištění" ze které počítáme nárok na procentní výměru.

Takže ve výsledku - jeden rok evidence na úřadě práce nepředstavuje problém z hlediska výpočtového základu, ale v návaznosti na ostatní dobu pojištění může nebo nemusí mít vliv na výslednou výši důchodu, jelikož záleží na tom, jestli zkrácení této doby o 20 % změní nebo nezmění výsledný počet CELÝCH let doby důchodového pojištění, za které se stanovené procento výpočtového základu přiznává.

Další informace k problematice starobních důvodů naleznete např. na: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm, případně svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.