Společnou cestou -

Dobrý den,

dávky z nemocenského pojištění se vždy počítají z výdělku v aktuálním zaměstnání. Nebude tudíž podstatné, jakého příjmu jste dosahovala v zaměstnání, které bylo ukončeno 31.10.2010, ale to, jakého příjmu dosahujete v zaměstnání, kam jste nastoupila 5.4.2011.

U nemocenského pojištění není pro zaměstnance stanovena žádná čekací lhůta, tudíž nevidím důvod, proč byste nemocenskou nemohla pobírat, jsou-li k tomu zdravotní důvody. Pro pobírání nemocenské je podstatné, že na ni nastoupíte během trvání zaměstnání či do sedmi dnů od jeho skončení (v tzv. ochranné době). Následné ukončení zaměstnání by na pobírání nemocenské nemělo vliv (existují kategorie pojištěnců, které nemocenskou po skončení pracovního poměru nemohou pobírat, ale nepředpokládám, že byste pod ně spadala).

Co se týče nároku na peněžitou pomoc v mateřství, tak zde je třeba jak splnit podmínku, abyste v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství byla účastna pojištění nebo v ochranné době, tak podmínku, abyste za poslední dva roky měla alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění.

Se splněním druhé podmínky by neměl být problém, jelikož Vám lze započítat dobu pojištění z předchozího zaměstnání.

U první podmínky se však musíme zamyslet nad tím, jak bude zaměstnavatel reagovat na informaci o Vašem těhotenství. Máte-li jak předpokládám sjednánu zkušební lhůtu, může zaměstnavatel v jejím průběhu rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu a bez ohledu na Vaše těhotenství. Překážkou je zde pouze dočasná pracovní neschopnost, ale i ta zaměstnavateli brání v rozvázání pracovního poměru jen po prvních 21 dnů. Po jejich uplynutí s Vámi pracovní poměr ve zkušební době může rozvázat bez ohledu na pokračující pracovní neschopnost. Navíc se zkušební doba o dobu pracovní neschopnosti prodlužuje, takže nemá smysl zkoušet jít na neschopenku na poslední chvíli v domnění, že zkušební doba "bezpečně doběhne".

Dojde-li k rozvázání prácovního poměru, budete mít sice vzhledem k těhotenství pro účely peněžité pomoci v mateřství nárok na delší ochrannou dobu, ale ta bude odpovídat délce pracovního poměru (maximum je 180 dnů). Skončí-li tak např. pracovní poměr po 80 dnech, bude následně běžet ochranná doba 80 dnů, což dost dobře nemůže vystačit až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (nástup je možný od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu).

V takovémto případě by tudíž bylo nutné počítat s tím, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikne, pokud si ještě nenajdete další práci, která by Vám založila účast na nemocenském pojištění.

Pro případ takovéhoto dalšího zaměstnání si dovolím upozornit na jedno ze speciálních ustanovení zákona o nemocenském pojištění: pokud během těhotenství v rámci ochranné lhůty nastoupíte do nového zaměstnání, nespotřebovaná ochranná lhůta Vám nezmizí, ale připočítá se k ochranné lhůtě, která Vám poběží po skončení tohoto nového zaměstnání (až do zákonného maxima 180 dnů).

Nejlepší bude uvést příklad:

S těhotnou zaměstnankyní je ukončen pracovní poměr po 80 dnech trvání pracovního poměru. Poté je 20 dní nezaměstnaná, než si najde nové zaměstnání, které ji založí účast na nemocenském pojištění. Toto zaměstní trvá 60 dní. Z tohoto druhého zaměstnání nebude běžet ochranná doba 60 dnů, ale ochranná doba 120 dnů, jelikož se k 60 dnům délky druhého zaměstnání připočítá 60 "nespotřebovaných" dnů ochranné lhůty z prvního zaměstnání (původních 80 - 20 než si našla novou práci = 60).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.