Společnou cestou -

Dobrý den,

se starobním důchodem je to v rámci EU poněkud složitější. Základem je rozlišovat tzv. "plný" a "dílčí" důchod.

O plném důchodu mluvíme, pokud splníte podmínky pro přiznání důchodu v některé ze zemí EU, aniž by bylo nutné pro splnění těchto podmínek započítávat dobu pojištění v jiných členských státech.

O dílčím důchodu mluvíme, pokud splníte podmínky pro přiznání důchodu v některé ze zemí EU pouze díky započtení doby pojištění v jiných členských státech.

Výše uvedené je možné kombinovat, takže někdo může mít nárok pouze na plný český důchod, někdo může mít nárok na plný český důchod a zároveň dílčí důchod, někdo může mít nárok na jeden či několik dílčích důchodů zároveň a samozřejmě někdo nemusí mít nárok na nic.

Dále si je třeba uvědomit, že není-li v dotčeném státě nárok na "plný" důchod, započítá se doba zahraničního pojištění pro účely splnění podmínky doby pojištění (takže např. započtením 20 let v ČR a 10 let v UK získám 30 let pojištění), ale to neznamená, že se pro účely výpočtu důchodu převádí výdělek v zahraničí. Ve výsledku přiznaný dílčí důchod z ČR bude nižší, než v případě, kdyby pojištěnec pracoval 30 let v ČR, ale tato "ztráta" může být kompenzována možností pobírat dílčí důchod rovněž v UK.

Z výše uvedeného je myslím jasné, že v případě "zcestovalého" pojištěnce může být výsledkem "změť" dob pojištění z různých států a teoreticky nic nebrání tomu, aby si zaměstnanec "udělal kolečko" a ve Výsledku si svůj "důchod" složil z dílčích důchodů třeba všech členských států EU (získá nárok všude, kde bude účasten důchodového pojištění alespoň jeden rok).

Tím se dostáváme k tomu, na co jste se vlastně výslovně ptala - uznávání doby pojištění v rámci EU nefunguje tím způsobem, že by se doby odpracované v jednom státě přepisovaly po skončení zaměstnání do systému jiného členského státu. Ostatně vzhledem k výše uvedenému nelze ani odhadnout, v jakých státech bude pojištěnec potřebovat tuto dobu nakládat.

Např. ve Vašem případě nelze vyloučit, že v ČR tuto dobu nebudete potřebovat (jelikož budete mít dostatečný počet let české doby důchodového pojištění), ale naopak ji budete potřebovat spolu s dobou pojištění v ČR, aby Vám uznali dílčí důchod v dotčeném či úplně jiném členském státě, kam se přestěhujete dva roky před důchodem.

Koordinace důchodového pojištění proto funguje tak, že si každý stát hlídá "vlastní" dobu důchodového pojištění a teprve v okamžiku, kdy si pojištěnec v některém ze států požádá o důchod, má tato žádost účinky vůči všem státům, kde získal alespoň rok doby pojištění a každý tento stát přezkoumá, zda-li nemá pojištěnec u něj nárok na plný důchod (dostatečná doba pojištěncí přímo v dotčeném státu) a pokud nikoliv, zda mu není možné uznat dílčí důchod na základě doby pojištění v jiných členských státech. Výměna informací nějakou dobu trvá, takže je třeba počítat s tím, že doba vyřizování důchodu je zde delší.

Mám-li situaci shrnout: pro účely důchodového pojištění není třeba nechat zahraniční dobu pojištění zapsat do českého systému, ale je vhodné si veškeré doklady pečlivě uschovat, jelikož nikdy nelze vyloučit, že dojde k chybě a tak se např. jednoho dne můžete dostat do situace, že Vám některý ze států bude tvrdit, že jste u něj v uvedené době nebyla účastna pojištění a i kdyby jste u něj účastna byla, tak neexistují doklady o výdělku a odvedeném pojistném (takže je vhodné uschovat všechno, včetně pracovní smlouvy, výplatních pásek, vyúčtování daní atd.). Stejně tak nelze s určitostí předvídat společenské a legislativní změny - např. v době komunistických čistek asi málokdo počítal s tím, že by si měl zajistit doklady o důvodu vyloučení z vysokoškolského studia, jelikož bez nich o víc jak půl století později nebude moci získat odškodné.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.