Společnou cestou -

Dobrý den,

Váš dotaz obsahuje dva v zásadě zcela nezávislé dotazy. Podíváme se na ně postupně.

1) Výpočet ČID (ID I. či II.)

Pokud vyjdeme z toho, že nepůjde o zrušení rozhodnutí o odebrání důchodu, ale o přiznání nového důchodu, musíme klasicky vycházet z dělení na základní a procentní výměru.

Základní výměra náleží letos v částce 2 230 Kč.

Výpočet procentní výměry je poměrně sožitý. Vychází se z předchozích výdělků pojištěnce, doby pojištění, náhradních a vyloučených dob a řady dalších aspektů.

Důchod se počítá z tzv. rozhodné doby, přičemž v současnosti můžeme ve zkoumání předchozích výdělků jít až do roku 1986. Na druhé straně je rozhodné období ohraničeno vždy přechozím rokem (důchody přiznané v roce 2012 tak mohou vycházet maximálně z období 1986 - 2011).

Výdělky v jednotlivých letech přepočítáváme stanovenými koeficienty, aby se projevil vývoj mzdové hladiny . Úroveň mezd např. v roce 1986 byla dosti podstatně odlišná od současnosti, takže tehdejší výdělky násobíme koeficientem 8,4807 zatímco např. výdělky v roce 2010 koeficientem 1,0249 a poslední započítávaný rok 2011 má z logiky věci koeficient 1.

V rámci dotčeného obdoví však nemůžeme zkoumat toliko výdělky, ale musíme zkoumat i to, zde jde o plnocenou dobu pojištění, náhradní dobu pojištění (podle druhu doby se může započítávat pouze z části), či tzv. vyloučenou dobu.

Zákon vyjmenovává, co je považováno za vyloučenou dobu - např. doba nemoci nebo péče o dítě do čtyř let věku, se, pokud v totu dobu pojištěnec neměl započitatelný příjem vyloučí, nebo-li se při výpočtu "průměru" tyto dny nezapočítávají, aby uměle nesnižovaly výši důchodu (jinak by např. čtyři roky péče o dítě bez započitatelného příjmu vedly ke snížení průměrného výdělku za dobu, kdy pojištěnec normálně pracoval).

Z hlediska Vašeho případu je třeba upozornit, že doba pobírání částečného invalidního důchodu není vyloučenou dobou. Takže při výpočtu "průměru" se tato doba normálně započítá (není-li zde jiná vyloučená doba, jako např. zmiňovaná pracovní neschopnost).

Osoby pobírající částečný invalidní důchod (nebo-li z hlediska současné terminologie invalidní důchod I. či II. stupně), jsou chráněny jinak. Již jsem zmiňoval, že se z pomocí koeficientů přepočítaných příjmů a nevyloučené doby počítá průměr. Ve výsledku je cílem získat tzv. osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno přepočtený měsíční průměrný výdělek pojištěnce. Ten se pak přepočítává na tzv. výpočtový základ (zákon stanoví redukční hranice a kolika procenty se započítá ta která část z osobního vyměřovacího základu).

Ochrana pak spočívá v tom, že podle ustanovení § 19 se nový důchod pojištěnce, který pobíral částečný invalidní důchod, nesmí vyměřit z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu.

Co to znamená zjednodušeně a "lidsky"? U pojištěnce, který v minulosti pobíral částečný invalidní důchod se důchod počitá dvakrát. Nejprve se "normálně" spočítá podle toho, jaké příjmy a nevyloučené doby pojištěnec skutečně měl. Následně se vezme, z jakých průměrných příjmů se vycházelo při výpočtu předchozího důchodu, tyto průměry se přepočítají koeficienty (protože se mezitím mohly citelně posunout mzdy) a zredukují se stejně, jako se redukovaly skutečné příjmy. Důchod se pak přizná podle té varianty, která je pro pojištěnce výhodnější.

Ještě jednodušeji řečeno - nový důchod bude přiznán přinejhorším v takové částce, jako kdyby pojištěnec měl stále příjmy, které měl při výpočtu předchozího důchodu (navýšené o koeficienty).

Je si však třeba dát pozor, že výpočet procentní výměry důchodu není jen o průměrném výdělku. Zjištěný přepočtený a redukovaný průměr (výpočtový základ) totiž slouží k tomu, aby se určila procentní výměra tím, že za každý celý rok doby důchodového pojištění náleží 0,5 % výpočtového základu u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % u druhého stupně a 1,5 u třetího stupně.

U osoby s částečným důchodem tak sice můžeme vždy "přinejhorším" vyjít z jejích příjmů před přiznáním tohoto důchodu, ale důchod může být podstatně nižší v důsledku (ne)získané doby důchodového pojištění. Při přiznání původního důchodu se totiž vycházelo z doby pojištění (včetně náhradní doby, případně redukované dle druhu) do té doby dosažené a dále se přiznaly procenta výpočtového základů za tzv. dopočtenou dobu (zjednodušeně řečeno se počítá důchod i z toho, co by si člověk zřejmě vydělal v budoucnu, kdyby nebyl invalidní). Je-li však po letech pobírání částečného invalidního důchodu počítán nový důchod, nebude se za mezidobí započítávat dopočtená doba, ale skutečná doba důchodového pojištění, kterou v mezidobí pojištěnec získal.

Nemá-li tak pojištěnec dobu pojištění či náhradní pojištění, může mí klidně vyšší výpočtový základ, než jaký měl u předchozího důchodu a přesto bude důchod nižší.

Příklad (pro názornost zjednodušené údaje):

výpočtový základ u původního důchodu 5000 Kč získaná doba pojištění 10 let, dopočtená doba pojištění 30 let. procentní výměra u ID prvního stupně = (10+30) x 0,005 x 5 000 = 1 000 Kč

po deseti letech bez doby důchodového pojištění či náhradní doby počítáme opět ID prvního stupně, vzhledem k tomu, že by započítání 10 let s nulovým výdělkem bylo nevýhodné, vyjdeme z příjmů (osobního vyměřovacího základu) použitých u původního důchodu, které přepočteme a redukujeme podle aktuálních "tabulek"

výpočtový základ nového důchodu 6 000 Kč získaná doba pojištění 10 let, doba bez pojištění 10 let, dopočtená doba pojištění 20 let. procentní výměra u ID prvního stupně = (10+20) x 0,005 x 6 000 = 900 Kč.

Takže ani zvýšený výpočtový základ zde pojištence nezachránil před tím, aby ve výsledku nezískal o 100 Kč méně, jelikož mu vypadlo 10 x 0,5 % za 10 "nepojištěných" let.

2) Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr nikdy nemusí být prodloužen. Nebude-li si zaměstnavatel (nebo Vy) přát další prodloužení pracovního poměru, skončí pracovní poměr ke dni, do kterého byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán a to bez ohledu na nemoc či jinou okolnost, která by např. bránila zaměstnavateli ukončit pracovní poměr výpovědí.

Ohledně možnosti dalšího prodloužení pracovního poměru platí od 1.1.2012 nová právní úprava, podle které je možné sjednaný pracovní poměr maximálně dvakrát prodloužit. K prodloužením, ke kterým došlo před 1.1.2012 se zřejmě (s jistotou to potvrdí až soudní praxe) přihlížet nebude, takže zaměstnavateli zřejmě nic nebrání v dalším prodloužení pracovního poměru na dobu určitou.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.