Společnou cestou -

Dobrý den, budu se snažit postupně odpovědět na Vaše dotazy.

1) Jaká by byla asi výše mého ID 1. stupně? - Při výpočtu výše důchodu se přihlíží k několika důležitým faktorům, které ovlivňují jeho výpočet.

Je důležité vědět, že částka důchodu obecně (bez ohledu na jejich typ tj. starobní, invalidní, pozůstalostí) se dělí na základní a procentní výměru. Ta základní je pevně stanovená zákonem, pro rok 2013 činí 2.330,--Kč. Trochu složitěji se stanoví procentní výše částky důchodu. Její výši totiž ovlivňují předchozí výdělky, doby pojištění, náhradní a vyloučené doby atd.

Důchod se počítá z tzv. rozhodného období, v současné době je možné při zkoumání předchozích výdělků "couvat" až do roku 1986. Ve Vašem případě by tedy bylo rozhodné období od roku 1986 - 2012 (vycházíme-li z toho, že důchod bude přiznán v roce 2013).

Výdělky za jednotlivé roky jsou vždy přepočítávány koeficienty, tím se vyrovnávají rozdíl v jejich výši (smyslem je "sladit" výši příjmu v roce 1986 s příjmy v roce 2012). Fakticky to znamená, že tehdejší výdělky se násobí stanoveným koeficientem (pro rok 1986 činil vloni 8,4807, koeficient za poslední rok před podáním žádosti je vždy 1). V rozhodném období se nezkoumají pouze výdělky, ale je nutné také řešit, zda se jedná o "plnohodnotnou" dobu pojištění nebo o dobu vyloučenou či náhradní (náhradní doby se započítávají jen zčásti).

Ze zákona o důchodovém pojištění vyplývá, co je považováno za vyloučenou dobu např. doba nemoci nebo péče o dítě do čtyř let věku, se pokud v tuto dobu neměl pojištěnec příjem při výpočtu vyloučí, nebo-li se při výpočtu "průměru" tyto dny (roky) nezapočítávají, aby uměle nesnižovaly výši důchodu. V opačném případě by došlo ke snížení průměrného výdělku za dobu, kdy pojištěnec normálně pracoval.

Je také potřeba upozornit na to, že doba pobírání částečného invalidního důchodu (tj. důchodu pro invaliditu 1. a 2. stupně) není vyloučenou dobou.

Osoby pobírající částečný invalidní důchod jsou chráněny jinak. Jak již bylo uvedeno výše,pomocí koeficientů přepočítaných příjmů a nevyloučené doby se počítá průměr. Ve výsledku je cílem získat tzv. osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno přepočtený měsíční průměrný výdělek pojištěnce. Ten se pak přepočítává na tzv. výpočtový základ (zákon stanoví redukční hranice a kolika procenty se započítá ta která část z osobního vyměřovacího základu).

Je si však třeba dát pozor, že výpočet procentní výměry důchodu není jen o průměrném výdělku. Zjištěný přepočtený a redukovaný průměr (výpočtový základ) totiž slouží k tomu, aby se určila procentní výměra tím, že za každý celý rok doby důchodového pojištění náleží 0,5 % výpočtového základu u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % u druhého stupně a 1,5 u třetího stupně. U invalidních důchodů pak dochází k tomu, že se výše určuje nejen podle již odpracovaných let, ale i podle tzv. dopočtené doby (předpokládá se, že by pojištěnec v případě zachování příznivého zdravotního stavu dále pracoval až do důchodového věku, která by se použila u ženy stejného data narození, která nevychovala žádné dítě - toto platí jednotně bez ohledu na to, zda-li jde o muže či ženu a kolik bylo vychováno dětí).

Jak sama vidíte, stanovení výše důchodu není úplně jednoduché. V současné době existují kalkulačky pomocí kterých lze orientačně vypočítat výši důchodu viz http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocetvyseduchodu.php?stayform=true

Zdůrazňuji, že se jedná pouze o orientační nikoliv závazný výpočet.

2) Kolik hodin týdně bych mohla pracovat? - Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Trochu Vám ji již naznačila posudková lékařka. Obecně lze říci, že souběh výdělečné činnosti a důchodu pro invaliditu I. stupně je možný a v neposlední řadě také předpokládaný. Vychází se z předpokladu, že danému člověku sice částečně poklesla jeho práceschopnost, nejedná se však o takový stav, kdy by nemohl pracovat vůbec. Podotýkám, že výše výdělku se při souběhu výdělečné činnosti a důchodu pro invaliditu I. stupně nezkoumá.

Co však naopak bývá středem pozornosti, především posudkových lékařů, je rozsah a druh výdělečné činnosti. V zásadě by se mělo jedna o rozsah a druh, který odpovídá závěru o pracovní způsobilosti osoby pobírající invalidní důchod. Je-li shledáno, že dotčená osoba není schopna pracovat déle než 6 hodin, neměla by pracovat déle než 6 hodin, je-li shledáno, že nemůže zvedat těžší břemena, neměla by zvedat těžší břemena atd. Doporučuje-li Vám lékařka takovouto úpravu pracovní doby, lze doporučit, abyste z jejích instrukcí vycházela (či byla schopna doložit, že práce na 8 hodin denně je takového druhu, že ve výsledku její výkon není v rozporu se závěry o Vašem zdravotním stavu).

3) Jaký by byl můj plat? - Vycházíme-li z předpokladu že nyní pracujete na celý úvazek tj. úvazek 1,0 (8 hodin denně), tak by při odpracovaných 7 hodinách denně došlo k jeho ponížení na 7/8 úvazku. Na stejném principu by došlo k ponížení mzdy či platu, je nicméně na dohodě se zaměstnavatelem, zda-li Vám práci na zkrácený úvazek umožní. Lze doporučit informovat zaměstnavatele o situaci a zkusit se s ním domluvit na řešení situace.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou