Společnou cestou -

Dobrý den,

k Vašim otázkám posíláme následující informace:

ad. 1) Zdravotní a sociální pojištění během neplaceného volna

Podle zákona o pojistném na zdravotní pojištění je stát plátcem pojistného za osoby, které "celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby pobírající rodičovský příspěvek nebo ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti".

Z výše uvedeného vyplývá, že stát bude po dobu neplaceného volna, jak jste uvedla v dotaze, hradit za Vás pojistné na zdravotní pojištění, pokud budete splňovat výše uvedené podmínky co do péče o dítě a absence příjmu (u příjmu záleží rovněž na formě a výši výdělku - např. u DPP nepřevyšující 10 000 Kč se pro účely zdravotního pojištění nepovažují za zaměstnání). Je však třeba tuto změnu nahlásit zdravotní pojišťovně (že nejste již osoba pobírající rodičovský příspěvek, ale osoba pečující o dítě do 7 let věku), a to do 8 dnů. Pojistné z pracovního poměru placeno nebude, neboť nebudete mít započitatelný příjem a zároveň budete spadat do kategorie pojištěnců, za které pojistné hradí stát.

Zatímco zdravotní pojištění funguje tím způsobem, že musí být zaplaceno vždy (a pouze řešíme, jestli pojištění platí zaměstnavatel, stát, nebo si ho pojištěnec musí hradit sám) tak placení důchodového pojištění je vázáno na existenci příjmu, který podléhá placení pojištění. U důchodového a nemocenského pojištění systém funguje tak, že nikdo v podstatě nikoho nenutí k tomu, aby vykonával činnost, ze které by se mu odvádělo pojištění, ale na druhou stranu pak dotčená osoba nedostane pojistné dávky. U zdravotního pojištění se tato "svoboda" nepřipouští, nikdo si nemůže rozhodnout, že nebude platit pojištění a pak nebude čerpat zdravotní péči a tak má zdravotní pojištění vlastně spíše povahu daně.

V době neplaceného volna nebudete ze zaměstnání čerpat příjem, ze kterého by se odvádělo důchodové či nemocenské pojištění, nicméně by to pro Vás nemělo mít příliš negativní důsledky. Z hlediska budoucího nároku na důchod se Vám totiž může doba péče o dítě do 4 let věku započítat jako tzv. náhradní doba pojištění. Z hlediska nemocenského pojištění nebude v této době možné čerpat nemocenskou, ale jelikož si tak jako tak budete muset upravit poměry takovým způsobem, abyste se obešla bez příjmu ze zaměstnání, nepředstavovala by pro Vás nemoc výpadek příjmu ze zaměstnání.

2) ZP a SP při souběhu s prací na ŽL

V situaci, kdy budete v pracovním poměru čerpat neplacené volno, budete pečovat o dítě do 4 let věku (aniž byste již měla nárok na rodičovský příspěvek) a zároveň budete OSVČ pracující na základě živnostenského oprávnění, nebudete pro účely zdravotního pojištění osobou, za níž pojistné hradí stát.

Na druhou stranu máte možnost zdravotní pojišťovně nahlásit, že i po zahájení výdělečné činnosti budete osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, přičemž se opět podmínka celodenní péče považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. V situaci souběhu s příjmem ze SVČ tato skutečnost neznamená, že byste byla státním pojištěncem, ale že se u Vás neuplatní minimální vyměřovací základ pro hrazení zdravotního pojištění. "Normálně" totiž OSVČ, za které neplatí zdravotní pojištění stát, musí první rok odvádět zálohy na zdravotní pojištění ve stanovení minimální výši (v roce 2013 jde o 1 748 Kč) a následně se zálohy případně navýší podle příjmů z podnikání. V případě osob u kterých se nepoužívá minimální základ je však postup takový, že v prvním roce podnikání zálohy neplatí, pojištění doplatí až po podání přehledu v následujícím roce přičemž v rámci přehledu se rovněž určí nová výše záloh.

Ohledně nemocenského pojištění je situace jednoduchá - pro OSVČ je nemocenské pojištění vždy dobrovolné, přičemž v již výše uvedeném duchu platí, že pokud se rozhodnou nemocenské pojištění neplatit, nebudou mít následně nárok na dávky z nemocenského pojištění (popravdě jde systém v tomto ohledu tak daleko, že pokud by se člověk dostal do hmotné nouze z důvodu, že si neplatil nemocenské pojištění, stát mu nepřizná ani dávky pomoci v hmotné nouzi). Zvlášť upozornit se sluší na skutečnost, že pokud byste se rozhodla přihlásit k nemocenskému pojištění, Vaše výdělečná činnost se vždy považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost se všemi s tím souvisejícími důsledky.

Co se týče důchodového pojištění, pak účast na tomto pojištění je povinná pokud samostatnou výdělečnou činnost byste vykonávala jako hlavní činnost nebo pokud by Váš daňový základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky (pro rok 2013 jde o 62 121 Kč za celý rok, v případě samostatné činnosti po část roku, se rozhodná částka adekvátně krátí), nebo byste se k důchodovému pojištění přihlásila dobrovolně.

V první řadě se je tak třeba pozastavit u toho, zda-li ve Vašem případě půjde o hlavní či vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Seznam důvodů pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší naleznete např. na adrese: http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteni-vedlejsi-cinnost.php.

Je třeba upozornit, že i když v důchodovém pojištění lze uznat jako náhradní dobu pojištění péči o dítě do čtyř let věku, pro účely rozlišení, zda-li je samostatná výdělečná činnost hlavní či vedlejší, se ohledně péče o dítě uznává pouze doba čerpání peněžité pomoci v mateřství (či nemocenské z důvodu porodu) a rodičovského příspěvku, respektive péče o dítě do 10 let v případě, kdy jde o dítě, které má vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu nárok na příspěvek na péči v I. stupni.

Na tyto důvody byste se tudíž odvolat nemohla. V rámci rešerše jsme se setkali s názorem, že byste se v popsané situaci mohla dovolat vedlejší činnosti z toho titulu, že Vám stále trvá zaměstnání, ale z našeho pohledu považujeme takovýto výklad za absurdní. V dotčeném ustanovení nalezneme, že důvodem k posouzení samostatné výdělečné činnosti coby činnosti vedlejší je to, že dotčená osoba "vykonávala zaměstnání" (ust. § 9 odst. 6 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Považovat situaci, kdy zaměstnání sice formálně trvá, ale fakticky zaměstnanec neodvádí žádnou práci a není mu vyplácen žádný zdanitelný příjem či náhrada, považujeme za absurdní, jelikož v případě, kdyby takovéto formální zaměstnání při neplaceném volnu mělo postačovat k získání statutu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, v principu by se každý mohl vyhnout tomu, aby byl posuzován jako osoba s hlavní samostatnou výdělečnou činností tím, že by se s někým domluvil na formálním zaměstnání, ve kterém by bylo v podstatě trvale čerpáno neplacené volno.

Můžeme však doporučit, abyste si situaci ověřila na místně příslušné správě sociálního zabezpečení (www.cssz.cz), pokud by Vás navzdory výše uvedenému byli ochotni posuzovat jako osobu s vedlejší samostatnou výdělečnou činností, asi by nebyl důvod proti jejich výkladů dotčeného ustanovení protestovat.

Vznikne-li Vám účast na důchodovém pojištění, je třeba počítat s tím, že jsou stanoveny minimální zálohy, které v roce 2013 vychází na 756 Kč u vedlejší a na 1 890 Kč u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Pokud bude Vaše činnost posuzovaná za hlavní, je třeba zálohy odvádět od počátku zahájení činnosti, pakliže by šlo o činnost vedlejší, zálohy byste platila od okamžiku, kdybyste se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, či od měsíce ve kterém byste podala (či měla podat přehled o příjmech), podle kterého by Vám vznikla povinná účast na důchodovém pojištění z titulu dosažení výše uvedené hranice 62 121 Kč.

Více informací k této problematice najdete na www.cssz.cz nebo na www.jakpodnikat.cz.

ad 3) zkrácení úvazku

Určitě je dobré mít zkrácení úvazku sjednáno se zaměstnavatelem písemně, aby nenastaly nějaké pochybnosti či komplikace. Je vhodné mít i uvedenou dobu, na kterou se úvazek zkracuje. Po uplynutí této doby je pak zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci výkon práce na celý úvazek, jak vyplývá z pracovní smlouvy. Zároveň zaměstnanec je povinen nastoupit na plný úvazek. Pokud by údaj o délce doby zkráceného úvazku nebyl písemně sjednán, nemusel by zaměstnavatel umožnit "návrat" na plný úvazek.

Pokud by bylo třeba doplnit informace, rádi Vám je zodpovíme.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou