Společnou cestou -

Dobrý den,

podpůrčí doba pro poskytování nemocenského je 380 dní a započítávají se do ni i dny předchozí pracovní neschopnosti, k nimž došlo v předchozích 380 dnech. Tento zápočet se však neuskuteční v případě, že od poslední pracovní neschopnosti uběhlo alespoň 190 dnů, v nichž trvalo zaměstnání (tzv. pojištěná činnost v rámci nemocenského pojištění).

Z Vašeho dotazu lze usuzovat, že sousedka je nyní stále v pracovním poměru, avšak práci nevykonává pro překážky na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel nemá pro ni práci, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu). Předchozí pracovní neschopnost trvala do 30.4.2013. Od 1. 5. 2013 do 31.7.2013 již není v pracovní neschopnosti, pracovní poměr však trvá (trvá tzv. pojištěná činnost). Toto období má však pouze 92 dnů, což nenaplňuje podmínku 190 dnů potřebných pro opětovný nárok na plné nové podpůrčí období nemocenské.

V takovéto situaci je tudíž třeba v případě nástupu do nové pracovní neschopnosti (což je z časového hlediska možné do skončení pracovního poměru, respektive nejpozději v rámci sedmidenní ochranné lhůty, po skončení pracovního poměru - dále je třeba upozornit, že lékař neuzná neschopnost na základě pouhého trvání stavu, který zde již byl v době ukončení pracovní neschopnosti) pokrátit podpůrčí dobu 380 dnů o dobu předchozí pracovní neschopnosti, připadající na předchozích 380 dnů. Pokud by tak např. byla uznána dočasně pracovně neschopnou po 30 dnech od skončení předchozí dočasné pracovní neschopnosti, připadlo by nám na předchozích 380 dnů celkem 350 dnů předchozí pracovní neschopnosti které musíme odečíst od nároku na podpůrčí dobu (380 dnů), takže nové podpůrčí období by mohlo činit maximálně 30 dnů.

V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že nemocenská v pravém smyslu slova se vyplácí až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. První tři dny nejsou propláceny a 4. až 21. den trvání pracovní neschopnosti není nárok na nemocenskou, ale může vzniknout nárok na zvláštní druh náhrady mzdy (počítá se zvláštním postupem, aby ve výsledku vycházela náhrada obdobně jako nemocenské), která se vyplácí za zameškané pracovní směny. Na toto je třeba pamatovat, pakliže dochází ke vzniku pracovní neschopnosti těsně před koncem pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě (během sedmi dnů po skončení pracovního poměru), nárok na náhradu je pouze za zameškané směny a jelikož po skončení pracovního poměru zaměstnanec z důvodu nemoci žádné směny nezamešká, není mu žádná náhrada vyplácena.

V této souvislosti je dále třeba uvážit, že v době dočasné pracovní neschopnosti nemůže být zaměstnanec zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, takže v tomto ohledu může být pro zaměstnance výhodnější, pakliže se po skončení pracovního poměru ihned zaregistruje na úřadu práce a požádá o podporu v nezaměstnanosti a až poté (leč stále v rámci ochranné lhůty!) se bývalý zaměstnanec nechá uznat dočasně nezpůsobilým výkonu práce. Následně má zaměstnanec možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti až do vzniku nároku na výplatu nemocenské (výplata podpory se přeruší na dobu pobírání nemocenské a po jejím ukončení bude pokračovat).

Bude-li se sousedka evidovat na úřadě práce, pak doporučuji pro informaci seznámit se s webovými stránkami MPSV http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch .

V případě nejasností nebo zájmu o další informace Vám je rádi sdělíme.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková o Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou