Společnou cestou -

Dobrý den,

ve vztahu invalidního důchodu, schopnosti konat sjednanou práci a nemocenské je třeba brát zřetel na skutečnost, že se jedná v principu o tři oddělené věci.

1) Invalidní důchod

Invalidní důchod zkoumá obecnou schopnost pracovat. Není rozhodující, zda-li je člověk po zdravotní stránce schopen dále konat sjednanou práci, ale to, jak široký okruh prací byl vzhledem ke zdravotnímu stavu byl schopen vykonávat.

Lze si tak představit situaci, kdy III. stupeň invalidního důchodu (dříve plný invalidní důchod) pobírá osoba, která pracuje na "plný úvazek" na stejné pozici, kterou jinak zastávají osoby bez omezení zdravotního stavu a dosahuje stejných výsledků jako oni. Sice má 70 % či vyšší omezení pracovní schopnosti, ale v dotčeném konkrétním zaměstnání může být vše co potřebuje vykonávat pokryto zbylou pracovní schopností (invalidní důchod pak je pobírán vzhledem k tomu, že nalezení takovéhoto místa může někdy hraničit se zázrakem).

Invalidní důchody slouží k řešení dlouhodobých stavů (podle poznatků lékařské vědy má jít o stavy delší roku či trvalé).

2) Způsobilost konat sjednanou práci

Způsobilost konat sjednanou práci hodnotí pro zaměstnavatele lékař v rámci poskytování tzv. pracovně-lékařských služeb. Zaměstnavatel má obecnou povinnost nepřipustit, aby práci vykonávali zaměstnanci, kteří k ní nejsou zdravotně způsobilí.

Není podstatné, zda-li je dotčený zaměstnanec na nemocenské (dočasné pracovní neschopnosti) či zda-li je invalidní - zaměstnanec nemusí být způsobilý i když mu byla ukončena nemocenská, či zaměstnanec může být způsobilý i když mu byl přiznán invalidní důchod.

Z hlediska časového je jasné, že zaměstnavatel nesmí připustit výkon práce, pakliže v danou chvíli zaměstnanec nemá potřebnou způsobilost. Krátkodobost či dlouhodobost zdravotního stavu má však účinky v tom smyslu, že po předložení lékařského posudku, podle kterého zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost konat sjednanou práci, má zaměstnavatel na jedné straně povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, ale na druhé straně mu z těchto důvodů může dát výpověď, přičemž v případě, kdy zdravotní nezpůsobilost není následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, jde o výpovědní důvod u kterého se nevyplácí odstupné.

Neuškodí zdůraznit, že se v žádném případě nesmí zaměňovat posudek vypracovaný pro účely rozhodnutí o invalidním důchodu (posudková služba správy sociálního zabezpečení zkoumající obecnou způsobilost pracovat) s výše uvedeným posudkem pro účely určení způsobilosti konat dále sjednanou práci (vypracovaný lékařem, který zaměstnavateli zajišťuje pracovně-lékařskou službu). Zaměstnavatel nemůže zaměstnance převádět či s ním ukončit pracovní poměr na základě posudku zkoumajícího obecnou způsobilost pracovat, nicméně existence vzniku invalidity logicky vede k pochybnostem o tom, nakolik se ztráta obecné pracovní způsobilost překrývá ze způsobilostí konat sjednanou práci a tudíž zaměstnavatel zpravidla obratem vyšle zaměstnance za lékařem zajišťujícím pracovně-lékařskou službu za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu ke konkrétní práci a pracovišti.

3) Nemocenská

Dočasná pracovní neschopnost (která je 4. až 21. den řešena zvláštním druhem náhrady mzdy vyplácenou zaměstnavatelem a poté nemocenskou v pravém smyslu slova vyplácenou správou sociálního zabezpečení) je, jak už název napovídá, určena k řešení dočasných zdravotních stavů, které nejsou dlouhodobé do té míry, aby je bylo na místě řešit důchodem.

Primárně se zkoumá způsobilost konat sjednanou práci (jiný zdravotní stav může být důvodem k neschopnosti v případě úředníka a jiný u zaměstnance konajícího těžkou fyzickou práci v terénu), nicméně bez významu není ani obecná způsobilost pracovat, pakliže se ukáže, že jde zřejmě o dlouhodobý stav (pracovní neschopnost se ukončí, pakliže je přiznán ze stejného důvodu invalidní důchod a lze ji ukončit i po vyšetření po 180 dnech trvání pracovní neschopnosti, je-li zřejmé, že stav je stabilizovaný a zaměstnanec a lze předpokládat, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (ukončí se k 30. dni po takovémto vyšetření).

Jinak řečeno - pakliže je zřejmé, že jde o dlouhodobý stav, může být nemocenská ukončena i v situaci, kdy jde o dlouhodobou neschopnost konat sjednanou práci bez ohledu na to, zda-li je zároveň obecná schopnost pracovat poznamenána do té míry, že je možné přiznat invalidní důchod.

Nemocenská je dále limitována ochrannou dobou 380 dnů. Pakliže bylo výše uvedeným způsobem možné nemocenskou ukončit již před uplynutím tohoto limitu, je-li zřejmá dlouhodobost neschopnosti konat sjednanou práci, tak na druhou stranu je možné ochrannou lhůtu prodloužit, lze-li naopak předpokládat, že zaměstnanec v krátké době (max 350 dnech) způsobilost konat práci opět získá. O prodloužení podpůrčí doby je nicméně třeba správu sociálního zabezpečení požádat a prodlužuje se vždy maximálně o 3 měsíce (takže v případě delší doby "doléčení" je třeba postupně opakovaně žádat o prodloužení a dokládat, že je pravděpodobné zlepšení zdravotního stavu).

V popsané situaci chce tudíž v první řadě uvážit, zda-li je situace nakloněna spíše tomu, že by mohlo jít o poruchu zdraví, která se v zmiňované "krátké době" zřejmě zlepší do té míry, aby otec mohl dále vykonávat sjednanou práci a v takovém případě požádat o prodloužení podpůrčí lhůty. Nebo takovéto zlepšení není pravděpodobné a poté je třeba uvážit, zda-li je šance zvrátit závěr posudkové služby, že stav není z hlediska obecné schopnosti pracovat závažný do té míry, aby byl důvod přiznat invalidní důchod. Je třeba brát zřetel na skutečnost, že posudková služba rozhoduje podle zdravotní dokumentace, takže v principu stejných případech může být jedna osoba shledána invalidní a druhá nikoliv pouze vzhledem k tomu, jak kvalitně je dokumentace shromážděna a jak zdrženliví jsou v rámci dokumentace jednotliví lékaři.

Bohužel nelze vyloučit, že dojde k situaci, kdy bude shledáno, že stav je dlouhodobý (tudíž není důvod k prodloužení nemocenské), ale omezující v zásadě pouze vůči tomu zaměstnání, které otec aktuálně vykonává a není zde výrazný pokles obecné pracovní schopnosti (takže není důvod přiznat invalidní důchod, byť stávající práci nemusí být již otec schopen vykonávat).

V rámci nemocenského ani důchodového pojištění není bohužel řešena situace, že otec nebude po propuštění schopen najít práci nikoliv proto, že by ho do té míry omezoval zdravotní stav, ale vzhledem k situaci na trhu práce. Zde bohužel nelze nabídnout žádné speciální právní řešení (neřeším-li tedy otázku možnosti získání podpory, sociálních dávek atd) a je se třeba prakticky soustředit na hledání nového místa, zahájení vlastní podnikatelské činnosti či podstoupení rekvalifikace.

Svébytnou kapitolu by představovaly nároky z titulu odpovědnosti za nemoc z povolání či úraz, nicméně v dotazu nezmiňujete nic, co by nasvědčovalo tomu, že výše uvedené bylo takto způsobeno (např. pokud je "kašel" následkem poškození plic na prašném pracovišti).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.