Společnou cestou -

Dobrý den,

je třeba rozlišit, jestli zmiňovaná náhrada kolene je důsledkem zhoršování následků úrazu, nebo zda jde o zdravotní stav bez přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Pokud by šlo o zhoršení následků pracovního úrazu, může být následné další zhoršení pracovní uplatnitelnosti důvodem ke zvýšení "renty" (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti), pakliže nebude invalidní důchod přiznán. Pokud však je invalidní důchod přiznán ze stejného zdravotního důvodu, ze kterého by náležela "renta", odečítá se výše vypláceného invalidního důchodu od "renty", která by byla vyplácena, pokud by invalidní důchod nebyl přiznán.

Nejlépe si situaci představíme na zjednodušeném příkladu:

Pan Malina měl průměrný výdělek 20 000 Kč, v důsledku pracovního úrazu si je však v současnosti schopen vydělat jen 10 000 Kč (být schopen si vydělat ještě neznamená, že si je skutečně vydělává), má tedy v principu nárok na "rentu" v částce 10 000 Kč. Pokud vzhledem k dlouhodobosti zdravotních následků způsobených úrazem získá pro tyto následky částečný invalidní důchod v částce 4 000 Kč, bude mu náležet renta jen v částce 6 000 Kč.

V principu je tak škoda v takovémto případě částečně nahrazená přes invalidní pojištění a částečně přes odpovědnost zaměstnavatele za následky pracovního úrazu. Pokud v nějakém případě mluvíme o náhradě škody, tak samozřejmě není možné, aby se na ní vydělávalo tak, že si stejnou částku nárokujeme na více místech. To je stejné, jako kdybych si automobil v hodnotě 100 000 Kč pojistil u dvou různých pojišťoven na 200 000 Kč. Pokud by mi někdo následně automobil zcela zničil, není možné, abych požadoval současně náhradu škody z povinného ručení škůdce a zároveň chtěl 200 000 Kč po každé pojišťovně (to bych měl ve výsledku 500 000 Kč při škodě 100 000 Kč, nebo-li bych se obohatil o 400 000 Kč).

Něco jiného je, pakliže operace kolene nesouvisí s pracovním úrazem. V takovém případě není samozřejmě důvod zvyšovat rentu (zaměstnavatel za toto zhoršení zdravotního stavu neodpovídá), naopak může dojít k jejímu snížení či dokonce ke ztrátě nároku na její vyplácení.

Vezměme si předchozí příklad, kdy pan Malina je schopen dosáhnout výdělku 10 000 Kč a na dorovnání předchozího výdělku dostává rentu 10 000 Kč. Pokud následně doma spadne ze schodů a utrpí trvalé následky, v jejichž důsledku zcela ztratí schopnost pracovat, bude mu ukončena výplata renty, jelikož ta se mu vyplácí na základě skutečnosti, že kdyby neutrpěl pracovní úraz, tak byl by si byl zřejmě schopen vydělat 20 000 Kč. Jinak řečeno, škoda spočívá v rozdílu mezi možným příjmem pana Maliny v případě, kdy došlo k pracovnímu úrazu a v případě, kdyby k úrazu nedošlo. Pokud by po pádu ze schodů nebyl pan Malina schopen pracovat bez ohledu na to, zda před tím utrpěl či neutrpěl pracovní úraz, není zde žádný rozdíl - v obou případech by byl bez příjmu a tudíž nemůžeme hovořit o škodě na ušlém výdělku a nároku na rentu.

Situace samozřejmě nemusí být takto jednoduchá, může dojít k situaci, kdy člověk ztratil část pracovní schopnosti v důsledku pracovního úrazu a následně ztratí část pracovní schopnosti bez návaznosti na pracovní úraz. Následně je třeba rozlišit, jaký by byl rozdíl oproti situaci, kdyby tomuto nepředcházela částečná ztráta pracovní schopnosti v důsledku pracovního úrazu.

Opět se podíváme na situaci pana Maliny s tím, že má 10 000 Kč příjem a 10 000 Kč rentu ("dorovnání" do 20 000 Kč, které by si vydělal, pokud by k pracovnímu úrazu nedošlo). Nyní dojde k rozvinutí nemoci (nejde o nemoc z povolání ani následek pracovního úrazu - zpravidla se zde používá termín "obecné onemocnění"), pro kterou by, i kdyby nedošlo k pracovnímu úrazu, nebyl schopen vykonávat původní práci, za kterou by dostával 20 000 Kč. Pokud by následně zaměstnavatel (respektive pojišťovna, u které je zaměstnavatele pro tyto případy pojištěn) chtěl ukončit vyplácení renty s tím, že by o danou práci pan Malina po propuknutí této nemoci stejně přišel, může se pan Malina bránit odejmutí renty tím, že kdyby nešlo o kombinaci následků pracovního úrazu a nemoci z povolání, ale pouze o nově propuklou nemoc, tak by sice nebyl schopen dále vykonávat původní práci, ale byl by schopen vykonávat jinou práci, za kterou by dostával 15 000 Kč, zatímco v důsledku pracovního úrazu je schopen vykonávat jen práci za 10 000 Kč. Následně by tudíž renta neměla být odebrána, ale pouze ponížena tak, aby náhrada opět odpovídala rozdílu toho, co si může vydělat a co by si mohl vydělat v takovémto jiném zaměstnání (navzdory nemoci) pokud by k pracovnímu úrazu nedošlo.

Jak vidíte, nejde o problematiku právě jednoduchou a to se zde nepouštím do problematiky dokazování a lékařům náležející problematiky zjišťování, co je a co není po medicínské stránce následkem úrazu.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.