Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o nemocenské pojištění, zjednodušeně lze princip vysvětlit tak, že pojištění běží z každé činnosti samostatně, nároky lze uplatnit samostatně (např. mohu být v pracovní neschopnosti co do těžké fyzické práce v kamenolomu, ale mohu být práce schopný co do administrativní činnosti, kterou vykonávám po večerech na DPČ), ale dávka se přiznává pouze jednou, přičemž se počítá ze souhrnu příjmů z pojištění, v rámci kterých jsou splněny podmínky pro přiznání dávky.

Postup v těchto případech nám pak upravuje ustanovení § 20 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a to jak pro případ, kdy nárok vznikne od stejného dne, tak pro případ, kdy nárok vznikne od různých dnů.

V prvním případě je postup jednoduchý - stanoví se denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti z níž pojištěnec uplatnil nárok pro výplatu dávky a za denní vyměřovací základ pro stanovení dávky se považuje úhrn těchto denních vyměřovacích základů (redukce se provádí až po stanovení úhrnu).

V druhém případě se ke dni, od něhož vznikl nárok na výplatu z další pojištěné činnosti, přepočítá dosavadní vyměřovací základ tak, že se k dosavadnímu základu před redukcí připočítá základ z této další činnosti, z úhrnu se znovu spočítá redukce a výsledná dávka.

Obdobně se pak postupuje, pokud dochází postupně ke skončení nároku na dávky - např. v případě peněžité pomoci v mateřství si nastávající matka může zvolit, že v zaměstnání A nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství osm týdnů před očekávaným termínem porodu (spočítá se dávka z příjmů v zaměstnání A) a v zaměstnání B nastoupí k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu (dávka z příjmů v zaměstnání A se přepočítá na dávku z úhrnů příjmů ze zaměstnání A a B). Vzhledem k výše uvedenému jí zanikne nárok na pobírání dávky ze zaměstnání A o dva týdny před zánikem nároku na pobírání dávky ze zaměstnání B a tak pro toto období bude nutné opět přepočítat dávku a to tak, aby odpovídala pouze příjmům ze zaměstnání B.

Pokud jde o to, zda-li jde kombinovat jedno či více "aktivních" pojištění s ochrannou lhůtou z dalšího pojištění, tak i zde je odpověď pozitivní - pokud jsou v každé této linii splněny podmínky pro pojištění může být uplatněn současně nárok na dávku z pojištění A a z ochranné lhůty pojištění B.

V praxi je v tomto ohledu třeba dát pozor na to, že v některých případech ochranná lhůta neběží a že ochranná lhůta nemusí nutně končit až uplynutím celé její délky. Nárok by tak např. nevznikl v případě DPP, byť by vzhledem k rozsahu bylo placeno nemocenské pojištění (z DPP nikdy neběží ochranná lhůta), či v případě, kdy po skončení zaměstnání A nastoupí zaměstnanec do zaměstnání B (nárok bude možné uplatnit ze zaměstnání B a nikoliv ze zaměstnání A - ochranná lhůta zaniká vznikem nového pojištění).

Často se zapomíná na již zmiňovanou nutnost splnit podmínky pro přiznání dávky SAMOSTATNĚ na každé "linii" na které chci dávky uplatnit, respektive si k aktivní linii mohou připočíst starou již skončenou linii, ale nemohu si jednu linii rozdělit na dvě. Např. bych chtěl uplatnit dávku ze třech zaměstnání (dvě běžící, jedno v ochranné lhůtě), přičemž v prvním běžícím zaměstnání A není co řešit (přímo v dotčeném zaměstnání je splněna podmínka 270 dnů předchozí účasti), v běžícím zaměstnání B mám 180 dnů pojištění a z již skončeného zaměstnání C ze kterého žádám v ochranné lhůtě mám pouze 200 dnů pojištění. Pokud jsem souběžně se zaměstnáním A byl před nástupem do zaměstnání B či C zaměstnán v zaměstnání D po dobu 200 dnů a poté mi 100 dnů běžela náhradní doba, nemohu si předchozí účasti "nakombinovat", že bych dobu pojištění v zaměstnání D připočetl k zaměstnání B a náhradní dobu připočetl k zaměstnání C. V minulosti neběžely souběžně tři linie, ale pouze dvě, rozdělení do tří linií nastalo příliš nedávno na to, abych splnil třikrát podmínky pro přiznání dávky, takže budu moci čerpat dávku jen ze dvou linií pojištění.

Pakliže ve Vašem případě správně počítám, máte celkem tři použitelné linie pojištění, pokud tedy mohu předpokládat, že všechny DPČ vzhledem k rozsahu zakládaly účast na nemocenském pojištění:

1) pracovní poměr 1.11.2012 - 30.6.2014, 2) pracovní poměr 1.10.2012 - 31.10.2013 (ochranná lhůta) 3) DPČ 1.9.2012 - 31.12.2013

Poslední linie DPČ 1.7.2013 - 31.12.2013 není zřejmě použitelná, jelikož v ní není dostatečná doba účasti na pojištění, pokud tedy nepředpokládám, že byste opomněla zmínit další minulé účasti na pojištění, které by se daly k jednotlivým liniím přiřadit a se kterými by se podařilo i tuto linii doplnit na potřebnou dobu pojištění.

V principu by tak zřejmě nebyl žádný problém, pakliže byste k 16.12.2013 požádala o peněžitou pomoc v mateřství v rámci výše uvedených zaměstnání, respektive jste měla možnost nastupovat na peněžité pomoci v mateřství postupně v rámci zákonného rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu.

V rámci dotazu však řešíte situaci, kdy jste požádala o peněžitou pomoc v mateřství pouze u zaměstnání, které má běžet do června 2014 a ostatní žádosti jste řešila až v průběhu ledna.

Pokud se podíváme na žádosti z hlediska uvedených dat, tak v případě uplatnění žádosti z ochranné doby není v principu co zkazit, pakliže je datum zvoleno v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu (což je).

Problematické je však uvedení datumu nástupu na peněžitou pomoc v mateřství u DPČ, kde uvádíte, že jste pracovala až do 31.12., peněžitá pomoc v mateřství není slučitelná s výkonem práce v činnosti, ze které ho uplatňujete. Dále si dovolím poznamenat, že pokud správně počítám, tak výkon práce až do 31.12. (zdůrazňuji, že řeším výkon práce, nikoliv "papírové" trvání dohody) spadá do období šesti týdnů před porodem - pokud Vám zaměstnavatel přiděloval práci, postupovat v rozporu se zákonem, jelikož k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu je nutno nastávající matku považovat za dočasně práce nezpůsobilou a je zakázáno jí přidělovat práci. Jinak řečeno - v rámci žádosti z DPČ by mělo být uvedené datum tak, aby nedošlo ke kolizi s tím, co zaměstnavatel hlásí jako dny, kdy jste pracovala a bylo za Vás odváděno pojištění, přičemž v principu nelze, aby Vás zaměstnavatel vedl jako "aktivního" zaměstnance v době šesti týdnů před a šesti týdnů po porodu. Pakliže je pak v žádosti uvedeno datum pozdější, než jaké odpovídá počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu, bere se, že matka požádala k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu.

Co se týče samotného faktu, že žádosti byly podány až v lednu, tak s tímto by neměl být žádný problém, nároky z nemocenského pojištění se promlčují až ve lhůtě tří let, takže v tomto ohledu dojde pouze k tomu, že Vám odpovídající navýšení dávky bude moci být vyplaceno až adekvátně zpoždění, se kterým byly nároky z ostatních pojištění uplatněny.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.