Společnou cestou -

Dobrý den,

z hlediska zdravotního pojištění je stát plátcem zdravotního pojištění za osoby pobírající invalidní důchod bez ohledu na jeho stupeň, pakliže nemají vlastní příjmy, ze kterého by se pojistné odvádělo. Pakliže byste tedy popsaným způsobem zůstala v domácnosti, nemusela byste si hradit zdravotní pojištění a pojišťovně by pojistné odváděl stát (změnu byste měla na své pojišťovně nahlásit do 8 dnů).

Trochu složitější je situace pokud jde o sociální pojištění, to má odlišný charakter než zdravotní pojištění. Zatímco zdravotní pojištění funguje tím způsobem, že pojistné musí být vždy někým zaplaceno (státem, zaměstnavatelem, samotným pojištění) s tím, že na druhé straně je poskytována zdravotní péče bez ohledu na to, zda je pojistné řádně placeno či nikoliv, tak u sociálního pojištění se pojistné musí odvádět pouze pokud člověk dosahuje příjmů, se kterým zákon spojuje povinnost pojištění odvádět, přičemž OSVČ navíc mají možnost výběru, zda-li se chtějí účastnit nemocenského pojištění či nikoliv (zaměstnanci bez možnosti výběru hradí jak nemocenské tak důchodové pojištění). Není-li vykonávána činnost, ze které by se sociální pojištění odvádělo, nevzniká dluh (jako by se mohlo stát u zdravotního pojištění), ale absence plateb se může projevit tím, že následně nevznikne nárok na výplatu dávky, či je dávka vyplácena v nižší částce.

Ve Vámi popsaném případě byste tudíž nebyla povinna hradit nemocenské či důchodové pojištění, ale na druhé straně, pokud byste onemocněla, neměla byste nárok na výplatu nemocenského. Předpokládám, že to by Vám zásadnější obtíže nezpůsobovalo, jelikož by u Vás v případě nemoci nedošlo ke ztrátě výdělku, který by nemocenské mělo alespoň částečně kompenzovat.

Z hlediska důchodového pojištění je však situace poněkud méně příznivá, doba pobírání invalidního důchodu se nezapočítává jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění, k tomu by bylo třeba mít přiznaný třetí stupeň invalidního důchodu (viz http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm). To by ve výsledku znamenalo, že při hodnocení Vašeho nároku na starobní důchod v roce 2023 byste měla "výpadek" pojištění v letech 2014 - 2023.

Neuvádíte, kolik let důchodového pojištění (či náhradních dob pojištění) v současnosti přesně máte. Zmiňujete, že jste zaměstnána od roku 1978, takže pokud jste neměla žádné náhradní dobou nekryté "výpadky" zřejmě byste již mohla splňovat podmínku 35 let pojištění, která by se po Vás (vyjdeme-li ze současné právní úpravy) v roce 2023 požadovala pro přiznání "řádného" starobního důchodu. Ukončení výdělečné činnosti by tudíž pro Vás nemuselo znamenat budoucí ztrátu nároku na starobní důchod (doporučuji nicméně ověřit si stav svého důchodového pojištění prostřednictvím tzv. Informativniho listu důchodového pojištění (http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm).

Ukončení výdělečné činnosti se nicméně projeví na výši starobního důchodu. Starobní důchod se počítá totiž dvousložkově. S tzv. základní výměrou nic neuděláte - tu dostává každý kdo má nárok na starobní důchod ve stejné výši, tzv. procentní výměra se však počítá z osobního vyměřovacího základu tím způsobem, že za každý celý rok pojištění (náhradní doby se zde podle typu přepočítávají stanoveným koeficientem) náleží 1,5 % výpočtového základu.

Je tudíž jasné, že je v tomto ohledu výhodnější mít 44 let pojištění než 35 let pojištění, jelikož např. při výpočtovém základu 7 000 Kč by na procentní výměře náleželo 4 620 Kč oproti 3 675 Kč.

Cítíte-li, že se Váš zdravotní stav zhoršil, lze doporučit s lékařem probrat, zda-li by nebylo na místě požádat o přehodnocení Vašeho invalidního důchodu z II. na III. stupeň. To by nejen znamenalo zvýšení aktuálně pobíraného důchodu, ale navíc by vedlo ke zvýšení v budoucnu přiznanému starobnímu důchodu (započítání doby 2014 - 2023 jako náhradní doby důchodového pojištění).

Pokud byste k tomu měla prostředky, v případě důchodového pojištění existuje i možnost přihlásit se k dobrovolným platbám důchodového pojištění právě za účelem eliminace výpadku v době pojištění (záleží na ekonomické úvaze - dobrovolnou úhradu využívají v praxi spíše lidé, kterým hrozí, že by podmínky pro přiznání důchodu nesplnili).

Uvážit lze v širších souvislostech případně i to, jestli snížená schopnost pohybu nezakládá nárok na tzv. příspěvek na péči, který má sloužit ke krytí zvýšených nákladů spojených s tím, že některé základní činnosti již člověk není schopen vykonávat bez pomoci (bližší informace např. na https://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.