Společnou cestou -

Dobrý den,

ptáte se výslovně na krácení stávající renty, nicméně bude myslím lepší podívat se situaci trochu "šířeji".

V takovéto věci jde hlavně o to, co lze z hlediska medicínského prokázat jako další vývoj úrazového poranění a co nikoliv. V důsledku úrazu může být např. způsobeno poranění, které se bez ohledu na další příčiny bude "samo od sebe" čas od času "ozývat" a způsobovat kratší či delší epizody pracovní neschopnosti, nebo může jít o zdravotní stav, kdy lze z hlediska medicíny předpokládat, že zde nejen budou doživotní následky, ale zdravotní stav se v důsledku úrazu bude postupně zhoršovat (např. lze očekávat, že v důsledku poranění bude postupně klesat hybnost kloubu a to až do fáze, kdy kloub zcela ztratí hybnost - jde o příklad, nejsem lékař a netuším co lze očekávat od Vámi uváděného poranění). V takovémto případě může být důvodem pracovní neschopnosti původní úraz.

Pracovní neschopnost však může nastat i více či méně nezávisle na následcích původního pracovního úrazu - např. zaměstnanec v důsledku úrazu má zhoršenou funkci kolene na 50 % (kulhá), ale v důsledku dalšího úrazu či nového onemocnění kloubu mu funkce kolene klesne na 0 % (koleno není vůbec ohebné a nemůže být zatěžováno). Následně může být jako příčina pracovní neschopnosti uvedeno něco jiného než je původní úraz.

Dovolím si předpokládat, že praktický lékař Vám nebyl schopen odpovědět z toho důvodu, že pro něj bylo obtížné či nemožné rozlišit, zda aktuální potíže jsou důsledkem původního úrazu, nebo jde o jiné příčiny, či obtížně rozluštitelnou kombinaci jiných příčin a následků úrazu. Předpokládám, že lépe by se k věci dokázal vyjádřit příslušný specialista, ale opravdu nejsem schopen předvídat, do jaké míry bude z hlediska medicíny určitelné, co a do jaké míry je příčinou neschopnosti (lze si představit, že určení příčiny by bylo předmětem soudního řízení a zkoumání soudních znalců).

Jak se situace liší z hlediska renty (náhrad)?

1) Jde-li o neschopnost v důsledku původního pracovního úrazu, náleží náhrada (renta) mezi novým nemocenským a původním výdělkem. Pokud by původní výdělek byl 20 000 Kč po úrazu by pak byl výdělek 15 000 Kč ke kterému by byla vyplácena renta 5 000 Kč a nyní by šel manžel v důsledku úrazu opět na neschopenku, která by mu byla přiznána v částce 8 500 Kč (čísla neodpovídají - jdou zde pouze pro ilustraci mechanizmu náhrad), měl by nárok na rentu 11 500 Kč, aby se po sečtení úrazem zaviněné nemocenské 8 500 a náhrady 11 500 Kč dostal na původních 20 000 Kč.

Z hlediska "logiky" kompenzací je první varianta celkem jasná - pokud je neschopnost důsledkem úrazu, měl by zaměstnanec být doplacen tak, aby měl příjem jako kdyby k úrazu nedošlo (kdyby k úrazu nedošlo, nebyl by v pracovní neschopnosti a měl předúrazovou mzdu).

2) Jde-li o neschopnost z jiných příčin, náleží dále renta, ale nekompenzuje se pokles příjmu v důsledku nové neschopnosti. Pokud použijeme čísla z předchozího příkladu, tak by měl manžel neschopenku 8 500 Kč a původní "rentu" 5 000 Kč, takže ve výsledku by měl příjem 13 500 Kč (nenáleželo by dorovnání rozdílu poúrazového příjmu 15 000 Kč a přiznané nemocenské 8 500 Kč).

Druhá varianta už je trochu méně logická - pokud bychom totiž vyšli z toho, že neschopnost je z jiného důvodu a tudíž by zaměstnanec byl v neschopnosti i kdyby k úrazu nedošlo, představuje jeho skutečná ztráta rozdíl mezi nemocenskou, kterou by měl v případě, pokud by k úrazu nedošlo (nemocenská vypočítaná z předúrazové mzdy) a nemocenskou kterou má přiznánu z poúrazové (nižší) mzdy. Teoreticky bychom tak např. mohli dojít k tomu, že pokud by např. měl chřipku při původním příjmu 20 000 Kč, měl by nemocenskou 11 000 Kč (opět ilustrační hodnota), pokud mu s poúrazového příjmu náleží nemocenské 8 500 Kč, vznikla mu logicky škoda 2 500 Kč.

Zákoník práce zde šel však trochu jinou cestou - dle ustanovení § 371 odst. 2 náleží "normální" náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i po dobu pracovní neschopnosti z jiného důvodu a za výdělek po pracovním úrazu se zde považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. Nezjišťuje se zde tedy rozdíl mezi tím, jaké by byla nemocenská podle původního výdělku a jaké je aktuální nemocenská, ale zkrátka se z hlediska náhrad dál vyplácí náhrada jako kdyby zaměstnanec v takovéto pracovní neschopnosti nebyl. Jde o řešení, které z hlediska teorie náhrad není přesné, nicméně je podstatně jednodušší pro praxi (náhrada se vyplácí bez ohledu na takovéto neschopnosti a nemusí se provádět srovnání s hypotetickou nemocenskou z původního výdělku).

Stručně řečeno - pokud Vámi zmiňovaná obava z "krácení renty" spočívá v tom, že by Vám v době pracovní neschopnosti na rentě byla poukázána nižší částka, než jaká je vyplácena v současnosti, není k této obavě důvod. Pokud bude nemocenská přiznána z důvodu původního úrazu, bude naopak renta navýšena, aby kompenzovala rozdíl mezi poúrazovým příjmem a z něj počítanou nemocenskou. Pokud Vám toto uznáno nebude, dojde k poklesu příjmu ve smyslu neproplacení rozdílu mezi výší poúrazového příjmu a nemocenskou, ale dále se bude vyplácet renta coby dorovnání mezi původním příjmem a příjmem poúrazovým (ze kterého se počítala nemocenská).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.