Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Nevyplacený invalidní důchod po zemřelém.
Otázka
Dobrý den, ráda bych se zeptala na následující: minulý měsíc zemřel otec mých zletilých dětí, které s ním nežily ve společné domácnosti. Od dalších příbuzných se nám dostalo informace, že mu byl přiznán invalidní důchod a to i zpětně, který však měl být vyplacen v termínu až po smrti dotyčného. Budou tedy děti mít nárok v dědickém řízení na tyto peníze? Nebo naopak už k vyplacení nedojde?
Odpověď
Dobrý den,
situace je ještě trochu jiná, vedle dědictví důchodových dávek splatných do dne úmrtí totiž zákon o důchodovém pojištění zná možnost přechodu nároku na dávky mimo dědické řízení. Dle ustanovení § 63 odst. 1 citovaného zákona platí, že zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně:
1) manželka/manžel, 2) děti, 3) rodiče,
jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka společné domácnosti se neřeší pokud jde o děti, které mají nárok po zesnulém na sirotčí důchod.
Tento postup umožňuje, aby výše uvedené postupy získali příslušné finanční prostředky bez toho, aby se muselo nejprve vyřešit dědické řízení. Předmětem dědění by se nevyplacený důchod stal pouze pokud by nebyly splněny podmínky pro to, aby nárok přešel na výše uvedené osoby.
V popsané situaci, tedy nejprve řešíme, jestli zde byla manželka, která s ním žila ve společné domácnosti (na základě informací v dotazu neposoudím, zda jste to byla vy, jiná žena, či žádnou manželku neměl).
Nepřechází-li nárok na manželku, tak uvádíte, že děti s ním nežili ve společné domácnosti a jsou zletilé, nicméně to ještě nevylučuje, aby jak bylo výše zmíněno získali nárok na důchod, pokud by měli nárok na sirotčí důchod (např. student posuzovaný jako nezaopatřené dítě).
Nemohou-li důchod získat ani děti, zkoumalo by se naposledy, zda nežil zesnulý u svých rodičů.
Pokud ani u nich nejsou splněny výše uvedené podmínky, bude nevyplacený důchod zahrnut do dědictví a dědické nároky jsou pak závislé na tom, zda-li zůstavitel pořídil platně závěť, zřídil odkaz, uzavřel dědickou smlouvou, některé z dětí vydědil atd. Pokud bychom vyšli z toho, že zde nic takového není a dědilo by se v základní podobě "podle zákona", tak děti zůstavitele dědí v tzv. I. dědické skupině spolu s případnou manželkou všichni rovným dílem (samozřejmě se mohou dohodnout jinak, někdo se dědictví může vzdát nebo ho odmítnou atd.).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.
