Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Nemocenská
Otázka
Dobrý den, prosím o radu. Mám Crohnovu chorobu, tím pádem i časté neschopenky, když budu na neschopence 3 měsíce, potom třeba měsíc v práci, potom doma půl roku, pak zase pár dní v práci a potom zase neschopenka a vyčerpám tím takhle postupně podpůrčí dobu 380 dní a po vyčerpání 380 dnů půjdu do práce a budu tam třeba 3 měsíce a potom zase doma, budu mít nárok na nějaké peníze, kdybych byla doma třeba jen měsíc? Vím, že se dá požádat o prodloužení podpůrčí doby, ale spíš mi jde o to, jestli s každým odpracovaným dnem roste nárok na podpůrčí dobu nebo musí být odpracován půl rok? Moc děkuji.
Odpověď
Dobrý den,
obecná pravidla pro délku podpůrčí doby u nemocenského jsou upravena v § 26 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Jeho znění přikládám:
„ Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.
Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.“
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se dočasné pracovní neschopnosti opakují, dochází k jejich sčítání jejich délek (tj. délky podpůrčí doby), přičemž se "couvá" 380 kalendářních dnů dozadu. Tj. za toto období zpětně se zjišťuje, zda nemáte vyčerpaných základních 380 kalendářních dnů z podpůrčí doby. Pokud by toto nastalo, je možné žádat o prodloužení podpůrčí doby o maximálně 350 kalendářních dnů.
K prodloužení délky podpůrčí doby může dojít vždy maximálně o 90 kalendářních dnů, poté je potřeba žádat znovu.
Výše zmíněné "couvání" se přerušuje ve chvíli, kdy odpracujete bez přestávky 190 kalendářních dnů tj. cca. 6 měsíců.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že když si vyčerpáte podpůrčí dobu, bude potřeba odpracovat alespoň 190 kalendářních dnů, aby Vám vznikl nárok na další nemocenské. Zároveň platí, že pokud odpracujete 190 dnů, vzniká nová podpůrčí doba v délce 380 dnů (i když ta předchozí nebyla zcela vyčerpána).
Nevím, zda jste již tuto otázku řešila se svým ošetřujícím lékařem - nicméně ve chvíli kdy opakovaně čerpáte nemocenské, by bylo dobré zvážit otázku invalidního důchodu a uplatnění žádosti o tento důchod. Více informací naleznete zde: https://www.cssz.cz/web/cz/invalidni-duchod
V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Petra Skuhrová
Občanská poradna Společnou cestou
