Společnou cestou -

Dobrý den,

děkujeme Vám za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila.

Prodlužování podpůrčí doby nemocenského se neváže na trvání pracovního poměru, ale na zdravotní stav. Zda bude moci Vaše kamarádka čerpat nemocenské dávky i nadále tedy není závislé na jejím (dnes již skončeném) pracovním poměru, ale na tom, zda neskončí její léčba.

Podmínky nároku na nemocenské upravuje ust. § 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kde je uvedeno mj…… „(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů….“

Je však možné, že lékař naznačuje, že by chtěl ukončit léčbu, tedy i pracovní neschopnost. Pokud však je Vaše kamarádka dosud nemocná, tj. probíhá její léčba a zdravotní stav není dosud stabilizovaný, pak bych doporučovala využít ust. § 27 téhož zákona: „Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.“

Je to tedy tak, jak jste ve svém dotazu naznačila, nemocenské může Vaše kamarádka pobírat ještě dalších 350 dnů. Podmínkou však je podání žádosti o prodloužení podpůrčí doby a předpoklad, že v dohledné době nabude pracovní schopnost k dosavadní nebo jiné pracovní činnosti (tedy že nejde již o setrvalý stav). Je tedy třeba, aby požádala o prodloužení podpůrčí doby, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Bude-li Vaše kamarádka se svou žádostí o prodloužení nemocenského úspěšná, pak by výplata nemocenských dávek měla navazovat jedna na druhou a mělo by dojít ke zpětnému doplacení a tím i krytí (zdravotním a sociálním) pojištěním.

Formulář pro podání žádosti najdete na portálu České správy sociálního zabezpečení zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zvnupd

Pokud se však u Vaší kamarádky jedná o dlouhodobější nemoc (již to, že už byla nemocná více než 380 dnů, tomu nasvědčuje), počítejte s tím, že další a další prodlužování podpůrčí doby nemocenského bude třeba absolvovat vždy nejdéle po 3 měsících.

Jediným úskalím je, že žádost o prodloužení podpůrčí doby nemá tzv. odkladný účinek. Pokud tedy dojde k ukončení výplaty nemocenského, tak přestože Vaše kamarádka požádá o prodloužení, dávky jsou zastaveny, a to až do doby, kdy je vydáno nové (kladné) rozhodnutí o prodloužení.

Zdravotní stav v tomto případě posuzuje tzv. Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS). Jakmile je IPZS zhodnocen zdravotní stav a potvrzeno, že léčba probíhá a na nemocenské je nárok, dostane Česká správa sociálního zabezpečení zprávu a výplata nemocenského je obnovena a doplacena zpětně.

Pokud by však byl zdravotní stav Vaší kamarádky již stabilizován. tj. přestože by nebyl úplně dobrý, užívala by nějaké léky, docházela na terapii apod. a (odborný) lékař v jejím zdravotním stavu by již neočekával žádné velké změny, pak by došlo k neprodloužení nemocenského.

Kdy žádat o prodloužení podpůrčí doby nemocenského? Ve chvíli, kdy podle posudku institutu posudkového lékařství skončí podpůrčí doba. Přestože byste byly patrně rády, aby výplata nemocenského plynule navazovala bez většího přerušení, žádat bohužel nelze s přílišným předstihem, protože k žádosti je třeba vždy dokládat aktuální lékařské zprávy (dokladující průběh léčby a celkového zdravotního stavu) a ty bohužel s předstihem nezískáte. Podá-li kamarádka žádost dříve, OSSZ se jí nezačne zabývat dříve než 30 dní před uplynutím podpůrčí doby.

Tomu, že mezi výplatou dávek bude docházet k přerušení, se tedy patrně nevyhnete.

Obecně také záleží na tom, zda v době dalšího ukončení výplaty nemocenského bude Vaše kamarádka již zdráva a schopna tedy bez jakéhokoli omezení nastoupit do zaměstnání (resp. přihlásit se do evidence úřadu práce) nebo, zda bude její zdravotní stav takový, že bude mít závažná omezení, která povedou k tomu, že nebude schopna pracovat na plný úvazek, příp. bude muset změnit profesi.

V takovém případě pak doporučuji zvážit podání žádosti o invalidní důchod. Jelikož tuto možnost také naznačujete, předpokládám, že o ní kamarádka uvažuje. O ten je možné žádat ve chvíli, kdy je zdravotní stav stabilizován a neočekávají se žádné výraznější změny či výkyvy. Je tedy možné posoudit rozsah zhoršeného zdravotního stavu a jeho dopad na možnosti pracovního uplatnění a zhodnotit závažnost, resp. přiznání stupně invalidity.

Posuzování zdravotního stavu pro nárok na invalidní důchod je poměrně složitou záležitostí, jelikož pro Vás tato otázka v této chvíli není aktuální, nebudu zde rozepisovat více informací. Pokud byste se však na řízení chtěly připravit a potřebovaly byste informace z této oblasti, neváhejte nás kontaktovat, rádi vám vše vysvětlíme.

Píšete, že Vaší kamarádce skončil pracovní poměr. Jakmile tedy bude ukončena její pracovní neschopnost (ukončení podpůrčí doby ale není to samé co ukončení pracovní neschopnosti), může se přihlásit do evidence úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud se eviduje do 3 dnů od ukončení pracovní neschopnosti a bude-li mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak jí bude vyplácena od prvního dne od ukončení pracovní neschopnosti.

Bude-li Vaše kamarádka vedena v evidenci úřadu práce, bude jí hrazeno státem zdravotní pojištění, vznikne jí nárok na podporu v nezaměstnanosti a doba evidence jí bude započítávána jako tzv. náhradní doba zaměstnání pro důchodové účely, resp. doba, kdy bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti se jí započítá celá a doba, kdy nárok na podporu mít nebude, se započítá v omezeném rozsahu.

Na otázku, zda bude mít kamarádka nárok na podporu v nezaměstnanosti, najdete odpověď v § 41 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti:

„(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.“

Jak tedy vidíte, tím, že je započítávána i doba dlouhodobé pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru, nárok na podporu v nezaměstnanosti by Vaší kamarádce vzniknout měl, byť s velkou pravděpodobností v nejnižší výměře.

S pozdravem a přáním všeho dobrého Vám i kamarádce.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

za Občanskou poradnu Společnou cestou