Společnou cestou -

Dobrý den,

na prvním místě je třeba důkladně rozlišit rozvázání pracovního poměru dohodou od rozvázání pracovního poměru výpovědí. Rozvázání pracovního poměru dohodou je založené na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboli k němu nemůže dojít bez Vašeho souhlasu. Oznámení o ukončení pracovního poměru dohodou je něco podobného, jako kdyby Vám prodavač v elektru oznámil, že si příští měsíc koupíte novou televizi. Zaměstnavatel Vám tedy maximálně může NABÍDNOUT rozvázání pracovního poměru dohodou a je pak zcela na Vás, zda-li na nabídku přistoupíte či nikoliv. Rozvázání pracovního poměru dohodou má tu výhodu, že si lze dohodnout cokoliv - pokud Vám zaměstnavatel nabídne dohodu, dle které skončí pracovní poměr ke dni podpisu a dostanete na odstupném 12 násobek svého průměrného výdělku, je to jeho věc, pokud naopak přistoupíte na dohodu, dle které se zcela zříkáte odstupného, je to zase Vaše věc... pokud se dohodnete, je možné v zásadě cokoliv, pokud se nedohodnete, tak k rozvázání pracovního poměru tímto způsobem nedojde.

Nedojde-li k dohodě o rozvázání pracovního poměru, může Vám zaměstnavatel z důvodu organizačních změn dát výpověď. V takovém případě Vám poběží dvouměsíční výpovědní lhůta. Tato lhůta se počítá až od začátku následujícího kalendářního měsíce, takže u výpovědi doručené v květnu skončí pracovní poměr k Vámi uváděnému 31.7. Dle zákoníku práce Vám vznikne nárok na odstupné ve výši minimálně trojnásobku Vašeho průměrného výdělku. Je si třeba prostudovat kolektivní smlouvu ohledně toho, zda a za jakých podmínek Vám bude náležet vyšší odstupné.

Z Vašeho dotazu plyne, že se Vám dle kolektivní smlouvy zvyšuje odstupné dle počtu odpracovaných let a "za to kdy bylo zahájeno předávání výpovědi". Posledně zmíněná formulace mi není příliš jasná (co je rozuměno "předáváním") a proto doporučuji zjistit si přesné znění příslušných ustanovení kolektivní smlouvy. Jsou-li u vás funkční odbory, můžete je též zkusit požádat o radu, jak kolektivní smlouvu vykládat. Jestliže je zvyšování odstupného vázáno na to, jak moc předem Vám zaměstnavatel oznámí svůj úmysl dát Vám výpověď, je opět třeba zkoumat, zda a jak kolektivní smlouva upřesňuje formu takovéhoto oznámení.

Zákoník práce jako takový neřeší "oficiální seznámení s výpovědí". Zaměstnavatel má sice vůči zaměstnancům povinnost informovat o chystaných organizačních změnách a s tím souvisejícím propouštění, ale nejde o povinnost seznamovat individuálně zaměstnance s jejich konkrétní výpovědí. Jestliže je tedy oficiální seznámení s výpovědí termín používáný kolektivní smlouvou (např. pro označení okamžiku, podle kterého se počítá výše odstupného), je se třeba po významu tohoto pojmu pídit nikoliv v zákoníku, ale v dotčené kolektivní smlouvě.

Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti není rozhodující, zda jste skutečně pracovala, ale to, zda trval Váš pracovní poměr zakládající Vám účast na důchodovém pojištění. Nevidím zde tedy nejmenší důvod, proč by Vám po skončení pracovního poměru neměla být přiznána podpora v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v posledním ukončeném zaměstnání. Jestliže pracovní poměr končí k 31.7.2009, měl by se průměrný výdělek počítat z druhého kalendářního čtvrtletí roku 2009. Jestliže v něm nebudete mít odpracovaných alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek - zaměstnavatel stanoví, kolik byste si dle všeho v průměru vydělala, pokud byste měla možnost pracovat.

Musime se zde nyní zastavit u Vámi zmíně dohody o pracovní činnosti.

1) Jestliže tato dohoda bude rozvázána či vyprší před skončením Vašeho pracovního poměru, tak její existence nebude pro výpočet podpory hrát žádnou roli.

2) Jestliže dohoda skončí ke stejnému dni jako pracovní poměr, tak se pro účely stanovení podpory v nezaměstnanosti sečte průměrný čistý měsíční výdělek z pracovního poměru a z této dohody (za předpokladu, že jde o dohodu z níž máte důchodové pojištění).

3) Jestliže by dohoda pokračovala po skončení pracovního poměru, bylo by třeba řešit, jaký z ní máte měsíční výdělek (hrubý). Pokud by šlo o maximálně 4 000 Kč (polovina minimální mzdy), tak pokračování dohody nebrání v zařazení na úřad práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti (počítané z pracovního poměru). Jestliže by však šlo o částku vyšší, tak by bylo zařazení do evidence úřadu práce možné až po skončení této dohody a případný následný nástup na úřad práce by znamenal, že se podpora v nezaměstnanosti nebude počítat z pracovního poměru, ale z opravdu posledního zaměstnání - dotčené dohody s výdělkem nad 4000 Kč.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.